Ona je syn - 2.

Před čtyřiadvaceti lety se narodil paní Marii z Prahy dcera. Je to už dávno, co jí říkala dívčím jménem. I když před třemi lety v červencovém rozhovoru ještě přiznala, že se svou dcerou mluví jako s klukem, ale myslí na ni jako na holku – dnes nad tím vůbec neuvažuje a má radost ze svého syna Daniela.

Úsměv rozjasňoval tvář drobné blondýnce, několik vrásek kolem očí neprozrazovalo její věk a nikdo by neuhodl, že paní Marie má dospělého syna. Naposledy, když jsem se viděly, se její dcera (kluk v ženském těle) těšila na svou první operaci – odstranění prsou. Říkala si Andy.

Andy našel oporu v matce i u otce, se kterým pracoval jako závozník v jeho firmě. Měl a má ji také u kamarádky Šárky, která s ním sdílela i druhou operaci – odoperování vaječníků a dělohy. S tátou už nepracuje, ale společná práce upevnila mezi nimi vztah a Andyho velmi potěšilo, že táta sám navrhnul, aby se nechal přejmenovat na Daniela.

Změnil se Dan po operacích? „Hodně. Fyzicky i povahově," vrátila se do nedávné minulosti paní Marie. „Možná právě proto ho beru jako kluka a vůbec mě nenapadne, že byl holkou. Snad jen když si prohlížím fotografie… Má větší ramena, užší boky, je ohleduplný a galantní k dívkám, z holky mu zůstalo pouze to, že je víc citlivý."

Vzpomněla jsem si na slova třiadvacetiletého kluka z Liberce, který se v jiném rozhovoru svěřil, že bez rekonstrukce penisu by si připadal jako „něco napůl". Paní Marie souhlasně přikývla: „Před rokem měl třetí operaci, bohužel nezdařenou. Podruhé se také nepovedla a teď se připravuje na další. Mám z toho strach, ale nemohu mu to přece rozmlouvat. Žije svůj vlastní život a já jsem ráda, že je spokojený, že si našel práci…"

Andy nechtěl dělat ženskou práci a hodně trpěl, když se měl prokazovat občankou s holčičím jménem. Nyní už nemá problémy s hledáním zaměstnání, protože má nový rodný list i rodné číslo, nové jméno Daniel. Je prostě chlap. Paní Marie jako matka tuší, že jediné, co postrádá, je láska. Možná v této situaci, kdy se připravuje na další operaci, nechce navazovat trvalý vztah, ale pak si jistě začne hledat přítelkyni, se kterou by měl dítě.

Nechápala jsem, jak může mít Daniel dítě, ale paní Marie mi hned vysvětlila: „Dan má hrozně rád děti, snad si najde ženu v jiném stavu nebo s dítětem, z vnoučátka bych měla radost. Ale když to nepůjde, nedá se nic dělat. Mám stále jeho – mého syna.