Prof. Gustav Dobrotka, CSc.
Já bych k tomu hned navázal, je to takhle: ten transformační blud schizofrenní není takového obsahu, že by konstatoval s radostí, že se změnil. Naopak, on říká: „hergot, někdo mě proměnil na ženu" a v tom je ta paranoidita. On to odmítá. Tak tam nejsou pochybnosti. Já bych ovšem řekl, já nechci znevažovat toto velké symposium některými poznámkami, já se však obávám, že do rána se dostaneme docela do filosofie.

Podívejte se, já navážu na ty právnické věci, budu docela stručný. Ženě, která je považována za muže podle matriky, se narodí dítě. Toto dítě se nenarodilo, protože muž podle zákona a biologie nemůže porodit, ergo dítě se nenarodilo. Druhá eventualita – nemusíme na to reagovat – je, že se řekne, pakliže tato osoba, občan XY porodil, tak nemůže být správný zápis v matrice a ergo je ženou a ne mužem. Konec. Metafyzika.

Ovšem já bych to tak smířil trochu, já myslím, že mnoho pokroku nejen v medicíně začalo osobními invektivami, verbálními iniuriemi a jinými věcmi. Já myslím, že bychom se neměli brát nějak tragicky. Že jsme tak entre nos a že bychom se na sebe neměli zlobit.

Ovšem měl bych ještě k otázce té diagnostiky psychiatrického transsexuála. Já se právě těmi případy snažil poukázat, že jsou tam vlastně 4 diagnosy. Je tam jeden paranoidní, ovšem ne schizofrenní proces. Ta první dívka generační, který sice potom zůstal v takové formě paranoidní nedůvěřivosti schizofrenní, ale nebyl to schizofrenní proces.