inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
23.2.2019 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

On je žena

Relace Na vlastní oči

(Moderátor Radek John = RJ) Dříve vedli války většinou muži. Pak nám ženy vysvětlily, že je to diskriminace, a že bojovat musí obě pohlaví bok po boku. Zapomnělo se ale na ženy, které kdysi byly muži. A na muže, kteří kdysi byli ženami. Co s nimi? Podívejte se a rozhodujte!

(Jaroslava Brokešová = JB) Já nevím, vypadám moc tlustá?

(Ivan Kahún, fotograf) Tlustá nevypadáš, ale uděláme to tak, aby to bylo lepší.

(JB) Já jsem si celý život namlouvala, že jsem chlap. Rozumíš tomu? Já jsem si celý život namlouvala, že jsem chlap, a že prostě tohle to, je jenom moje nějaká skrytá fantazie, kterou si budu občas ventilovat nějakými svými úlety, že se občas nalíčím a oblíknu jako holka. Ale prostě, ono, jak se říká a zpívá v jedné písničce, ty šminky z obličeje smyješ, ale z duše to nesmyješ.

(RJ) Jarka se před devětatřiceti lety narodila jako Jiří Brokeš. Oženila se. Je otcem čtrnáctiletého syna a třináctileté dcery. Před dvěma lety podstoupila operaci změny pohlaví. Proč jsi se ženila?

(JB) No, tohle to mi vyčítá hodně lidí, proč jsem se vlastně ženila, proč jsem měla děti. Já jsem si pořád snažila dokázat, že jsem ten chlap. I tímhle tím, že třeba budu mít ty děti. A potom, já jsem ráda, že mám děti, protože jsem tady po sobě i něco zanechala.

(RJ) Ženila se před patnácti lety. Za manželku si zvala svoji první lásku. Jak tvrdí, ženskou duši v sobě nedokázala potlačit. Doma chodila v podvazkách a v krajkovém spodním prádle. A jaký bylo to milování? Cítila jsi se teda jako chlap v tom?

(JB) Já jsem se právě cítila jako holka. Aspoň v té fantazii, a aspoň tím, že abych si to trošku prostě zpestřila. Jo? Když mi to teda ona občas dovolila, tak abych se aspoň já cítila jako ta holka. Ale určitě jsem v ní neviděla toho chlapa. Spíš to byl takový zážitek jako z lesbickýho milováním.

(RJ) Po operaci změny pohlaví přišla nejenom o manželku a děti, ale i o práci. Dříve se živila jako elektrikář, strojvůdce v metru, poštovní doručovatel, nebo taxikář. Nejradši by se ale vrátila do řad Armády České republiky.

(JB) Dobrý den.

(Paní na pracovním úřadě) Dobrý den.

(JB) Já jsem vlastně jako muž, to jsem vlastně absolvoval základní vojenskou službu, tak mám z té doby zkušenost. Byla jsem specialista protivzdušné obrany, respektive pracovala jsem na raketovém odpalovacím zařízení. A nemáte tady třeba u armády nějaký místečko?

(Paní na pracovním úřadě) K armádě tu nabídku teda nemáme vůbec žádnou.

(JB) Nemáte? Já bych totiž vůbec nechtěla takového partnera, nebo takového chlapa, jako jsem byla já.

(RJ) Proč?

(JB) Já jsem sebekritická. No, nezlob se na mě, aby mi někdo doma lítal prostě v dámským oblečení? Vždyť to je normální blázen! Tak, ať se jde léčit!

(RJ) Stejný názor měli i v armádě. Transexuál do ní nepatří. Jarka je přesvědčena, že by právě tam mohla být prospěšná. Znalosti a zkušenosti má a je připravena k obraně naší vlasti.

(Prodavač v army shopu) Velikost zřejmě nevíte, takže já si vás trošku přeměřím.

(JB) Můžete si mě přeměřit. Já si sundám ten kabát. Hlavně, aby mi to bylo přes prsa. Já jsem se teď delší dobu neměřila, kolik mám?

(Prodavač v army shopu) To je v pořádku, to by měla být velikost 2B. Při dobré vůli to jak půjde, jo. To znamená, tahle velikost by měla odpovídat, takhle asi.

(JB) Přesně! A my jsme to dřív nosili takhle. Takhle hezky dole utažený, oni nám to lampasáci rušili. To nám vždycky zrušili opasek, protože my jsme na to nosili až na koulích dole. No, ale zase jako dneska už tenhle ten problém nemám, že jo? To už je pro mě jenom čistá vzpomínka.

(RJ) Bojíš se smrti, Jarko?

(JB) Nebojím. Ale sama si na život nesáhnu.

(RJ) Nikdy jsi neměla ani ty tendence, ani v tom mužským těle?

(JB) Víš, jako, kdybych na tady tohle to myslela, tak tady dneska spolu nesedíme. Ono to bylo strašně moc těžký. Já jsem se prostě musela rozhodnout. Buďto se sebou začnu něco dělat, anebo bych to musela asi ukončit. Ale toho jsem se bála, protože člověk nemá právo si šahat na život.

(RJ) A jak to, že jsi se vůbec dostala k takovéhle elitní jednotce?

(JB) K elitní jednotce? No, to je velice jednoduché. Protože jsem v té době byla vlastně velice dobře prokádrovaná, tak tehdejší soudruzi rozhodli, že prostě Jiří Brokeš půjde ke speciálním jednotkám protivzdušné obrany.


(RJ) Jarka byla chlap dřív. Teď je to holka. Dokážete si představit, že by to byl jeden z vás, jako z vojáků, kteří by jste byli na vojně.

(Mechanizovaná brigáda Milovice) Tak, to je těžký. Představit si to.

(RJ) A jaký je to teď, když tady s ní sedíte.

(Mechanizovaná brigáda Milovice) Normální.

(JB) Že jo!

(RJ) Dokážete si představit, že by se vrátila do armády?

(Mechanizovaná brigáda Milovice) Ale v té armádě ty ženský budou. Já si myslím, že je to taky dobrý. Znalosti má, to je slyšet, vidět.

(RJ) Jarka podstoupila vojenská vyšetření ohledně svého zdravotního a psychického stavu. U všech s razítkem: Schopen.

(JB) Když jsem stála úplně nahá před paní doktorkou na kožním, tak ona mi napsala, že mám genitálie s razítkem: Bez chorobných změn. Což je teda celkem jako úsměvný.

(RJ) Jako důvod teda od armády, proč tě tam nechtějí, je jaký?

(JB) Důvod armády, který zdůvodnil pan doktor z posudkové komise je, že nemohu být přijata jako uchazečka z důvodu transexuality. Ale, vždyť, vem si jednu věc. Já transexuál nejsem. Protože po operaci změny pohlaví tahle ta diagnóza padá. Prostě, laicky řečeno, když ti ho prostě ufiknou, tak už tahle ta diagnóza neexistuje. Tuhle tu fotografii jsem vybrala, abych ji poslala panu náčelníkovi generálního štábu panu Štefkovi na památku s tím, o jakou krásnou ženu armáda přišla: "Milému Štefkovi, Jarka".

(RJ) Měla jsi nějakýho mužskýho od té doby, co jsi vlastně holka? Po té operaci, měla jsi nějakej vztah?

(JB) Já jsem měla vztah, a dokonce to tam přerostlo i v tu lásku, jak se o tom teď bavíme. Ovšem, ten partner mě zklamal tím, že za prvé, on nevěděl to, že jsem podstoupila změnu pohlaví.

(RJ) On to nepoznal?

(JB) On to nepoznal.

(RJ) A milovali jste se spolu?

(JB) Ano. Pořád.

(RJ) Ani v posteli to nepoznal?

(JB) Ne. A tím, já jsem si vlastně, já jsem byla tak sebejistá tím, že vlastně, když to nepozná ten partner, tak to nepozná vlastně už nikdo.

(RJ) Jarčin přítel chtěl znát její minulost. Když už nemohla jeho nátlak vydržet, přiznala se, že je přeoperovaný chlap. V jeho očích viděla děs. Začal se vymlouvat na práci, přestal jí volat, psát esemesky, a už se nikdy neukázal. Chceš mu třeba něco vzkázat?

(JB) No, hlavně, aby se nestyděl, že ho mám pořád ráda.

(RJ) Zklamal tě?

(JB) Já si myslím, že jsem si to trošku zasloužila, víš?

(RJ) Proč?

(JB) Když sama jsem někoho zklamala.

(RJ) Vzpomínáš si třeba na reakci svojí mámy, když tě viděla poprvé ve svetru a v sukni, jako holku?

(JB) Já si pamatuji, její reakce byla tohle. Řekla, doslova cituji: "Mě je z tebe špatně, ty jsi hezčí, než já!". Opravdu.

(RJ) A jak ti máma říká dneska?

(JB) Tak, já se musím přiznat k tomu, že do dnešní doby mě pořád oslovuje mým starým mužským jménem, a to: "Jirko". Když ji teda pořád opravuji, že se jmenuje Jarka, nebo Jaroslava, nebo Jaruška, ona i tak někdy jako v žertu už řekne: "No, Jaruško!", ale když jako mě chce oslovit, tak mě oslovuje: "Jirko", mě to dost mrzí.

(RJ) A je jinej orgasmus u chlapa a jinej u ženský?

(JB) Ten chlap, podle mýho, nebo alespoň takovej chlap, jak jsem byla já, tak prostě se ledově udělá. Jo? Dosáhne nějakýho vrcholu, a pak to prostě spadne dolů. Za chvilku, ovšem, zase nemůže, že jo? V mým případě to bylo vždycky akorát takhle, a pak takhle. Co se týče u ženský, ona tam je ta vzrušivost taková jako doznívající, taková kaskádová. Že člověk dosáhne nějakýho vrcholu, a v mým případě to nebyl takový vrchol, jako to bylo u tý mužský. Ale dosáhne to nějaký roviny, a ta rovina potom doznívá, a má prostě takový jako by skoky, a je to strašně krásný. Já při tom prožívám spoustu jako nádherných pocitů a vydržím jako třeba až do rána.

(RJ) Armáda Jarku nechtěla. Protože se kdysi živila taxikařením, rozhodla se zkusit štěstí tam.
(JB) Já se jmenuji Jaroslava Brokešová a chtěla bych se tady u vás ucházet o místo řidiče taxislužby.

(Josef Rozenský, ředitel taxislužby) Takže, máte, prosím vás, nějaké doklady, nebo něco, že jste tuhle profesi dělala?

(JB) Ano, samozřejmě, to vám mohu předložit.

(Josef Rozenský, ředitel taxislužby) Buďte tak laskavá.

(JB) Tady má platnou koncesní listinu, tady mám zkoušky, osvědčení o taxislužbě z dopravního úřadu, a tady mám osvědčení o vykonání zkoušek z taxislužby, a plus taxikářský průkaz.

(Josef Rozenský, ředitel taxislužby) Ano. Paní Brokešová, prosím vás, tady jste Jaroslava Brokešová, tady Jiří Brokeš dělal zkoušky?

(JB) Já jsem vám zapomněla říct takový malý detail. Já jsem v té době byla ještě muž, a teď vlastně mám dva roky po změně pohlaví. Ovšem, veškeré ty věci mám v náležitém znění. Tak jsem se jmenovala Jiří Brokeš, přechodové jméno bylo Jarka Brokešů, což je takové trošku jako by ženské jméno, a teď ve finále, už Jaroslava Brokešová. To už bude platit do konce života.

(Josef Rozenský, ředitel taxislužby) Dobře, no. Doufejme, že to bude platit.

(JB) Ne, já už slibuji, že žádnou změnu dělat nebudu, opravdu.

(RJ) Nakonec to nevyšlo. Jarka nemá peníze na auto, kterým by jezdila. Žije ze dne na den. Nemá ani na nový nábytek, protože neplatila alimenty, exekutor jí kromě postele zabavil vše. Jarka se ovšem ráda zviditelňuje, tak se rozhodla, že bude hledat práci v Rádiu Kiss.



(Moderátorka v Rádiu Kiss) Já jsem několik let vdaná, a teď, když jsem ty narozeniny, manžel mě trošku zarazil. Řekl mi totiž, že mi zaplatí operaci na zvětšení prsou. A já místo, abych měla radost, nevím, co si mám o tom myslet. Vážení posluchači, co by jste poradili slečně Martině, nebo paní Martině, jestli ten přístup toho manžela je vlastně dobrý, anebo špatný? A jestli ji má vlastně rád, takovou, jaká je, anebo jestli ji bude mít radši, až bude mít tu plastiku prsou? Takže, čekáme na vaše dotazy?

(René Hnilička) Přeci jenom, tato práce potřebuje nějakou praxi, potřebuje nějaký předpoklady. U vás některé z nich jsou, ale bohužel, asi většina z nich tam není. Takže, bych to taky neviděl asi moc dobře u nás.

(JB) Řekl jste svůj názor!

(Moderátorka v Rádiu Kiss) Pokud to říkáme ne, tak to opravdu není o tom, jestli jste muž, žena, nebo jestli jste byla muž.

(RJ) A udělala jsi někdy někoho taky šťastným?

(JB) Šťastným? Chtěla jsem udělat toho partnera šťastným, jako žena.

(RJ) A kdo kdy udělal šťastnou tebe?

(JB) Já si myslím, že já jsem se hlavně dokázala udělat šťastnou sama.

(RJ) Co když zůstaneš úplně sama?

(JB) Tak zůstanu sama. Musím se s tím smířit.

(RJ) Pro většinu chlapů je varianta žití s přeoperovaným mužem nepřijatelná. Přesto Jarka doufá, že potká někoho, kdo ji bude mít rád se vším všudy. Chce se seznámit. K tomu potřebuje fotografie, a tudíž se vypravila do ateliéru svého spolužáka ze základní školy. Líbí se ti Jarka jako ženská?

(Ivan Kahún, fotograf) Jako ženská? No, řeknu to upřímně. Můj typ to není. A když se podíváme, takhle, když si stoupneme vedle sebe ....

(JB) Tak je to úplně jasný. Že jo?

(Ivan Kahún, fotograf) Myslíš si, že si teď můžu dovolit, že se mi nelíbí. Když si prohlídnu fotografie, byl to hezkej kluk.

(JB) No, to je ono. To jsem já, přímo tady. Tady na kraji. No, tady vidíte ten výškový rozdíl, co jste viděli teď nás. Že jo? Tak, tady jsem já a Ivan je v prostředku, tady.

(JB) Já jsem tady.

(RJ) Ivane, myslíš si, že Jarka někdy najde chlapa, kterýmu řekne, co se všechno stalo v jejím životě a on přesto s ní zůstane? Myslíš, že to je reálný?

(Ivan Kahún, fotograf) No, věřím tomu.

(RJ) Fakt?

(Ivan Kahún, fotograf) Věřím.

(RJ) Tobě by to jako chlapovi nevadilo? Zůstal by jsi?

(Ivan Kahún, fotograf) Já si myslím, že mnohem podstatnější pro ten vztah je to, jak se ty dva lidi cítí, mají se rádi. Ta minulost vlastně, asi by mi to nevadilo, protože pokud vlastně toho člověka mám rád, teď momentálně, takovej jakej je, tak já bych s tím neměl asi problém.

(JB) Prostě jste neměl tenhle ten problém, že někoho prostě zklamete. A já mám tuhle tu výčitku, mám pořád.

(RJ) A ta výčitka jde jenom k tvojí manželce? Nebo je k jiným lidem?

(JB) Hlavně sama k sobě mám tu výčitku. Rozumíš?

(RJ) A v čem jsi zklamala? Že jsi změnila to pohlaví? Že jsi to prostě nedokázala?

(JB) Nedokázala jsem to ustát!

Shlédnuto: 3656x    |    Komentáře: 0    |    Tipů: 0    |   
Translidé 2003-2019 | MAPA | on-line: 0 |        Creative Commons License