inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
15.10.2019 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

Diskusní klub

Přehled / Co se jinam nevešlo / Prosba o radu z "druhé strany"
<< < 1/2 > >>
# 29.07.2005 v 14:00    prosba o radu z "druhé strany"

ahoj, tak tohle je svým způsobem můj první kontakt s transexualitou. A proč vlastně něco píšu: řekněme že mám delší dobu kamadáda. Občas během roku se vídáme na různých akcích jako jsou srazy, narozeniny, tábory apod. Za poslední roky by jste o něm řekli: jé to je skvělej kluk, pomáhací, empatický takový trochu vyjímečný. Já jsem o něm prohlásila že je vyjímkou co se hned tak nevidí: ženská duše v chlapském těle. A jako heterosexuální ženský mi na něm občas vadily jeho "ženské pohyby" To jsem netušila jak hlubokou pravdu asi mám. A co se vlastně děje. Začal měnit vizáž, prohlašovat věty jako "narodil jsem se omylem" " vždyť já jsem spíš jak ženská" a také že začal určité věci řešit dlouhodobě a neví jak to někteří lidé přijmou, že to bude šok. Takže docela občasné náznaky. Protože se nechci chovat hloupě a netaktně, rozhodla jsem se o tom co se domnívám zjistit více a tyhle stránky jsou opravdu skvělé. A za sebe můžu říct, že pokud to tak dopadne, že mi nebude dělat nejmenší problém až na našich babských sletech nás bude o jednu správnou babu víc a společně budem nadávat na chlapy jak jsou hrozný a jak je ale vůbec nechápeme. Jenom se chci tak trošku poradit jesli mám sama počkat až mi to bude chtít sdělit a nebo se na férovku zeptat. Co pro vás bylo nebo je snazší? Nechci nikomu zbytečně ublížit, myslím si že řešit takový problém je strašně těžké a určité věci vnímám se své pozice určitě jinak. Ale budu ráda když mi odpovíte. Zdravím všechny lidičky co mají tak velkou sílu být tu na světě sami za sebe. Držím vám všem palce.
Martina



# 29.07.2005 v 17:38    můžu mluvit jen za sebe...


Myslím si, že všemi těmi náznaky si říká o přímou otázku... Možná si právě "testuje", s kým by se o tom dalo mluvit.
Takže - pokud spolu dobře vycházíte, snad nebude problém si udělat chvilku jen pro sebe... a prostě říct, co se ti honí hlavou.
Možná pak budeš svědkem jednoho úlevného vydechnutí...

a pokud to tak není, pokud je věc trochu někde jinde, i tak už máš prostor pro to, otevřeně si promluvit o tom, co tíží...

Nejsem TS, ale snad to nevadí..

hodně štěstí

Ell.
ellana



# 30.07.2005 v 22:28    

Podle mě je dost velká pravděpodobnost, že by podobný krok z tvé strany byl přijat jako velmi vstřícné gesto. Pokud skutečně jde o transsexualitu typu MtF (= z kamaráda na kamarádku), což z tvého popisu rozhodně není vyloučené, a pokud si navzájem důvěřujete, určitě by se takový přístup vyplatil a navíc bys jí tím mohla dodat sebevědomí, kterého se člověku před coming-outem leckdy zoufale nedostává. Záleží samozřejmě na tom, jak budeš svůj "dotaz na férovku" formulovat - i když jsem si jistá, že člověk natolik tolerantní a ohleduplný vůči svým blízkým to jistě zvládne levou zadní - ale silně pochybuju, že bys tím mohla dotyčné osobě nějak ublížit. Odhodlat se ke coming-outu není nic lehkého a každá příznivá reakce má tudíž pro člověka v této pozici velkou cenu. Možná, že čeká právě na ten první vstřícný signál...

Sama jsem se v podobné situaci ocitla před sedmi lety, kdy jsem ještě pořád věřila, že to půjde nějak přetrpět (hlavně nikomu nic neprozradit!) a snažila jsem se hrát tu opačnou roli jak nejlíp to šlo, což pochopitelně nebyl zrovna oscarový výkon. Když mi moje tehdejší přítelkyně (kterou jsem si pořídila hlavně ve snaze zapadnout do standardní škatulky označené písmenem M) krátce po začátku našeho vztahu sama od sebe sdělila, že chodit se mnou je skoro totéž jako chodit s holkou, hrozně se mi ulevilo - do té doby jsem pořád pochybovala o tom, zda náhodou netrpím stihomamem nebo něčím na ten způsob. Na své první sezení u dr. Fifkové jsem se sice objednala až o pár let později, ale při rozhodování mi tahle vzpomínka hodně pomohla.
Nejlepší je řídit se v podobných případech svou vlastní intuicí - pokud máš pocit, že by to uvítala, pak máš šanci pomoci někomu blízkému nebo mu aspoň trošku usnadnit život. Na takové snaze přece není nic hloupého ani netaktního.
PS schválně, kolik z vás si při čtení Martininých řádků řeklo: "Zaplaťpánbu za takovou kamarádku"...?
Cassandra

moderátorka


# 31.07.2005 v 12:50    Rady staré zbrojnošky :)

Milá Martino,
vítáme tě na našich stránkách a děkujeme za milou chválu!
Podle toho, co píšeš, by se opravdu mohlo jednat o TS, jak to bravurně nazvala Cassandra, "z kamaráda na kamarádku..."
Je-li tomu opravdu tak, pak bych ráda vyslovila svůj názor na tvůj další postup.
Nejhorší varianta podle mě je čekání až ti to řekne sama...
Mnoho translidí se v začátcích svého coming-outu bojí komukoli svěřit, mají z reakce okolí často až panickou hrůzu. A nezáleží skoro vůbec na tom, jak moc jsi milá a tolerantní a všechno, předmětem obavy tvé kamarádky může právě to, že přes všechnu svou chápavost možná zrovna tento problém bude výjimkou a ty jej nebudeš schopná akceptovat...
Představ si, že bys měla nějaké tajemství a dlouhá léta by ses bála vyjít s tím ven a strašně bys to pořád řešila a trápila se a nakonec (třeba v 80letech) bys konečně sebrala odvahu a řekla to a tvoje okolí by ti odpovědělo: "No my jsme to celou tu dobu věděli, ale chtěli jsme, abys nám to řekla sama, zajímalo nás, jestli to dokážeš..."
No nebylo by to na zabítí?
Na druhou stranu ani položení přímé otázky není právě nešťastnější...
Jednak taková otázka není slušná, protože do toho v zásadě nikomu nic není, a to i tehdy, když jsou tvé úmysly nepochybně jen ty nejlepší, navíc je docela možné, že tvá kamarádka ještě není na takové sdělení připravena.
Ještě mě napadá další aspekt, někteří translidé jsou velice hrdí a chtějí si svůj coming-out sami naplánovat a řídit, tj, nechtějí být k němu dokopáni.
Jak sama cítíš a také píšeš, tato situace je velmi choulostivá a musí se na ni od lesa
Řešila bych to tak, že bych se v nějakém diskrétním prostředí sama před kamarádkou zmínila o tématu transsexuality (a jen tak mimochodem bych třeba uvedla i adresu našich stránek ), řekla bych jí, jak mě to strašně zajímá a jak ti ubozí translidé nesmírně trpí, a jak jsou na ně lidé oškliví a jak já bych je nikdy neodsuzovala, a jak bych takovýmu člověku rozhodně pomohla a všemožně ho podpořila, kdybych někoho takovýho znala a jak je to vlastně škoda, že nikoho takovýho neznám...
A kdybych chtěla bejt přece jen malinko rejpavá, tak bych se třeba kamarádky zeptala, co ona si o tom všem myslí
Mnoho translidí bývá zpočátku velmi ostýchavých, takže není nikde psáno, že po takovém sugestivním úvodu se ti tvá kamarádka hned svěří. Přinejmenším ale bude s jistotou vědět, že u tebe nalezne maximální pochopení a může se na tebe spolehnout. A pokud je opravdu MtF, pak bude jen otázkou času, kdy se na tebe obrátí...
Musím si malinko povzdechnout, že kdybych já měla takovou skvělou kamarádku (navíc vybavenou takto brilantními pokyny), možná bych si ušetřila pěkných pár let trápení...
V tomto ohledu ti bohužel musím sdělit, že jsi opravdu výjimečný člověk, to "bohužel" říkám proto, že chápavost, tolerance a solidarita s translidmi jsou v naší společnosti dosud vlastnostmi pohříchu exotickými
Zdravím tě a s tebou všechny lidičky, kteří mají v sobě dost síly, aby neponižovali slabé a byli na tomto světě za opravdové LIDI!
Držím vám všem palce a snad vás bude jednou víc, než těch druhých!

P.S.
Budeme moc rádi, když nám pak napíšeš, jak to všechno dopadlo, inu, zvědavý ženský, co můžeš čekat
Johanka

moderátorka


# 31.07.2005 v 14:58    poděkování

Ahojky
díky moc za dobré rady . Určitě si počkám na vhodnou dobu a vhodně podám. Teď jsme se sice viděly na jedné oslavě svatby - asi 50 hostů, takže nic moc klid - lilo jako z konve, ale myslím si že se příležitost určitě najde i když se nevidíme tak často. Nejsme sice přátelé na život a na smrt ale rozumíme si - možná teď více než jindy - já jsem totiž teď hodně v pohodě a asi to dost vyzařuju. A obvykle když mě něco zajímá, nic složitě neobcházím, proč se nezeptat přímo u zdroje že? Jsou tu sice lidé které zná mnohem déle a více, ale nevím jesli si z toho dělá někdo taky takové starosti jako já a nechci to zbytečně ventilovat. Tohle je alespoň teď záležitost mezi námi. Jinak ale děkuju moc za odpovědi, já se nemám za někoho vyjímečného, jenom si prostě dělám názor sama za sebe i když někdy proti většině. Myslím si že většinou jde u všech "těch druhých" o strach z něčeho neznámého, neobvyklého, jiného...aj Jenže celý život se bát? No to ani náhodou. Nevybrali jste si jednoduchou cestu ale fandím vám.
Jinak se mějte a až bude něco nového dám vědět.

PS: a co já vím, vzhledem že je to počítačový maniak možná i tyhle stránky navštěvuje - takže pokud ano J...O držím palce!!!
Martina


<< < 1/2 > >>
Translidé 2003-2019 | MAPA | on-line: 0 |        Creative Commons License