Na hranici pornografie

... se pohybuje jeden z exponátů nejnovější výstavy v Informačním Fotocentru. Inu, fotografovat transvestity, to není jen tak!

Podle Bible má konec světa nastat tehdy, až nebude možné odlišit muže od ženy a naopak. Můžeme tedy směle konstatovat, že konec světa je na dohled, neboť v dnešní době existuje skupina bytostí, které tak dokonale imitují druhé pohlaví, že to ani nepoznáte.

Transvestité, donedávna stojící na periférii společnosti, jsou dnes vítaným prvkem show každého zábavního podniku, jenž je jen trochu "in". Zájem o ně právě nyní kulminuje. Stranou nezůstalo ani Informační Fotocentrum v Praze, které si v pondělí 6. září transvestity pozvalo na vernisáž výstavy "Coming out" fotografa Angela Božace.

"Coming out" je o "nich". Božac se poněkud konjunkturalisticky chytil vzedmuté vlny zájmu a nasnímal transvestity v různých situacích a polohách, v nichž se mohou vyskytnout v night clubu, kde vystupují. Lesk a barvy jejich kostýmů potlačil černobílou fotografií, která nám zato dovoluje se soustředit na snímanou individualitu.

Božac je na první pohled zkušený fotograf, neboť některé jeho akce s objektivem by u méně ostříleného borce asi dopadly špatně (úhly záběru, kompozice, záběry v pohybu apod.). Umí pracovat se světlem a najde si je i tam, kde téměř žádné není. Zbytečně se nerozptyluje různými finesami při expozici (výjimkou, která potvrzuje pravidlo, je půvabný snímek vlnícího se vějíře prozářeného světlem) nebo dokonce při vyvolávání; vyvrcholením jeho práce je efekt nasnímaného objektu.

Transvestité chtějí být krásní a většina z nich také krásná je. S úžasem hledíte na obnažené tělo, které bývalo mužem a nyní nese všechny znaky ženského pohlaví - kromě širokých boků, ty se operativně prostě udělat nedají.

Božac je také snímá stejným způsobem jako ženy - někdy vyzývavé, jindy záhadné. V tomto směru jsou asi nejlepším důkazem fotografova talentu dva akty: na jednom je transvestit oděný pouze do šperků a roušky spíše odhalující než zakrývající pohlaví, jehož cudně složené ruce přes hruď kontrastují s nevýslovně smyslným výrazem tváře a s cigaretou mezi prsty.

Transvestit na druhé fotografii si svléká dokonale elegantním gestem spodní roušku. Přes to, že je obklopen několika dalšími osobami, máte pocit, že tak činí v intimitě svého soukromí. Je zachycen v neobvyklém šikmém úhlu, který celé scéně dodává na jakémsi hříšném půvabu.

Zajímavě působí také snímek, na němž si "dívka" ve sněhobílých šatech dychtivě zdvihá sukni, aby nám předvedla, že skutečně ale skutečně nenosí kalhotky. Bílé šaty a téměř dětsky nadšený transvestitův výraz výrazně kontrastují se spodní částí fotografie.

Božacovi však byly tyto rafinovaně erotické fotografie zřejmě ještě málo silnou kávou, neboť v expozici umístil jeden snímek, který je skutečně hodně drsný: transvestit dráždí obnažený penis svého partnera - muže. Jedná se o dílo tak naturalistického charakteru, že má na přihlížejícího téměř stejný efekt jako pornografická fotografie. Otázkou je, zda tak zásadně intimní snímek má kromě tohoto efektu pro diváka ještě jinou výpovědní hodnotu.

Vynikající je portrét tří zcela odlišných tváří. Na něm je kromě kvality tělesného vzhledu možné ještě stopovat vnitřní život těchto neobyčejných bytostí. Dobře zachycenou atmosférou zaujmou také záběry přímo ze show nebo jejího zákulisí. Například "dívka", klečící na podlaze v podvazcích a síťovaných punčochách s obrovskými oky, sbírající spadlou paruku. Zvolený úhel pohledu jen zvýraznil směšnost scény s lehkým přídechem lascívnosti. Nebo okamžik, kdy se hvězdy podniku přicházejí děkovat svému publiku.

Jak se transvestité na svá vystoupení připravují, nám předvádí několik momentek ze šatny. Na jedné si hvězda umísťuje rukou ňadra do předimenzované špičaté podprsenky, zatímco v pozadí vchází její "kolegyně" v divokém účesu se sklenicí piva v ruce. Dvojí plán této fotografie vytváří dojem pohybu a ruchu. Jinde vidíme v popředí studii soustředěné "umělkyně", na niž se od černého závěsu skrývajícího výstup na jeviště směje další star.

K fotografiím Angela Božace musíme přistupovat již s vyhraněným názorem na existenci transvestitů. Buďto je považujeme za výplod konce neřestného dvacátého století (a potažmo tedy předzvěst konce světa), a pak bychom místo na tuto výstavu měli raději zajít do restaurantu naproti, nebo jsme se s jejich existencí již smířili a považujeme je za zajímavý - byť i jako vše módní jen dočasný - trend současné zábavy. Pak nám výstava v Informačním Fotocentru pomůže orientovat se v jejich životě před i za oponou a dokáže nám, že jsou někdy směšní, někdy lascívní, někdy nepřirození, ale velmi často půvabní.

(Angel Božac: COMING OUT, Informační Fotocentrum, Sarajevská 25, Praha 2, po-pá 9-17, do 31. 10.)