Kateřina Dolnoveská - básnická sbírka Transgender

Míjení II.

Rtěnkou jsi na sklo napsala své sbohem
a stopa krve na zrcadle výkřikem svým pozdrav pečetí.
Ten výstřel do úst byl jak výbuch ve vesmíru
a jeho protest proti tvému prokletí.
Teď nad zmařenou tváří klečím děsem ochromena.
Stejně tak ochromen je obraz Boží matky,
ač jsi jej předtím tváří ke zdi obrátila.
Snad jednu vteřinu by bylo postačilo,
abych tvou ruku mohla zachytit.
Snad jednu vteřinu by bylo postačilo,
abychom spolu mohly začít žít.