inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
22.4.2019 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

Jazyk jako nástroj demokratizace společnosti

Lingvistika odhaluje genderové asymetrie

Způsob, jakým o ženách a s ženami mluvíme, je zároveň svědectvím o jejich společenském postavení. Zdánlivě sice záleží na každém mluvčím, jaké výrazové prostředky volí při označování osob nebo z jakého úhlu pohledu interpretuje skutečnost; avšak ukazuje se, že se často ocitáme v zajetí "tradičních" jazykových zvyklostí, nekorektních vůči ženskému pohlaví.

Postavení ženy (i muže) v jazyce tvoří těžiště výzkumu v sociolingvistické disciplíně - genderové lingvistice (GL). Její vznik inspirovala americká feministická lingvistika, která zaznamenala prudký rozvoj v šedesátých létech. Na samém počátku amerických výzkumů stály paradoxně především studie Evropanů O.Jespersena a E.Mauthnera o nedokonalosti ženského jazyka.

Za zhruba 30 let vývoje prošla západoevropská GL nejprve radikální fází, časově shodnou s ženským hnutím konce šedesátých let. Vytvořila rozsáhlou bázi empirických výzkumů, jež se později stala podkladem pro jednání v parlamentech demokratických zemí. Prosadila sestavení vládních jazykových komisí, jež podaly návrhy a učinily opatření na podporu zviditelnění žen v jazyce. Dokázala senzibilizovat veřejnost pro uváženější volbu jazykových prostředků.

GL je obor široce interdisciplinární. Jazykový úzus se tu zkoumá komplexně, v souvislosti se sociální situací žen a se změnami, jimiž prochází. Je rovněž zapotřebí hluboké sondy do psychologie myšlení žen. Užitečné poznatky nám přináší srovnání s německy mluvícími zeměmi, blízkými jak historickým vývojem, tak i strukturou jazyka. Anglicky psané práce mají spíše srovnávací než inspirativní hodnotu; v atmosféře duchovního sbližování kontinentů je však nelze opomíjet. K nejčtenějším, nám už dobře známým analytičkám mluvního stylu patří např. Američanka Deborah Tannen.

Překladatel a esejista Pavel Eisner1 kdysi označil slovanské jazyky za jazyky "erotické"- na rozdíl od zcela "bezpohlavní" angličtiny a od německého jazyka, jemuž přiznal "malou dávku pohlavnosti". Každý rod vykazuje v češtině svou specifickou flexi - zdálo by se, že tím je problém zviditelnění ženy v češtině vyřešen. Eisnerovým názorem se v Česku někdy argumentuje proti zavádění genderového výzkumu do českého jazyka vůbec.

Po roce 1989 se náš způsob života, priority a měřítka hodnot začaly sbližovat se západními zeměmi. Členství v EU nás povede k větší účasti žen na veřejném dění, jež budou mj. potřebovat zvýšit si sebevědomí a důvěru ve vlastní schopnosti, naučit se prosadit své myšlenky a návrhy, propracovat strategii a taktiku svého mluvního projevu - to je právě jeden z mnoha okruhů zájmu genderové/feministické lingvistiky. Nelze nadlouho vystačit s postulátem odlišnosti slovanských a germánských povah či národních charakterů. Ženy v postkomunistických zemích budou stále citlivěji vnímat situace, které jsou překážkou jejich rovných šancí s muži. Čeština z hlediska genderu

Ve své knize Chrám a tvrz věnuje Pavel Eisner velkou pozornost "erotickému fluidu" češtiny. Chválí půvab ženské mluvy - podle jeho názoru je mnohem zvukomalebnější než jazyk mužů, a to především díky koncovkám -a: "veselá", "zpívala" atd.

Při bližším zkoumání však zjišťujeme, že rodová pestrost koncovek paradoxně vede k redukci názvů osob na tzv. "nepříznakové maskulinum". Tak například při volbách do senátu a krajských zastupitelstev v roce 2000 dostaly voličky poštou obálku nadepsanou oslovením "Vážený voliči", a musely se pak na více než dvaceti místech textu letáku identifikovat s mužskou koncovkou - bez ohledu na údajnou erotičnost své vlastní flexe.

Ve studijním pořádku pedagogické fakulty v Českých Budějovicích nalézáme na desíti stránkách paragrafů na dvě stovky mužských názvů osob: "děkan", "student", "učitel", "absolvent", diplomant" atd. Jediné femininum se zde vyskytuje ve větě "V případě těhotenství přeruší budoucí matka studium" - "student" tedy dokonce ztrácí svůj status a je označen "jen" podle své nové biologické role.

Genderové asymetrie se v češtině (a jistě i dalších slovanských jazycích) projevují v samotném mluvnickém systému a v úzu.

Genderové asymetrie v mluvnickém systému

Maskulinum má přednost před femininem. Koncovky několika slovních druhů se ve větách s více podměty řídí maskulinem. Ve větě "Oba dva, žena a pes, zmizeli za horizontem" rozhodl o mužské flexi číslovek i slovesa v přísudku subjekt "pes" - na této skutečnosti by nic nezměnil ani fakt, že žena byla královnou a pes trpasličí pudl. Jazyková reforma je v této oblasti stěží myslitelná.

Genderové asymetrie v úzu - změna je možná a žádoucí

1. Jazyk je zbytečně "maskulinizován" nadužíváním tzv. bezpříznakového maskulina
Vyčerpávající empirické výzkumy v západoevropských jazycích vedly k poznání, že ženy nemají stejné šance jako muži být zahrnovány pod mužská označení "právník", "poslanec", "šéf" apod.

Navíc zde existují asymetrie kvalitativní: umělec je nazýván "mistrem", ale "mistrová" není ženský ekvivalent (tvar "mistryně" je vyhrazen pro sport). "Sekretář" je statutárně vyšší pozice než "sekretářka".

V demokratických zemích byly tyto nerovnoměrnosti rozsáhle řešeny v 80.letech2 . Vznikly zrovnoprávňující zákony pro inzerci pracovních příležitostí, které se např. v němčině povinně vypisují v obou rodových variantách, např. "Psychologe/Psychologin". Pro některá povolání a funkce se začaly užívat nové pojmy.

2. Patriarchalismy
Patriarchalismy (také: sexismy) jsou kanalizovány v samotné lexice a jejich užíváním se dále posilují:

a) v oslovování a titulování žen: konverzace muže s neznámou ženou zpravidla začíná v Česku slovy "Paní nebo slečna?", zatímco ženy se na rodinný stav svých mužských protějšků neptají. Problémem je užívání křestních jmen u žen tam, kde muži jsou označováni příjmením a funkcí: V českém tisku se objevují titulky typu "Hillary navštívila..", nikoli však "Bill vypovídal před tribunálem" nebo snad "Václav navštívil Rudolfa";

b) osoby a jevy se běžně označují způsobem, který degraduje ženy: "obchod s bílým masem", "sexuální harašení"; "stará panna" oproti sexuálně neutrálnímu "starý mládenec"; zesměšňující výraz "babinec" pro akci, jíž se účastní výlučně ženy nebo jen malý počet mužů mezi nimi;

c) v užívání, a tím další jazykové fixaci tradičních rolových klišé, jež se dnes pociťují jako překážka rovných šancí - "muž-živitel", "muž-lovec" (termín často užívaný například poradcem-psychologem Cimickým v odpovědích na zoufalé dopisy žen trpících nevěrou svých mužů), "žena-strážkyně domácího krbu", "mateřská dovolená" místo "rodičovská", zpochybnit lze i označení "dovolená";

d) v ustálených slovních spojeních, pořekadlech a příslovích - "ženská logika", "muž činu", "duchovní otec projektu", "dlouhé vlasy - krátký rozum", "kam čert nechce, nastrčí bábu", "muž je hlava rodiny (a žena je tím krkem, který hlavou hýbe)3" aj. "Něžné" či "slabší" pohlaví má, takto definováno, menší naději zastávat vedoucí funkce - něžný a slabší šéf pracovního týmu by si stěží vybudoval autoritu.

3. Posuny sémantické
Výrazy "feminismus", "emancipace", "kariéra" (u ženy), ale i "lesba" a "gay" jsou poznamenány negativními konotacemi v neprospěch ženy (včetně "gay" - muž není v očích společnosti dostatečně "mužný"- mužnost je žádoucí normou, vše ostatní málo tolerovanou odchylkou);

4. Konverzační styl a chování včetně nonverbální komunikace
Žena se zdá být nerovnou partnerkou v interakci4. Se ženou se žertuje, kořením komunikace je sexualita - koketerie, narážky na tělesné proporce. M.Šimek v pořadu "S politiky netančím" často "vtipkuje" na téma zevnějšku Z.Bubílkové - veřejnost patrně neprotestuje, neboť pořad bývá bez problému reprízován.

5. Jazyková pornografie
Masové vnucování dvojsmyslných nebo obscénních, často ženy (nebo obě pohlaví) diskriminujících výroků: "Udělala jsem si to sama" (bilboard s reklamou na lepidlo, 1999-2000), "Můžeš si ho strčit do... kabelky" (bilboard s reklamou na časopis, podzim 2000), "Chodíte spát se slepicemi?" (reklama na nový tv kanál s vyobrazením muže, ženy a slepic), "Jedinečná kombinace štěrbin a otvorů" (tv reklama na pánský holicí strojek, 2000). Titulek článku z MFD "Na velikosti záleží" (podzim 2000) úmyslně přitahuje čtenářskou pozornost svou dvojsmyslností, avšak jedná se o úvahy o rozměrech bytu.

Rovněž "chlapácká" hesla typu "Konec vlády růže s ptákem" (bilboard čtyřkoalice ve volbách 2000) se příčí ženské etice vyjadřování, neboť především ženy se zdráhají výraz "pták" jakkoli personifikovat.

Odolají slovanské jazyky? - Čemu vlastně?

"Jak bude čeština a jazyky jejího typu, např. jazyky slovanské, řešit problém, který před ní předestírají jazyky jiného typu, to se musíme nechat překvapit. Snad odolá", zní jedno ze stanovisek k předmětu výzkumu genderové lingvistiky6.

V příručce o českém jazyce nalezneme úvahu o ženské mluvě pod zavádějícím názvem "Jazyk pro druhé pohlaví". Sousloví "druhé pohlaví" převzala autorka úvahy ze známého díla Simone de Beauvoir bez uvozovek - znělo jí "ironickopůvabně"7. Článek končí sedmiřádkovým závěrem, přičemž poslední tři řádky jsou věnovány citátům "Ostatně, jak praví klasik, ženy nevědívají, co chtějí" a "Ostatně už kdysi známý klasik pronesl: za vším hledej ženu".

V češtině dosud chybí dostatečná báze empirických výzkumů. Zajímavé poznatky však přinesla mezinárodní konference Žena - jazyk - literatura, konaná v roce 1996 na pedagogické fakultě Univerzity J.E.Purkyně v Ústí nad Labem. Celková bibliografie ke GL není u nás rozsáhlá, avšak rychle roste zájem o otázku postavení ženy v jazyce mezi mladou vědeckou generací. V současné době vzniká nebo již byla obhájena řada bakalářských a diplomových prací, které by byla škoda nepodchytit v nejbližší době do systematizované databáze.

Genderovou lingvistiku a výsledky jejích analýz začínáme i u nás chápat jako příspěvek jazykovědy k demokratizaci mezilidských vztahů. GL pomáhá odhalovat a napravovat způsob vyjadřování, nekorektní vůči ženám a odkazující je do statutárně nižší pozice "druhého" pohlaví. Problémové okruhy západoevropské genderové lingvistiky se etablovaly jako plně relevantní i pro češtinu a další slovanské jazyky.

Pro rok 2001 se - příznačně mimo české území - na jedné z nejstarších evropských univerzit, Univerzitě Friedricha Schillera v německé Jeně plánuje konference Gender ve slovanských jazycích. V prestižní britské The Slavonic and East European Review vyjde v témže roce obsáhlý článek lingvisty Toma Dickinse o české genderové lingvistice. Zásluhou Goethovy univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem ve spolupráci s americkými vydavateli bude publikován sborník třiceti světových jazyků, analyzovaných z hlediska genderu, s pojednáními o některých slovanských jazycích (čeština, polština, ruština).

Snad tedy slovanské jazyky odolají - bagatelizujícím postojům domácích lingvistek a lingvistů.

Poznámky k textu

1. Chrám a tvrz, Praha 1946
2. Blíže o tom např. Valdrová, Jana 1998. Kontrastivní genderová lingvistika, téma zviditelnění ženy v současném německém a českém jazyce. Disertační práce, FF MU.
3. Úsloví podle autorčina názoru diskriminuje obě pohlaví, neboť sice explikuje nadřazenost muže v rodině, ale vzápětí ji zpochybňuje tím, že připouští ženinu manipulaci mužem. Takovou manipulaci je třeba odlišovat od nezbytného taktního a diplomatického jednání obou partnerů.
4. Transsexuálka Tereza Spencerová zaznamenává změnu mluvního chování svých mužských přátel vůči sobě - "jako by mi při té operaci uřízli spíš kus mozku než něco jiného". Reflex 28/2000, str.21
5. Termín: Valdrová
6. Čmejrková, Světla 1995. Žena v jazyce, in: Slovo a slovesnost 56, str.53
7. Čmejrková, Světla, in: Daneš a kol. 1997. Český jazyk na přelomu tisíciletí, Praha. Dílo francouzské filozofky a spisovatelky Simone de Beuavoir "Le Deuxieme Sexe" (Paříž 1949) se stalo kultovní knihou ženského hnutí po celém světě. Název pojmenovává faktické sociální postavení žen v mnohatisícileté historii lidstva. Autorka odhaluje frustrace, ponížení, psychické i fyzické útrapy a zátěže vyplývající ze společenské definice ženy jako "té druhé" a podává nesčetné důkazy diskriminace žen. Kniha je nemilosrdnou obžalobou genderově hierarchizované společnosti.

Shlédnuto: 3901x    |    Komentáře: 0    |    Tipů: 0    |   
Translidé 2003-2019 | MAPA | on-line: 0 |        Creative Commons License