inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
21.5.2019 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

Bůh miluje i ty jiné

Debaty spojené se zvolením nového papeže Benedikta XVI. vynesly na veřejnost téma konzervativismu katolické církve. Na její netoleranci si nestěžují jen nevěřící, je to problém i mezi samotný mi katolíky. Bývalá řeholní sestra, transsexuál a kněz, jenž porušil celibát, v osobních rozhovorech popisují, jak složitý je pro katolíky život v církvi, kde se za odlišnost trestá a vylučuje.

(Vybrána je pouze pasáž o transsexuálním věřícím)

PAVEL (26) bývalý misionář, transsexuál, ženatý

Kdy jsi začal pociťovat rozpor mezi svou sexuální identitou a náboženským přesvědčením?
Víru jsem začal silněji prožívat asi v období puberty. Současně jasně vyvstávala moje odlišnost. Navenek jsem byl žena, uvnitř chlap a zamilovával jsem se do holek úplně stejně jako ostatní kluci. Bál jsem se to ale dávat najevo. Chodil jsem do kostela a hodně se modlil a snažil se tím potlačit svůj problém. Setkával jsem se s mnoha lidmi v církvi a to ve mně zanechalo základ víry, ze kterého jsem později čerpal.

Život v církvi tě dokázal naplnit?
Dlouho jsem byl přesvědčen, že půjdu do kláštera, že tam schovám, kdo jsem. Přesto jsem se později zamiloval do spolužačky z nižšího ročníku.

Byla velmi inteligentní a po čase to pochopila. Byla první, kdo mi radil vyřešit své problémy změnou pohlaví. Tenkrát jsem jí ale říkal, že to přece nemůžu, že to církev nedovoluje.

Byl jsi někdy přesvědčen, že celibát je jediná správná cesta pro tvůj život?
Ano, věřil jsem, že lidé s odlišnou sexualitou jsou automaticky Bohem povoláni k celibátu, viděl jsem to jako jediné správné řešení. Poznával jsem ale, že v klášteře žít nedokážu. V té době mě oslovila myšlenka misií. Chtěl jsem pomáhat lidem, být užitečný a dát smysl svému životu. A především jsem se bál samoty. Udělal jsem několik kroků k tomu, abych mohl na misie odjet, ale pak jsem poznal Olgu a na misie se mi už nechtělo, protože jsem poprvé zažil tělesnou a sexuální lásku. Znovu jsem začal uvažovat o změně pohlaví.

Neměl jsi výčitky svědomí?
Najednou jsem viděl, že dělám něco zakázaného, že jsem něco překročil, ochutnal to " zakázané jablko". Myslel jsem, že Bůh ze mě nutně musí být zklamaný a možná, že mě zavrhne. Viděl jsem, že jsem selhal. Prožil jsem těžkou duchovní a duševní krizi. Bál jsem se, že se zboří všechno, co jsem v sobě dosud vystavěl. Věděl jsem, že bez Boha žít nechci, byl pro mě hrozně důležitý. Ale má zamilovanost byla přesto silnější.

Na misie jsi tedy nejel?
Matka se bála mého vztahu a docela mě tam tlačila. Nakonec jsem to přijal jako možnost v klidu vyřešit svou budoucnost. Rozhodl jsem se, že se budu hodně modlit. Dodnes jsem vnitřně přesvědčen, že jsem se modlil upřímně a Bůh mě vyslyšel. Vím, že kdyby to chtěl, byl bych ochoten vzdát se vztahu i změny pohlaví. Modlil jsem se za to tři čtvrtě roku a od té doby jsem měl v otázkách víry v sobě jasno. Má sexualita už pro mě nebyla problém. Věděl jsem, že Bůh mě nezavrhne, že změna pohlaví mě od něj neodtrhne. Vybojoval jsem si, že budu katolíkem dál. Mnozí lidé mi to ale nevěří. Nejen ze strany kněží, ale i laiků v církvi jsem zažíval odmítnutí.

Jak jsme si s mnohými dřív rozuměli, tak pak jsme se sotva pozdravili a to trvá dodnes.

Jaký to mělo vliv na tvůj duchovní život?
Cítil jsem nelibost církve a začal duchovně pustnout. Chodil jsem sice každou neděli z tradice do kostela, ale nemodlil se. Už jsem necítil Boží přítomnost a podporu. Měl jsem pocit pustoty a prázdnoty. Trvalo to téměř dva roky. Mnohé z náboženského života se mi začalo zdát jako zbytečné. Různá kázání naivních kněží byla pro mě scestná. Vnímám to v různých oblastech. Ať se to týká dětí, antikoncepce, sexuální orientace. V tom se mé smýšlení změnilo a nemůžu souhlasit s církví. Býval jsem konzervativní, teď jsem jednoznačně liberál. Odsuzoval jsem například lidi, kteří měli před svatbou sex, opovrhoval jsem jimi. Teď se na to dívám úplně jinak.

Jak na tvé rozhodnutí reagovala Olga?
V té době už mezi námi byly konflikty, které rychle vedly k rozchodu.

Přesto jsi operaci podstoupil?
Ano, nebylo to závislé na ní. Dlouho jsem byl přesvědčen, že budu muset přerušit kontakty s rodinou, přáteli i změnit zaměstnání. Reakce rodiny mě ale překvapila. Dědeček byl katolík, jáhen, veliký konzervativec zaměřený proti homosexuálům. Když se o mně dověděl, úplně změnil svůj postoj.

Vrátil ses k víře?
Cítil jsem duchovní prázdnotu a toužil se vrátit k modlitbě. Ale nešlo mi to. Zkoušel jsem se modlit Zdrávas Maria. Plakal jsem a stále dokola tuto modlitbu opakoval. Postupně jsem se tak propracoval zpět ke svému způsobu modlitby. V té době už moje budoucí žena byla mou důvěrnicí. Byla hodně tolerantní, měla pro mě pochopení, znali jsme se dobře z práce. Původně to ale pro mě byl spíš vztah z rozumu. Věděl jsem, že je schopna se mnou být tak, jak jsem. Z velkého přátelství jsme spolu začali chodit.

Řešili jste před svatbou, jak budete dál žít v církvi?
Byli jsme v tom strašně naivní. Do poslední chvíle jsme věřili, že se najde nějaká možnost, kdy nám dovolí církevní sňatek. A v okamžiku, kdy jsme zjistili, že ta cesta není, bylo to pro nás zklamáním.

Proč nemůžete mít církevní svatbu?
Řekli nám, že není problém v tom, že jsem transsexuál. Problém je, že nejsem schopen splnit akt manželství, sex. Prý se církev snaží ochraňovat ženu, která je v tomto vztahu znevýhodněna.

Vy jste se s tím takhle smířili?
Nesmířili, ale co máme dělat? Není řešením, půjdu- li do jiné církve, jejich učení se neshoduje s mou vírou. Zdá se, že církev místo toho, aby v katolické společnosti vyvolala diskusi, tak problémy tutlá a vysvětluje to tím, že je nutno předcházet pohoršení. Proto jsem kritikem církve a cítím křivdu. Je v nás pocit diskriminace. Naštěstí máme hodného faráře, který nám dává určité výhody. Ale vadí mi, že místo toho, aby se o tom na rovinu mluvilo jako o mnoha dalších problémech v církvi, tak se to tutlá a neoficiálně se dělají výjimky. Jsou kněží, kteří řeknou, že nevidí problém v užívání antikoncepce. Je možné ledacos, ale jen jaksi pokoutně, jen pro někoho. Církev obětuje jednotlivce, aby od něčeho ochránila celek. Je to podle mě nečestné.

Shlédnuto: 3224x    |    Komentáře: 0    |    Tipů: 1    |   
Translidé 2003-2019 | MAPA | on-line: 0 |        Creative Commons License