Zodpovězené dotazy
Nejspíše otázečka na Vaše zkušenosti | Andrejka | 15.10.2004 v 08:50 | MtF
Ahoj měla bych dotaz, nebo spíše bych chtěla vědět jestli se někdo z vás takhle cítil. Už hodně dlouho se převlékám do dámského prádla, dříve mi stačilo třeba jen spodní prádlo, pak komplet oblečení a dneska už i make-up a občas musím jít i ven. Není s tím spojené žádné fyzické uspokojení spíč bych řekla asi duševní, no prostě se v tom cítím dobře. Na ulici koukám po holkách ale spíše než představu "jaká je v posteli" jí závidím že může nosit to co chce, její postavu, její vlasy atd. Když vidím pěkného kluka tak se klidně za ním otočím. Co se týče sexu tak ten jsem vlastně ještě neprožila (ni s jedním pohlavím). Mám ale ten problém že to nastává v takových vlnách. Třeba 2 měsíce se cítím a snad chovám, celkem i oblékám jako holka a pak si řeknu že bych s tím měla přestat když jsem kluk. Pak třeba 1 měsíc vydržím chovat se přirozeně jako kluk. Ale pak to vlastně začíná na novo. Je pravda že poslední dobou se holčičí čas začíná protahovat. Dá se říci že už nevím co s tím dělat, vím že bych asi měla zajít k sexuologovi ale já z toho mám velký strach, prostě nevím jak bych o tom mluvila nahlas. Budu ráda za vaše názory nebo rady jak to překonat.
Johanka | 19.10.2004 v 12:29
Milá Andrejko,
to, co popisuješ, znám já sama (a mnoho dalších MtF dívek) velmi dobře z vlastní zkušenosti. Také já jsem bývala přímo uhranutá pěknými dívkami, jenže na rozdíl od mužů jsem si nepředstavovala, jaké by to s nimi bylo v posteli, ale snila jsem o tom, jaké by to bylo v jejich kůži a strašně toužila vypadat jako ony...
Jestli to správně chápu, necitíš při svých výletech do dívčího světa tělesné vzrušení, ale spíše psychické uvolnění, pokles napětí, zkrátka se jako dívka cítíš přirozeně... Mohu tě ujistit, že i mé pocity byly velmi podobné. Někteří sexuologové by asi tvůj stav označili za transvestitismus dvojí role (zjednodušeně střídání období mužské a ženské role), já bych řekla, že stojíš na samém prahu reálné transsexuality.
To, že občas naskočíš zpět do klučičího vlaku a "svezeš se s ním pár stanic zpátky" :) není rovněž nic mimořádného. Může to být ovlivněno kolísáním hormonálních hladin, pocitem viny či nenormálnosti, strachem z odhalení, atd. To, že se dívčí fáze stále víc protahuje, může znamenat, že tvá dušička se už chytla drápkem svého skutečného já a čím dál více protestuje proti návratům do divadelní (mužské) role.
Zdá se, že je nejvyšší čas situaci začít řešit. Za tebe to nikdo neudělá a mít budeš jen to, co si sama zařídíš. Navrhuji, abys neztrácela čas a co nejdříve se objednala ke kvalitnímu odborníkovi, nejlépe k dr.Fifkové, která se na toto téma specializuje. Ve spolupráci s lékařem si pak můžeš ujasnit, o co se přesně jedná a zda přeměna pohlaví je pro tebe správnou cestou. Může se stát, že první termín dostaneš třeba až za několik měsíců, proto zbytečně neváhej.
Máš-li trému, můžeš si pak během týdnů čekání na první sezení upřesňovat své pocity a trénovat slova, kterými svůj stav popíšeš. Dr.Fifková je obecně považována za velmi vstřícnou, ostych je proto zbytečný.
Držím ti moc palce!
Johanka
