Transvestitimus, cross-dressing
Jako transvestité se označují jedinci, kteří nosí oblečení příslušející opačnému genderu, buď primárně pro erotické vzrušení či sexuální uspokojení, a nebo tak činí z emocionálních nebo psychologických důvodů, zejména ve vyšším věku. Naprostou většinu těchto lidí představují muži.

Typický transvestit je heterosexuální, ženatý a vzdělaný muž. Někteří mají fantazie, v nichž si představují sebe jako ženy (v extrémním případě berou malé, ale i větší, dávky estrogenů pro feminizaci), ale mají mužskou genderovou identitu, vyhovuje jim jejich mužské tělo včetně genitálu a netouží po operativní přeměně pohlaví.

Cross-dressing většinou začíná v pubertě a může pokračovat po celý život. Od puberty do časné dospělosti mívá převlékání silnou sexuální komponentu. K sexuálnímu vzrušení obecně dochází při nošení jednoho či více kusů ženského oděvu (obvykle vypůjčených od matky, sestry nebo jiné ženy žijící v domácnosti), kdy většinou takto oděni masturbují.

Pro některé zůstane sexuální komponenta pevně fixována po celý život, u jiných postupně s věkem ustupuje nebo se stane až sekundární vedle pocitu pohodlí, relaxace či pohody. Někteří z transvestitů tvrdí, že jim cross-dressing umožňuje vyjádřit jejich feminní stránku, jejich „druhé já", nebo také jemnější a více emocionální stránku. Zatímco pro některé je cross-dressing uklidňující a osvobozuje je od tlaků, které na ně kladou rigidní stereotypní očekávání společnosti, spojená s mužskou rolí, pro jiné je to zdroj radosti a pocitu plnějšího života.

Míra, frekvence a viditelnost cross-dressingu je značně variabilní. Někdo si obléká jen jedinou část ženského oděvu, jako např. spodní prádlo či punčochy, někdo se obléká do ženského od hlavy k patě včetně make-upu a paruky. Zatímco někteří se převlékají příležitostně, jiní tak činí denně, osvojují si ženskou personu a používají ženské jméno. Tuto „ženskou stránku" osobnosti se někdy daří tak úspěšně zakomponovat, že po ní při návratu k mužské roli není ani stopy. Cross-dressing může být jak naprosto soukromou, tak i veřejnou záležitostí. Transvestité mají často narcistní rysy a užívají si situace, kdy je jim věnována pozornost okolí, rádi se prohlížejí v zrcadle a fotí.

Podle některých vědců je poměr převlékajících se mužů a žen několik tisíc ku jedné. Příčiny této rozdílnosti nejsou úplně jasné, ale je velice pravděpodobné, že počty převlékajících se žen jsou podhodnocené. Podle spekulací mají ženy méně důvodů k převlékání díky menší rigiditě standardů, týkajících se ženského oblékání; jejich mužské oblečení příliš pozornosti neupoutává.

Největší rozdíl mezi mužskými a ženskými transvestity je v motivaci. Zatímco u mužů je cross-dressing obecně spojován s fetišismem, u žen to neplatí. Odborníci věří, že téměř žádná žena nemá fetišistické tendence a proto ani cross-dressing u žen téměř žádnou erotickou komponentu nemá. Namísto toho může převlékání souviset s touhou získat a prožít mužskou sílu, společenský status a privilegia. (Brown, Rounsley, 1996)