Nový pohled na genitálie a gender

Hlavním smyslem tohoto úvodu je představit nejdůležitější myšlenky závěrečné kapitoly z knihy Lessons from the Intersexed. Jde o teoretickou úvahu určenou především těm z vás, kdo se o tuto problematiku zajímají v rámci studia některé z humanitních věd. Laickým čtenářům, kteří nejsou zběhlí v akademickém žargonu, její četba nejspíš příliš radosti nepřinese.

Kapitola "Nový pohled na genitálie a gender", jejíž překlad zveřejňujeme s laskavým svolením autorky, je věnována obecnému zamyšlení nad chirurgickými úpravami genitálií. Transsexuálním čtenářům a čtenářkám pochopitelně neunikne, že Kessler zde dává veškeré chirurgické zákroky (včetně konverze neboli operativní změny pohlaví) výhradně do - poněkud kontroverzní - souvislosti s rozvojem plastické a kosmetické chirurgie; otázkou však zůstává, zda tento výklad, který bere v potaz pouze kulturní a sociální faktory, ve svém důsledku touhu po chirurgické "změně pohlaví" nemístně nezlehčuje.

Autorka zjevně vychází z předpokladu, že v hypotetické společnosti, v níž by neexistoval rigidní genderový řád, jak jej známe my (respektive žádný koncept genderu jako takového), by se četnost operativních změn genitálií snížila na minimum, neboť potenciální klienti by nebyli vystaveni nátlaku ze strany společnosti a necítili by tudíž nutnost stvrdit své sebevyjádření chirurgickou cestou.

Tento náhled je nicméně v rozporu se svědectvím mnoha translidí, kteří z vlastní zkušenosti dobře vědí, že i v případě takřka nulového sociálního nátlaku touha po operativní změně přetrvává a to zpravidla s nezmenšenou intenzitou. Rozlada spojená s vlastním tělem bývá zkrátka odlišné povahy než nespokojenost s genderovou rolí a vysvětlovat ji čistě sociálními faktory je spíše zavádějící.

Konstruktivistický pohled na věc může samozřejmě částečně napomoci k lepšímu porozumění genderových aspektů transsexuality, ale její ostatní stránky vysvětlit nemůže - a z výkladu Suzanne Kessler by leckdo mohl dojít k mylnému závěru, že transsexualita je čistě genderovou záležitostí, která žádné ostatní stránky nemá.

Poměrně zajímavé jsou nicméně postřehy týkající se intersexuality a povinné "standardizace genitálií", kterou Kessler ukazuje na příkladu intersexuálních dětí. Skutečnost, že mnozí jedinci jsou schopni akceptovat atypické genitálie, aniž by to u nich vedlo k pochybnostem ohledně jejich pohlavní identity, přitom na první pohled potvrzuje autorčino teoretické východisko, podle nějž je genderová identita v podstatě nezávislá na konkrétní podobě genitálií a k léčbě poruch genderové identity není tedy chirurgických zákroků zapotřebí.

Z téhož závěru by se ovšem (postupem fenomenologickým, nikoliv konstruktivistickým) dalo také vyvodit, že transsexualita (nespokojenost s vlastními genitáliemi, potažmo tělesným typem vůbec) a transgenderismus (nespokojenost s genderovou rolí) jsou dva odlišné a na sobě nezávislé jevy, k nimž je třeba přistupovat odlišně, přestože se samozřejmě mohou mnohdy vyskytovat souběžně.

Takový přístup by pochopitelně chirurgické změny genitálií neproblematizoval, právě naopak - a možná by i poskytl jisté zastání klientům, jejichž požadavky ohledně konkrétního průběhu či míry operativních změn jsou odlišné od těch, které jsou považovány za standardní.

Nelze se zkrátka vyhnout podezření, že pro autorku je tažení proti chirurgickým úpravám genitálií spíše morálním imperativem než otázkou, která se může stát předmětem diskuse. Její analýza sociálních faktorů, které při těchto zákrocích rovněž hrají svou roli, může být jistě v mnohém užitečná, pomíjí však niternou zkušenost člověka, který při pohledu na své tělo cítí znechucení, stud a bezmoc, a pro kterého je operativní změna nutností, nikoliv rozmarem.

Existenciální povaha této nutnosti, jak ji pociťují ti, kterých se týká, přitom naznačuje, že pokud je skutečně jen pouhým sociálním konstruktem, pak jde o konstrukt tak hluboko zakořeněný, že by jej dokázala vyvrátit jedině radikální proměna celé společnosti. Proměna tak radikální, že si ji dnes zatím nikdo nedokáže ani představit.

Suzanne Kessler

Suzanne J. Kessler, Ph.D., je profesorkou psychologie a vedoucí fakulty přírodních a společenských věd na Purchase College, State University of New York, kde vyučuje mj. sociální psychologii, psychologii genderu, psychologii žen, etnometodologii a psychologii komunikace. Mezi její hlavní oblasti zájmu patří ty, které nějakým způsobem narušují naše kulturně podmíněná očekávání ve vztahu k genderu (jako je například transsexualita či intersexualita).