inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
22.11.2018 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

Mirek Vodrážka

Hudebník, teoretik chaosu a žurnalista

Narodil se dvacet minut po své sestře, pod jejímž vlivem se v raném dětství jazykově identifikoval s ženským rodem. Ve druhém ročníku opustil studia průmyslovky, od té doby se věnoval mnoha různým zaměstnáním, odborné vzdělání získával samostudiem a na bytových seminářích. V roce 1977 byl obviněn z trestného činu výtržnictví a později odsouzen z důvodů společenské nebezpečnosti k několika letům ochranné léčby. Během 80. let byl spoluorganizátorem bytových seminářů Egona Bondyho, Milana Balabána a Milana Machovce i občasných konspiračních schůzek mluvčích Charty 77 ve svém bytě V Templu na Starém Městě.

V první polovině 90. let byl redaktorem časopisu Vokno, na jehož ilegálním vydání se spolupodílel již v dobách undergroundu. Jako jeden z mála v Čechách vede od 90. let diskurs o feminismu a bezprostředně reaguje na stav "ženské otázky" u nás. Je autorem post-undergroundového obsáhlého eseje Chaokracie (Votobia Praha, 1997), tématizujícího novou planetární epochu prizmatem zániku demokracie z postfeministického pohledu. Na základě této knihy vznikl i film Deník těhotné (doby) (r: Vít Janeček, 1998), který zpracovával zkušenosti malířky Veroniky Holcové, jíž těhotenství přivedlo ke zcela novým životním postojům.

Dále vydal knihu rozhovorů s předními českými političkami Feministické rozhovory o "tajných službách" (Nadace Gender Studies, 1996), Esej o politickém harémismu ("Zvláštní vydání…" 1999), je spoluautorem knihy S Ferlighettim v Praze (Meander, 1999) a autorem mnoha genderových studií, článků a přednášek. Je editorem sborníků Politika s ženami či bez žen? (Nadace Gender Studies, 1996) a Žena a muž v médiích (Nadace Gender Studies, 1998). Považuje se za radikálního feministického aktivistu, organizuje semináře a diskuse o feminismu, angažuje se za navrácení spolkového domu Ženského klubu českého pražským ženským organizacím.

Vedle psaného projevu se věnuje i divadlu a hudbě. Od roku 1989 spolupracoval s experimentální divadelní skupinou Alternativní scéna pohybového divadla (později přejmenovaná na Propast). Je tvůrcem feministických hudebních projektů Psychochaos & Edita Adlerová - Ženský smutek (CD, g. parrot, 1999) a vokálně instrumentální skladby Carmina femina - Oratorium ženské duše, již v roce 1999 uvedl ve spolupráci s operní zpěvačkou Editou Adlerovou a tanečnicí Antonií Svobodovou ve scénické podobě v kostele sv. Jiljí na festivalu ...příští vlna / next wave....

S A. Svobodovou spolupracuje jako autor a hudebník i na dalších projektech (např. taneční představení Danse macabre, prem. 2001), vystupují spolu i na improvizovaných večerech a přednáškách. Mimo to složil filmovou hudbu a hrál v experimentálním snímku Putování malíře Guttmana (r.: Hana Munková (ČT, 1999) - portrétu židovského malíře, který zahynul v koncentračním táboře. Účinkoval v celovečerním dokumentárním filmovém eseji Proroci a básníci - kapitoly z kalendáře (r.: Ivan Vojnár, ČT 2000) a vystupoval v mnoha českých televizních dokumentech o feminismu a genderových otázkách - například Feminismus po česku (r.: O. Sommerová, ČT 1993), Poutníci chaosem - 20 minutový dokumentární dvojportrét (r.: M. Štoll, ČT 1995), Artefakta (r.: P. Slabý, ČT 1999), „60" - hudební pořad (r.: P. Slabý, ČT 1999), O čem sní muži (r.: O. Sommerová, ČT 1999).

V roce 1999 byl na základě rozhodnutí Rady vlády České republiky pro lidská práva jmenován členem jejího Výboru pro odstranění všech forem diskriminace žen. Na jaře roku 2001 mu byl udělen transgenderovou komunitou čestný titul Trans Přítel 2000 za myšlenkový přínos k transgenderovému hnutí.

Své texty často podepisuje a koncertně i mediálně vystupuje jako Mirka Vodrážková. Žije v Praze a v současnosti je činný jako volný novinář.

Shlédnuto: 5383x    |    Komentáře: 0    |    Tipů: 0    |   
Translidé 2003-2018 | MAPA | on-line: 0 |        Creative Commons License