Chce být ženou
Obracím se na vás spíše s prosbou než s otázkou. Jsem ve výkonu trestu a chtěl bych vědět, jak
mám v mém případě postupovat.
Od dětství jsem vyhledával spíše společnost dívek než chlapců. S nimi jsem si rozuměl lépe. S přibývajícími roky jsem se chlapců začal doslova stranit, začal jsem nosit dámské kalhotky i další spodní prádlo. Snažil jsem se své sexuální potřeby utajit, dokonce jsem se i oženil, po třech měsících jsem se však rozváděl. Neměl jsem mnoho žen, každá vycítila, že nejsem normální. Z milování se ženou jsem neměl mnoho, a když jsem se miloval s mužem, tak jsem vždy prozíval roli ženy. Bylo mi však jasné, že za totality se k tomu nemohu přiznat a žádat o operaci. Snad pochopíš, že v této beznaději není pro mne lehké žít. Své zaměření jsem skrýval i před sestrami a matkou až do roku 1990, kdy se u nás situace změnila. Pak jsem jim to otevřeně řekl. Přiznání je vyvedlo z míry, ale pak to přijaly dobře.
Dále se vám musím přiznat, že jsem byl i vícekrát na vyšetření u psychiatra, ve výkonu trestu totiž nejsem poprvé. Má beznaděj totiž vždy vedla k trestné činnosti.
Je mi 35 let. Snad si řeknete, že na operativní zákrok ke změně pohlaví jsem už příliš starý, ale já
nechci strávit zbytek života ve vězení jen proto, že nemohu žít spokojeně, neboť se cítím víc než
mužem ženou. Nevím však, jak mám při žádosti o operaci postupovat. Byl bych rád, kdyby bylo
možné prodělat už nyní vyšetření nutné k potvrzení toho, že se u mě jedná skutečně o
transsexualimus. Dále bych prosil o sdělení, kolik stojí operace ke změně pohlaví, neboť není pro
mne žádný problém zaplatit jednorázově.
František
Milý Františku, mnohé z vašeho dopisu naznačuje, že ve vašem případě se o
transsexualismus skutečně jedná. Hlavním příznakem této poruchy pohlavní identifikace je právě
pocit příslušnosti k opačnému pohlaví (ostatně jsem už o této problematice na tomto místě
opakovaně psala). Jedinou účinnou léčbou je u transsexuálů chirurgický zákrok, změna pohlaví.
Tento zákrok se u nás provádí už několik desetiletí, přibližně od šedesátých let a tato praxe nijak
nesouvisí se změnami společenských poměrů. Dodnes je přitom zdarma, plně hrazena
nemocenskou pojišťovnou. Zda tomu tak bude i v budoucnu, však zatím není úplně jisté.
Ve vašem konkrétním případě však vidím mnoho možných komplikací. Předně budete muset na sexuologické vyšetření počkat až do skončení výkonu trestu. Dále je jistou komplikací i to, že jste byl opakovaně trestán (není mi z vašeho dopisu jasné, jak vaše trestná činnost souvisí se změněnou sexuální orientací). Operace je totiž většinou doporučována u lidí, u nichž se nevyskytují závažnější osobnostní a sociální problémy, u lidí společensky adaptovaných, a to až po několikaletém sledování a léčbě. Vyšší věk je přitom jistým handicapem, nevylučuje však zásadně možnost změny pohlaví.
V každém případě bych vám však doporučovala se po skončení výkonu trestu obrátit na
odborníky ze Sexuologického ústavu v Praze.
Hanka
