Diskusní klub

Ahoj, tak jsem tady opet s otazkou Podarilo se mi objednat k pani Fifkove, ale kde se se vzaly ty smisene pocity z toho co opravdu chci Asi je to normalni, ze kdyz clovek neco cely zivot tajne chce a potom se pri prvnich krocich zacne ohlizet a uvazovat nad tim o co vsechno tady vlastne jde? Vzdyt to preci neni jen tak prijit, pozdravit a rict ja jsem zena Aha, tak kdy chcete na operaci zdravim a preji vsem pekny den L

Nazdar, Luci. Ono to sice není úplně jednoduchá záležitost, ale zrovna paní Fifkové se určitě neboj , bude Tě brát vážně a cítíš- li se ženou bude Tě tak brát i ona. Přeji Ti odvahu do kroků následujících a hodně pohody při tom prvním (neboj, je to milá dáma, fakt )

Ahojky Luci,
byl jsem u Hanky Fifkové poprvé teď v květnu a souhlasím s Carlem. Šel jsem tam s hodně podobnými pocity, ruce se mi potily a pořád jsem si opakoval: "Co jí tam vlastně mám říkat?" Paní doktorka si ze mě "vytáhla" co potřebovala, aniž bych si to uvědomil a úplně nenásilně. Není se opravdu čeho bát.
Držím pěsti a až budeš mít návštěvu za sebou, určitě se ozvi...rád potkávám šťastné lidi...
Myslím, že budeš happy, že máš za sebou alespoň malý krůček.
Taita

Dekuji za skvele zpravy uz mne to opravdu trochu prechazi a tesim se az vam budu moci napsat jak to vse dopadlo... 2. SRPNA TADY JO

Budeme se těšit .