inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
29.3.2024 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

Osvěta aneb tváří v tvář demenci


Když kdysi ležel Isaac Newton pod stromem, jistě netušil, co všechno způsobí ono jediné jablko v pozdějších generacích. Dnes již máme v moderní fyzice naprosto odlišné paradigma, které nepočítá pouze s hmotou, ale lidé jako by neviděli a neslyšeli, ač je to všechno „vědecky ověřené“. A tak se čas od času stane, že člověk narazí na zarytého materialistu.

Abych už začal s něčím konkrétnějším, rád bych se podělil o zkušenost, která je s trochou nadhledu snad opravdu jen k smíchu. Dělal jsem zápočet z francouzštiny a tam potkal slečnu Evu, která mě od vidění znala v dobách před rozhodnutím ke změně pohlaví. Po krátkém hovoru jsme došli k tématu svatba, načež jsem zvedl oči v sloup. Eva udiveně pronesla : „Ty se snad nechceš vdávat?“ Chopil jsem se tématu coby hozené rukavice a hodlal jí konečně vysvětlit, že ženský rod se ke mně jaksi nehodí. To jsem ovšem netušil, že lezu do jámy lvové... Odpověděl jsem tedy, že lidi jako já se snad ani vdát nemůžou, načež jí vzrušeně zasvítily oči: „Takže ty seš jako na holky?“ Řekl jsem si „tak začneme z jiné strany“ a zeptal se jí, jestli podle ní vypadám žensky (už se mi dlouho nestalo, že by mě cizí člověk nepovažoval naprosto samozřejmě za kluka). „No, vypadáš úplně jako každá holka, jen máš krátký vlasy“, dozvěděl jsem se. Zasažen touto zprávou, sebral jsem síly k dalšímu pokusu a řekl jí, že žena prostě nejsem. Slečna Eva, která pokládá za muže pravděpodobně jen biblického Adama, vytáhla na mě odpověď nejtěžšího kalibru: „Takže ty třeba jako nemenstruuješ?“ Když jsem se konečně zase nadechl, řekl jsem, že to není podstatné, že je důležité spíše to, že se tak necítím. Eva na to: „No a jak dlouho už si MYSLÍŠ, že nejseš holka?“ A dodala „no já jsem si všimla že se SNAŽÍŠ chovat jako kluk…“

Naštěstí na mě zrovna přišla řada se zkoušením. Odhodlán vyhrát tento nerovný boj, skoro se nebojím říct že se ztělesněnou demencí, jsem Evu pozval na návštěvu, nicméně dodnes nepřišla. Že by se bála, že přijde o svou vizi světa? Nebo jen nedokáže říct do očí, že jsem pro ni prostě úchyl? To se možná už nedozvím a asi je to tak lepší. Snad někdy opravdu platí, že kdo uteče vyhraje…

Pro všechny kdo mají za sebou podobně náročné dny mám tip na prima oddechovou četbu. Je to knížka „Suchej tam, mokrej ven“ od Tonyho Fenellyho. Děj se odehrává tuším že ve francouzské čtvrti, kde žije komunita homosexuálů. Hlavní hrdina (samozřejmě taky gay) vyšetřuje brutální vraždu jedné vážené osobnosti na záchodcích v gay baru. V prvních sedmi kapitolách je zmínka o dvou M2F…no prostě pohodička. Příjemnou zábavu!:)

Shlédnuto: 5235x    |    Komentáře: 0    |    Tipů: 1    |   
Translidé 2003-2024 | MAPA | on-line: 1 |        Creative Commons License