Nový pohled na genitálie a gender

Četné studie zabývající se pooperačními osudy intersexuálních žen, jež prodělaly vaginoplastiku, uvádějí jako jeden z důkazů úspěšnosti tohoto chirurgického zákroku i "svatbu". Podle jedné chirurgické školy dokonce "nejvhodnější čas pro operaci nastává těsně předtím, než žena začne toužit po pohlavním styku".

Máme si z toho snad odvodit, že pokud zmíněná žena nehodlá mít vaginální styk nebo pokud si její rodiče nepřejí, aby takový styk měla, je záhodno odložit vaginoplastiku na neurčito?

Otec jedné intersexuální dívky mi poskytl výmluvný obraz typického pojetí vaginy v naší kultuře, když mi (s úsměvem) sdělil, že by mu vůbec nevadilo, kdyby se vaginoplastika v případě jeho dcery odložila až do dosažení dospělosti. Matka s ním v této věci byla zcela zajedno ("Jen pomyslete na všechny ty pohlavně zneužívané děti, co o nich poslední dobou pořád slýcháme") a ani jí by patrně nevadilo, kdyby její dcera neměla vaginu.

I rekonstrukční chirurgické zákroky u žen postižených rakovinou pohlavních orgánů se zpravidla doporučují především mladým, vdaným a sexuálně aktivním pacientkám, jejichž manželé se mohou chlubit dobrým zdravotním stavem, a operace je považována za úspěšnou tehdy, je-li po zákroku žena schopna pohlavního styku.

Z jedenácti studií zaměřených na sledování pooperačního stavu žen postižených rakovinou pohlavních orgánů, které prodělaly rekonstrukci vaginy, byla v deseti případech hlavním kritériem úspěšnosti schopnost neovaginy přijmout penis. Toto kritérium vychází z předpokladu, že pro ženy všech věkových kategorií je hlavním potvrzením jejich femininity především způsobilost jejich genitálií k pohlavnímu styku.

Autoři zmíněných studií posléze docházejí k závěrům, že lékaři ztotožňují ženskou sexualitu s heterosexuálním pohlavním stykem, že o zajištění schopnosti navázat heterosexuální styk je třeba usilovat za každou cenu a že výhody takového uspořádání zdaleka vyváží všechny případné nevýhody.

Jeden chirurg, který se specializuje na onkologická onemocnění, dokonce tvrdí, že definice normálního pohlavního styku jako zavedení penisu do vaginy není projevem mužské ani lékařské předpojatosti a místo toho prohlašuje, že jde o předpojatost ze strany žen: "Ženy mají pocit, že se to od nich v klasickém manželském vztahu očekává (...) Sexuální styk je synonymem schopnosti přijmout mužský pohlavní úd."

Jiný lékař v debatě o rekonstrukčních chirurgických zákrocích prováděných na ženách postižených rakovinou prohlásil, že "[pacientky] nakonec skončí s (...) něčím, co po pravdě řečeno postrádá téměř jakoukoliv citlivost a (...) slouží pouze coby jakási schránka umožňující jistou obdobu pohlavního styku."

Právě jeho přesvědčení o omezených možnostech těchto chirurgických zákroků jej patrně také vedlo k tomu, že se rezolutně staví proti vytvoření nové vaginy u každé pacientky a to bez ohledu na její tužby či rodinný stav: "Nevím, z jakých údajů vyvodili [ostatní lékaři] závěr, že nový orgán je třeba vytvořit pokaždé, když se ten starý uřízne. Vezměte si třeba amputace. Spousta lidí žije s pahýlem a mnozí z nich se přitom obejdou bez umělé nohy či vycházkové hole."

Přestože tento závěr dává do určité míry smysl, srovnání vaginy s nohou by naznačovalo poněkud netradičně bezpříznakové pojetí, ve kterém by se zcela opomíjelo zařazení genitálu do určitých kategorií.

O něco častější je mezi chirurgy názor, že žena se bez vaginy neobejde:

"Pokud pacientka získá funkční vaginu, podařilo se vám beze zbytku splnit vše, co bylo vaším úkolem (...) Žena bez vaginy není normální. Je to jako nemít nos. I bez nosu se dá dýchat, ale člověk bez něj vypadá divně. [Taková žena] si pak nepřipadá normální (...) Myslím, že je to velmi důležité, bez ohledu na to, zda vagina bude sloužit svému účelu či nikoliv."

Máme tuto odpověď interpretovat tak, že kritériem úspěšnosti v tomto případě není heterosexualita? Nebo je pojetí vaginy coby nezbytného předpokladu ženství pouze odrazem heterosexistických kulturních norem určujících, jaká má být úplná žena: vaginu je nutné mít pro případ, že by jí někdy bylo zapotřebí?