inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
24.8.2019 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

Kluci, do Motola raději nechoďte

Letos na jaře jsem se rozhodl jít na operativní úpravu genitálu do Motola k doc.Jarolímovi. Měl jsem celkem jasnou představu co chci a co určitě ne, takže jsem se rozhodl pro metaidioplastiku („mikropenis") bez prodloužení močové trubice a implantaci protéz, aby to - v rámci možností - hezky vypadalo. Důvod, proč jsem se rozhodl právě pro toto řešení, byl ten, že jsem tělo nechtěl zatěžovat zbytečnými operacemi a doufal, že se tyto (údajně celkem nenáročné zákroky) vejdou do jedné, poslední operace..

Mikropenis jsem chtěl proto, že to považuji za nejpřirozenější způsob modifikace genitálu, kdy je zachována (a jak zjišťuji tak svým způsobem i zvětšena) citlivost, a kdy se genitál (po implantaci protéz) již opravdu nepodobá ženskému. O prodloužení močové trubice jsem nestál kvůli možným komplikacím a následným zbytečným reoperacím, které většinou nic nevyřeší. Navíc, i kdyby se to náhodou povedlo, s tak malým údem bych stejně k pisoiru močit nechodil..:)) Abych to shrnul, chtěl jsem mít nežensky vypadající genitál (kvůli lepšímu pocitu nejen na cestách a pobytech, kde jsou společné sprchy), který by byl lépe využitelný také v posteli..:)

V červenci jsem se dohodl na říjnovém termínu operace a od té doby jsem, kromě pár vět ohledně protéz na indikační vizitě, s nikým o ničem nemluvil (ne že bych o to nestál!). Jediné, na co jsem se tedy před operací stihl zeptat, bylo, zda mi to teda udělají v rámci jedné operace, a dozvěděl jsem se, že „ano".

Pobyt v nemocnici mi připomínal masokombinát – na každé posteli ležel kus flákoty, jehož osud lékaře zpravidla příliš nezajímal a pokud ano, bylo to proto, že onen lékař byl mladý, nic neuměl a nevěděl a tak se alespoň na něco ptal. Každý z lékařů měl jiný názor, jeden byl neskutečně surový a arogantní, nikdo se pořádně nepodíval na to, co na sále „vyrobili". V důsledku toho jsem nebyl jediný, kdo měl kvůli zanedbání péče komplikace..:(

Co mě dostalo, byla sestra, které jsme začali říkat „Kudrnatá Joe". Ještě jsem nebyl ani 24 hodin po operaci a ona mě v 6 ráno začala vyhánět z postele a vyhrožovala, že řekne doktorovi, že nechci vstávat.. Nato přišel jeden z „chytrých" lékařů s tím, že co se divím, že mě možná zítra pošlou domů!! (Zůstal jsem o týden déle než mi předpověděl.)

Ač jsem měl opravdu velké bolesti, sotva si došel na WC a nemohl ještě čas po odchodu z nemocnice sedět, nutili mě chodit si pro jídlo na druhý konec chodby snad už druhý den po operaci. Naštěstí mi to vždycky někdo donesl, často to ale fakt nestálo za námahu…:) Nebýt super spolupacienta, skvělého sanitáře a sester a velmi milých návštěv, bylo by to peklo. Ke konci pobytu už jsem se moc těšil pryč a netušil, jak brzy se vrátím..

Už v nemocnici jsem měl podezření, že výsledek operace nevypadá, jak by měl. Doma jsem zjistil, že se silikon dere ven (a kdyby se jediný z lékařů podíval, tak by to musel vidět!!!) a jel s nervama v háji přes celou republiku zase do Prahy (skutečně „příjemné"!), kde mi doc. Jarolím protézy zase vyjmul („naprostá extáze")... Po ohledání ran jsem zjistil, že silikon dali úplně jinam než kam měli (a já se ptám, kdo mě tedy vůbec operoval, protože něco takového by neudělal ani řezník) a že řešení zákroku jak esteticky tak i prakticky odpovídá IQ pod 80 bodů (dříve debilita).

Na kontrolu jsem se vydal (díky pomoci MUDr. Hanky Fifkové) do Brna, kde mi snad časem prof.Veselý opraví nedostatky a dodělá, co bylo započato. Pokud bude mít někdo zájem o podobný zákrok, jako jsem chtěl já, zjistil jsem již v dříve, že i prof. Veselý by byl ochoten ho provést, horší než v Motole výsledek jistě nebude a péče je tam údajně příkladná. Přeju vám všem mnohem více štěstí a pevné zdraví! :)

Shlédnuto: 6196x    |    Komentáře: 0    |    Tipů: 3    |   
Translidé 2003-2019 | MAPA | on-line: 0 |        Creative Commons License