inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
28.3.2024 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

Narodila se jako muž a dnes je z ní žena

K jednadvacátým narozeninám si nadělila ten nejkrásnější dárek, po kterém dlouho toužila

Před operací jsem musela projít lékařskou komisí, která měla rozhodnout, zda bude operace vůbec možná. Ze sedmi uchazečů jsem byla první na řadě. Bylo to něco jako u soudu, kde se člověk cítí být duševně nahý a velice zranitelný. Byla to přímo velká 12ti členná porota. Otázek bylo mnoho. A na tělo.

Ptali se mne například na práci, kterou jsem vykonávala. Žensky jsem odpověděla - barmanku, šičku, baličku. Zajímalo je také, zda mám partnera. V ten moment mi to přišlo hrozně líto a od lékařů tak trochu nefér. Zdálo se mi, že někteří z nich se na mne dívají spíše jako na studijní objekt. Podržela mne moje lékařka MUDr. Hanka Fifková a já si řekla, že si to holt musím odtrpět a vydržet. Ale byly to velké nervy, jak to dopadne. Konečně padlo rozhodnutí a byl stanoven termín.

Zákrok měl být proveden v motolské nemocnici v Praze u Doc. Jarolíma. Kameny pochybností, co když to nevyjde, spadly a já se těšila. Zdálo se mi, že to jde vše velmi hladce.

Zhruba týden před nástupem do nemocnice běžel shodou okolností v televizi pořad o chirurgické konverzi pohlavních orgánů, tedy operační změny pohlaví. Když jsem na vlastní oči viděla, jak lékař, který mne měl za týden operovat, odděluje osobě ležící na lékařské koze důležitou část mužského těla a pohrává si v ruce s varlaty, tak to byl pro mne obrovský šok. Nastoupil i pocit strachu a pochybností o tom, zda bude orgán v budoucnu fungovat. Seděla jsem doma sama a tekly mi slzy. Být hybridem by se mi nechtělo. Ale podržela mne kamarádka Diana, která mi hned po skončení pořadu zavolala a uklidnila mne.

Za týden jsem stála beze strachu před nemocnicí. Při vcházení mne napadlo, že do těchto dveří vejdu jako muž a vyjdu jako žena. Nálada byla hned lepší. Navíc tam byly známé tváře od komise, které šly na stejnou operaci. Před zákrokem jsem měla možnost na vlastní oči vidět u kamarádky výsledek takové operace. To mě ještě více povzbudilo. Bylo to velké těšení a dohadování se, jak se asi budu cítit uvnitř.

Přišel stvořitel mého pravého já, které až dosud bylo zamčeno v mém těle, můj doktor. Za něj jsem ho považovala. Pak už mi dali narkózu a popřáli dobrou noc.

S probuzením začal můj nový život. Zpočátku to bylo jen otupění, ale kupodivu žádné velké bolesti. Nejhorší ze všeho byla cévka a tím způsobené řezavé křeče. Ale byl tu zase kamarád Vláďa, který mne podržel a se zklidněním se i nepříjemný pocit vytratil. Hodně mi pomohly i telefonáty rodičů a přátel. První pohled na ono místo nebyl moc hezký. Ale byla to žena! Původní část těla, kterou jsem nenáviděla, byla konečně pryč.

Doma mě čekaly slzičky rodičů ze společného dojetí. Pro maminku to bylo jako by se jí narodila dceruška a z tatínka dýchala chlapská hrdost, že už má konečně spokojené dítě, které ví, čím je.

Jsou to vlastně mé další narozeniny, ale protože se liší jen šest dní od těch skutečných, budu to slavit najednou, zato dvojnásob!

Hned při první vycházce jsem nalezla odpověď na dřívější otázku bude to jiné? Cítila jsem se neskonale šťastná. Už jsem nechoulila hlavu do ramen jako dříve, ale nesla ji vztyčenou a kdesi uvnitř mi ozvěnou znělo jsem žena! A tak jsem si dopřála ženský rozmar a změnila svou image.

Dosáhla jsem toho, po čem mé tělo toužilo a čím chtělo být. Zvládla jsem to díky své vynikající rodině a přátelům, kteří mi pomáhali, za což jim nesmírně děkuji. V brzku budu mít v OP Nikola Kubíková. Teď se už těším, až se sny stanou skutečností, ale počkám, až přijde ten pravý!

P.S. Máte-li podobné problémy, řešte je a nebojte se toho. Stojí to za to. Buďte vděční a hrdí na své pohlaví a nestyďte se za sebe!

Shlédnuto: 2753x    |    Komentáře: 0    |    Tipů: 1    |   
Translidé 2003-2024 | MAPA | on-line: 0 |        Creative Commons License