Diskusní klub

Chtěla bych se zeptat na jedno citlivé téma u FtM - a tím je možnost odběru vajíček FtM před započetím hormonální terapie.
Máte někdo z vás zkušenost s žádostí ve státním či soukromém CAR o odběr vajíček (od FtM) před započetím hormonální terapie a jejich následné zamražení s tím, že by později oplodněná vajíčka "donosila" partnerka?
V případě, že ano - jaký byl přístup vybraného CAR k vašemu požadavku, jaký byl následný postup, jak dlouho to celé trvalo a jak jste dopadli? V případě, že nedopadli, na čem to ztroskotalo?

Díky

Ell.

Zajímalo by mě, jaký informace k tomu máš ty. Když jsem se o to dřív zajímal já, četl jsem jak je to strašně komplikovaná záležitost už jen technicky - aby se to vejce uchovalo. Vem si už jen to, co je potřeba splnit, aby ti uměle oplodnili vajičko - což by měla být jediná reálná možnost, jak vajíčko přežije (=už oplodněný). K tomu musí bejt člověk vdanej nebo postupovat ilegálně. Další podle mě dost opruz je to, že k získání vajíčka je nutný podstoupit nějaký šílený procedury, kdy se hormonálně vyprovokuje ovulace, člověk je prej při tom dost oteklej a vůbec, samotnej proces odebrání je dost nepříjemnej už i pro normální ženskou...:o/
Chovat se jako ženská je asi dost důležitý v celým tom procesu, pokud nebudete mít nějaký extra dobrý, chápavý a kompetentní známý..
Takže na tomhle si myslím že ztroskotá většina lidí, který by o tom i uvažovali?
Co mně osobně momentálně připadá jako nadějný, ale asi je to hudba budoucnosti, že když se zachová alespoň část vaječníku, vědci z jeho buněk dokážou vytvořit jak "umělý" vajíčko, tak i kmenový buňky z nichž se dá "vytvořit" i tkáń pro sval nebo tak. Pokud by se tohle osvědčilo, třeba by se daly takhle časem získávat i spermie? Jenže je to pořád trochu moc složitý
No, nevím, nechtěl bych nikoho přivádět do depky tím, jak to vnímám, taky jsem to strašně řešil a pořád přemejšlím, jak si dítě pořídit. Možná taky vím až příliš věcí o dopadu umělýho oplodnění na psychiku novýho človíčka a spostu dalších věcí.. no, věřím, že když se k nám má nějaká dušička v podobě dítěte dostat, život to nějak zařídí...
Každopádně vítám jakýkoliv informace, který by byly pozitivnější, i když vaječníky řešit nemusím a nemůžu.. držím pěsti a přeju hodně optimismu!:o)

Takže, pokud jde o moji zkušenost - zatím jsem kontaktovala jen CAR u Apolináře v Praze, kde mi vedoucí laboratoře - paní Pavelková sdělila následující:
1) zatím se s tímto případem nesetkala

2) nicméně tuhle možnost nevyloučila s tím, že se nad tím musí sejít etická komise, tedy - nejdříve by šlo o pohovory a vyšetření obou partnerů, pak žádost, kterou by komise musela schválit a pak by mohlo dojít k odběru.
Jde o to, že právní systém u nás neumožňuje, aby dárkyně vajíčka znala příjemkyni, nicméně toto je jiný případ a s největší pravděpodobností by vše bylo vázáno na konkrétní patrnerku FtM a mohlo by to projít. První informace nejdřív byla, že by možná o tom musel rozhodovat soud, po poradě s kolegou ovšem už o soudu nemluvila, pouze o etické komisi.

3) Neuchovávala by se vajíčka, protože jejich naděje na přežití (zmrazení a rozmrazení) je hodně malá, muselo by dojít k oplodnění a prekultivaci embrya, pak teprve k zamražení.
Otázkou je, kolik vajíček by bylo z odběru "dobrých", kolik embryí by následně přežilo. atd., ale to už jsou otázky technické a asi bych předbíhala, navíc zatím nemám k tomuhle úplně všechno nastudováno a nechci tu plácnout zbytečně nesmysl

4) Ano, k vyvolání ovulace se užívají hormony, nicméně hodně záleží na přístupu konkrétních pracovníků daného zařízení a pokud vědí, že k nim přichází někdo s F 64, očekávám i příslušné zacházení (zatím se osvědčilo, když personál věděl, o co jde, než utajování této skutečnosti.)
- to je reakce na to, že by se FtM při tomto procesu musel cítit jako žena.. Nevím, nevnímám to tak, ale..sama nejsem FtM a tak by mě zajímaly samozřejmě přímo názory dalších FtM. Odběr vajíček (aspoň tak jsem se zatím dočetla) pak probíhá za krátkodobé anestezie a je/může být proveden laparoskopicky.

5) Vzhledem k tomu, že u nás není uznáno registrované partnerství, není možné vyhovět podmínce manželství, nicméně, pokud jde o umělé oplodnění, pokud jsem se dočetla správně, tak je pouze podmínka partnera, nikoliv manžela. Manžel a příslušné bytové podmínky jsou ovšem vyžadovány u adopce, ale to je už jiné téma.

Osobně tuhle otázku řeším teď, protože svůj vztah beru vážně a chci, aby partner měl možnost rozhodnout se pro to, co je možné, dokud to možné je. Konečné rozhodnutí je samozřejmě na něm a nebudu ho tlačit do něčeho, co sám bude vnímat jako nepříjemné a fyzicky nepřijatelné.

Děkuji všem, kteří mi tu nechali stopu alespoň v podobě hlasování. Možná to tak nevypadá, ale i tahle tichá informace znamená hodně...

Díky

Ell.

Mně by bylo úplně jedno, že vychovávám dítě, jež není biologicky mé. Ať už by bylo jednoho z nás či osvojené. Umělé oplodnění bylo pro mne vždy jen příliš komplikovanou cestou k prosté věci- je přeci tolik dětí bez rodičů. A samozřejmě též chci minimalisovat styk s lékaři v jakékoli ženské otázce . To je však čistě můj osobní postoj.
Kdo to chce podstoupit (a já nemyslím jen v českých mantinelech), určitě by neměl nic předstírat a rovnou říci oč jde, usnadní to tak oboum stranám .
Hodně štěstí, popřípadě radosti v rodičovství .