Muž nebo žena?
Někdy se život tak zašmodrchá, že rozmotat ho snad ani nelze… A táta si tolik přál mít kluka….
Když se Lenka narodila, její táta jen řekl: „Kristepane, co jsem komu udělal, to snad není možný, že máme zase holku." Třetí dceru. Zůstala posledním dítětem v rodině, protože dál už rodiče nechtěli riskovat. Jenže jak to bývá, Lenka byla nejmladší a taky nejvíc milovaná. Táta se v ní viděl. Byla mu ostatně i hodně podobná. Vyšší, svalnatá, hranatější než sestry. Docela jinak se i chovala. S kluky hrála fotbal, nikdy nekňourala, panenky nechtěla, jezdila spíš na kole a v zimě lyžovala. Chodila vždycky nakrátko ostříhaná a dělalo jí dobře, že si ji lidé pletli s klukem ..
První rozčarování přišlo ve třinácti. Narostla jí prsa a dostala menstruaci. V době, kdy holky závistivě sledovaly, která z nich má větší ňadra, Lenka začínala své tělo nenávidět. Dospívala. A stále víc si uvědomovala, že se s ní něco děje. Že něco není v pořádku. Ještě nedávno přece vypadala jako kluk. Chtěla jím být! Spolužačky se jen smály, když cosi podobného před nimi utrousila. Vlastně se jim stranila. A nevěřícně kroutila hlavou, když od mámy slyšela, že taková přání jako ona, má někdy každá holka. A že v životě to prostě nejde zařídit tak, aby se nám všechna přání vždycky vyplnila…
Potupa
Ze základky šla na ekonomickou školu. S nikým se tam neznala, nikdo taky neznal ji. Zcela náhodně si vybrala sousedku, s níž by chtěla sedět. Kdyby tehdy jen tušila, co tím všechno začíná, asi by to už nikdy neudělala.
S novou spolužačkou Věrou se skamarádila celkem snadno. Byla to totiž velmi nenápadná, plachá dívka. Citlivka, která se v nové třídě cítila tak nějak ztracená. Lenka taky. Po několika týdnech z nich byla téměř nerozlučná dvojka. Jak už to bývá u holek v tomhle věku, slibovaly si, že budou kamarádky a nic a nikdo je nerozdělí. Pár měsíců to tak i bylo. Až jednou začala Věra rozvíjet plány o budoucím životě. Mluvila o klukovi, do něhož se určitě zamiluje. Musí prý vypadat jako Dejdar, a až se vezmou, budou spolu mít nejméně čtyři děti a krásný dům se zahradou.
V tom okamžiku se v Lence cosi sevřelo: „A co bude se mnou?" Tahle otázka ji neopouštěla. Ani ve škole, ani doma, ani když byly s Věrou v kině nebo když spolu šprtaly matiku. Jenže ji nemohla vyslovit nahlas.
Nemohla mluvit o tom, že ona sama spojuje svůj příští život jedině s Věrou, že než usíná, tak si představuje , jak ji objímá, jak ji celou noc drží v náručí!
Stalo se, co se muselo stát. Lenčina přítelkyně si našla kluka. Zpočátku chodili všude ve třech. Lenka doslova trnula nad každým pohybem těch dvou. Každou jejich důvěrnost stále dokola rozebírala. Prožívala hrozné dny. A ještě horší noci. Tušila, že nic nezmůže, ale neuměla si vůbec představit, jak by mohla bez Věry existovat. Trpěla. A taky byla čím dál víc na obtíž. Všem.
Ukončil to Věřin Jirka. Několika bezohlednými slovy dal Lence najevo, že o její přítomnost opravdu nestojí. „A co ty?" optala se tehdy Věry. Odpověď nedostala.
Láska
Tenkrát poprvé dlouho a nahlas brečela. A křičela do noci cosi o tom, že by Věře dokázala být daleko lepším mužem. „Miluju tě, chci tě chránit, chci tě. Jsem taky muž, i když tak nevypadám." Poprvé o sobě takhle promluvila! A taky intenzívně živila nenávist ke svému tělu. Ráno se vždycky probírala nesmírně unavená.
Pak si přečetla příběh podobný svému. O tom, jak se z ženy stal muž. O tom, jak si našel manželku. Věděla hned, co bude následovat. Nikomu nic neřekla, ale byla si jistá, že i jí se to povede. Je přece muž! I když má ňadra a svá ženská období. Chce být mužem! Musí být mužem!
Přeměna
Trvalo to dlouho, než se Lenka odhodlala zjistit, kde by mohla nalézt pomoc. Její tělo jí čím dál tím více vadilo. Stále víc se ovšem stranila ostatních. Byly to hrozné roky.
Na rozdíl od některých jiných poruch, má transsexualismus možnost řešení. I Lenka byla několik let sledovaná, než se začalo s operacemi. Změna jména a zápis pohlaví v matrice by možná měly uspíšit přeměnu. Své mužské podoby se už konečně dočkala.
Dnes mezi námi chodí jako úspěšný mladý muž s vysokoškolským diplomem. Jenže Věra se jí před časem vdala. Lenka je sice Ladislavem, ale na lásku, na hlubší vztah, který si žena s mužem mohou vytvořit, stále ještě čeká.
Čím dál tím smutnější je být sám….
