inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
19.7.2019 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

Chirurgická transformace u transsexuálů


Poslední úsek na cestě za pravou identitou?

S transsexuálními klienty se setkávám ve fázi, kdy jsou přijímáni k chirurgické korekci zevního genitálu. Všichni tedy již určitou dobu žijí ve více či méně manifestované roli toho pohlaví, s nímž jsou psychosexuálně identifikováni. Všichni podstoupili hormonální terapii, změnili své jméno, transsexuální ženy (F - M) podstoupily navíc i mastektomii a panhysterektomii. Přijetí k operaci je podmíněno souhlasným vyjádřením speciální odborné komise. Klienti jsou přijímáni na oddělení odpovídající jejich pociťované pohlavní příslušnosti, na rozdíl od minulosti, kdy byla tendence zařadit je na oddělení podle somatického ustrojení (tzn. že před operací byl například transsexuální muž přijat na oddělení mužské a po operaci přeložen na oddělení žen, což budilo senzacechtivou pozornost spolupacientů i personálu). S přibýváním dalších adeptů chirurgické korekce je patrná i změna vnějšího postoje personálu, pozoruji více respektu a věcnosti v přístupu, i když s opravdovější akceptací těchto jedinců se setkávám už vzácněji.

Zde nepochybně vyvstává závažná otázka: jsme na pomoc, kterou těmto lidem nabízíme, dostatečně vybaveni? Myslím nejen technicky, ale i morálně? Jsou naše postoje dostatečně konzistentní? Nenapomáháme něčemu, o čem jsme ve skrytu duše přesvědčeni, že je proti přírodě? Domnívám se, že v mnohých z nás jsou přinejmenším jisté pochybnosti. Předpokládám však, že se vesměs všichni shodujeme v názoru, že tito lidé ve svém "nepravém" těle trpí. O tom, že tomu tak je, svědčí jejich mimořádný duševní zmatek v pubertální fázi, časté depresivní krize v adolescenci, abúzus alkoholu a drog, fáze sociální izolace i problémy v navazování stabilnějších partnerských vztahů. Jejich psychosociální vývoj je dokladem narůstajícího konfliktu mezi pravou a falešnou identitou, kterou musí pracně udržovat, nechtějí-li ohrozit své rodinné a sociální vazby. Ale ani hypertrofické falešné Já nemůže dostatečně chránit pravou totožnost, která je atakována všemi možnými nároky vyplývajícími ze sociální role (příkladem může být těžká depresivní krize u transsexuálního muže po obdržení povolávacího rozkazu).

Víme však i o jedincích, jejichž touha po dokonalejší imitaci těla kýženého pohlaví není tak naléhavě projevována. Řada z nich se spokojí jen s částečnými korekcemi a zásahy, které jim usnadní sociální adaptaci. Je jejich psychosexuální identita slaběji vyjádřena či méně polarizována, nebo naopak je jejich přesvědčení o psychosexuální totožnosti tak hluboce zakotvené, že snese i rozpor mezi psychickým založením a zevní podobou? Jisté je, že výsledné rozhodnutí pro či proti chirurgickému zásahu je též ovlivňováno postojem partnerů transsexuálních jedinců. Řada z nich je však v předoperační fázi bez stabilního partnerského vztahu, mimo jiné též proto, že jejich sebepojetí je zatíženo obrovskou nejistotou a studem, takže se neodváží hlubší citové investice.

Klienti se o možnostech chirurgické korekce dozvídají nejčastěji od sexuologů, k nimž přicházejí bud' přímo, nebo zprostředkovaně - například po předchozím telefonátu na Linku důvěry. Souhlas k příslušnému zákroku získávají po podrobné diagnostické proceduře a dlouhodobějším sledování jejich sociální adaptace. Někteří referují o mimořádném úsilí, které museli vyvinout, aby patřičné doporučení získali. Povolení k operaci pak do jisté míry pokládají za své vítězství a posilují jím svou sebeúctu. Na druhé straně se ovšem objevují i pocity křivdy za nadměrně prodlužované utrpení ve vězení nepravého těla. Někteří klienti popisují fázi, kdy ještě z části vězí v původní totožnosti a současně již rozvíjejí novou, za mimořádně zátěžovou. Mimo řadu prekérních společenských situací hledají i způsob, jak se vyhnout koncovce mužského či ženského rodu, volí proto různé opisy, takže jejich projev ještě více pozbývá svou přirozenou stránku.

Co tedy vlastní operace pacientům přináší? Je zásadním předělem, jakýmsi znovuzrozením nebo jen jedním z kroků na cestě za pravou identitou?

Kontrolní vyšetření získaná bezprostředně po operaci odrážejí především pocity satisfakce z překonání hranice, za níž se otevírá opravdovější a jednoznačnější psychosociální existence. S odstupem času referují klienti o vzrůstu pocitu osobní integrity a zpevnění sociální role v souladu s preferovaným pohlavím. Někteří teprve operací získávají odvahu k navázání hlubšího partnerského vztahu.

To ovšem neznamená, že chirurgická transformace vede k okamžitému přeladění do odpovídajících vzorců chování. Srůstání s novou totožností je proces, v němž hraje zásadní úlohu kvalita nejbližších vztahů jedince, sociální zakotvenost i zpětné reakce širšího sociální okruhu. Mnozí klienti musí znovu čelit zpochybňování své pohlavní totožnosti ze strany okolí a je nasnadě, že ti, u nichž se nevyvinuly dostatečně silné psychické obrany, případně užívají obran nevhodných prožívají další frustrace. Nelze se také divit, že se objevují žádosti o vyřazení z evidence všech specializovaných pracovišť, kde jsou tito lidé vedeni pod dg. transsexualismus.

Na závěr je nutno zmínit, že význam odborného diagnostického posouzení, ověřování korektnosti dg. cestou postupných změn nelze v žádném případě podcenit. Dokladem toho je případ 39-ti letého muže, původně ženy, kde došlo k diagnostickému pochybení druhé schvalující komise (první komise jeho žádost zamítla). Pravděpodobně byla podceněna závažnost těžké poruchy osobnosti, v jejímž rámci byla zahrnuta i porucha pohlavní identity. Z pozice klienta byla chirurgická transformace chápána jako prostředek k dosažení jasnější identity. Jeho katamnéza je téměř tragická - je trvale v těžké depresi, bez jakýchkoli bližších sociálních vazeb, připadá si zmrzačený, po 12 letech od operace žádá v zoufalství o návrat k původnímu pohlaví.

Ostatní u nás operovaní klienti vyjadřují převážně satisfakci z provedeného chirurgického zásahu, byt' s určitými výhradami vzhledem k nedosažitelnosti dokonalé funkčnosti či vzhledu genitálních partií. S výjimkou jediného, výše zmíněného případu jsme se nesetkali s odezvou totálně zpochybňující pozitivní vliv chirurgické transformace.

Zbývá jen dodat, že operace, včetně následné léčby, je hrazena pojišťovnou, finanční úhrada dalších korekčních zásahů, jako je například implantace prsních či varletních protéz není prozatím dořešena.


Klinika plastické a estetické chirurgie FN
Berkova 54
612 00 Brno

Shlédnuto: 2109x    |    Komentáře: 0    |    Tipů: 0    |   
Translidé 2003-2019 | MAPA | on-line: 0 |        Creative Commons License