Před a Po

Každý z nás se jistě nemohl dočkat, až konečně začne s hormonální léčbou a po operaci se zařadí tam, kde chtěl léta být. Není proto divu, že pečlivě přezkoumává každou sebemenší fyzickou změnu, které si všimne. Nejedná se však pouze o změny tělesné povahy, změní se i sociální prostředí a mnoho dalších drobností s tím souvisejících. Chtěl bych proto poskytnout pár informací o pozitivech přeměny spíš ze subjektivního pohledu na věc. Co se týče obecných účinků mužských pohlavních hormonů, je s nimi každý velmi dobře obeznámen, proto se zde zaměřím spíš na praktické důsledky hormonální terapie.

První zlomové období nastává v okamžiku, kdy je na základě lékařského doporučení provedena změna jména na neutrální tvary. Neutrální jméno má jistě nesporné výhody. Hlavně asi v tom, že usnadní vyložení problému příbuzným a kolegům a tím i definitivní používání mužského rodu. Kromě toho se s ním lze vyhnout nepříjemným situacím na úřadech nebo např. u lékaře.( Já měl odjakživa velký problém s vybíráním peněz na OP, který se po vyřízení neutrálního jména značně zmírnil). Zvlášť po zahájení hormonální léčby je nemyslitelné, aby fyzicky zřejmý muž používal příjmení s koncovkou –ová. Dočasná změna jména je však mimo jiné poněkud nedomyšlená do konce. Hlavní problém spočívá v tom, že v dokladech i nadále zůstává původní pohlaví a tím pádem RČ .

Optimálnějším řešením by určitě bylo používání nějakých speciálních kódů ( tj. ani muž ani žena) nebo alespoň nějaká značka, aby bylo zabráněno kuriózním situacím z toho plynoucím. Ne vždy má člověk s sebou všechny příslušné dokumenty a potom bude jen velmi těžko vysvětlovat, proč zarostlý chlápek má u sebe doklady jakési slečny, byť s neutrálním jménem. Je nutné proto i tak být připraven na nepříliš příjemné situace.

Toto období těsně před braním hormonů je celkově hodně náročné na psychiku. Je totiž zapotřebí jít se svou kůží na trh a říct lidem okolo sebe pravdu, což není nikdy úplně jednoduché. Ani tehdy, pokud je člověk " jasný" případ vzhledově i chováním.(Pro mě bylo hodně těžké chtít po někom, aby mě akceptoval jako muže bez jakýchkoliv hormonálních změn. Měl jsem strach, že se mi vysměje. Naštěstí jsem žádné větší problémy neměl, ale našlo se i pár takových, kteří začali předvádět pravý opak). Nelze předem nikdy odhadnout reakce ostatních a v některých případech budou patrné méně či více odmítavé postoje. Většinou se tím však vztahy spíš urovnají. Změna pohlaví je zřejmě (paradoxně) přijímána lidmi mnohem lépe než žena, která vypadá jako "něco mezi".

Není rozhodně dobré vyříkání svého problému s ostatními příliš odkládat, prodlouží to už tak vleklou léčbu. Je nesmysl bát se mluvit pravdu kvůli ohledu např. na rodiče, protože neustálé lži a deprese jejich potomka jim ublíží mnohem víc. Pokud v rodině funguje víc než jen jepičí, sobecká láska tak se po možném počátečním šoku všem nakonec uleví. Přesto je samozřejmě nutné počítat i s případem, že se rodina postaví zásadně proti. Potom je zapotřebí přehodnotit jejich skutečný charakter a hlavně se nenechat jimi citově vydírat.

Po tomto počátečním, rozhodujícím kroku přijde to příjemnější. Už není nutné se přetvařovat, naopak je dobré začít být sám sebou. Mezi lidmi se šíří obecně známá dogmata o tom, jak se má chovat ideální muž nebo žena. To však jsou jen ničím neopodstatněné výmysly a žádnému neprospěje snažit do nich za každou cenu vejít. Přílišná hrubost, nedostatečná hygiena nebo plivání po ulicích ještě z nikoho lepšího muže neudělaly. Začne-li se někdo úplně odlišný takhle chovat, vyvolá spíš opačný efekt. Nejlepší je být především sám sebou, to je ostatně jeden z největších kladů celé přeměny.

Fází, na kterou každý toužebně čeká, je hormonální léčba. Po hormonech se začnou utvářet mužské sekundární pohlavní znaky jako růst vousů, chlupů zhrubnutí hlasu. I zde je třeba být trpělivý, protože účinek většinou není zjevný ihned, ale tak po 2- 3 měsících od zahájení. Je dobré neomezovat se v jídle, konzumovat potravu hodně bohatou na proteiny, aby se mohla tvořit svalová tkáň. Testosteron je látka steroidní povahy, proto není od věci pravidelně cvičit. Finančně i časově nejlepším řešením je zakoupení nakládací činky a dalších posilovacích pomůcek. Není problém potom doma provádět pravidelné posilovací cvičení. Návodů je dost, stačí si jen vybrat.

Obecně je ovšem nutné počítat s tím, že výsledek bude u každého jedince odlišný. Setkal jsem se u pár kluků s názorem, že se biologickému muži nikdy nevyrovnají, protože mají málo síly. Z exaktního hlediska to ovšem není pravda. Každý člověk má totiž jiný typ postavy, jsou muži mohutnější, kteří mají svaly i bez cvičení stejně tak muži subtilní, kteří stejného efektu nedosáhnou ani pravidelnými návštěvami posilovny. Nejinak je tomu i u FtM a případné obtíže tohoto typu nelze svádět na "ženské tělo". Pokud tedy někdo není spokojen s figurou, měl by zintenzivnit trénink, popř. začít dělat některé z bojových umění, které je především o pružnosti. (Mohu vřele doporučit, vhodné ovšem pro míň zaměstnané lidi). Stejně tak i změny v důsledku působení hormonů jsou individuální.

Lze očekávat, že hormonální terapie přinese velkou úlevu a zdravé sebevědomí při vystupování s ostatními lidmi. Většina z nás sedí doma nebo se někde schovává před světem, hlavně před těmi, co znají jméno. S typickými mužskými znaky je zaručené, že FtM kluka budou akceptovat jako muže i jeho známí, kteří doteď odolávali.. Budou prostě muset. Život může znepříjemňovat pouze nutnost použití společných sprch, WC např. u studentů bydlících na kolejích a dlouhé čekání na vytouženou operaci. V tomto období se tedy "začíná žít". Se zařazením mezi ostatní v nové roli není vůbec třeba mít strach, to jde velmi lehce úplně samo.

Operace, která zpravidla následuje, pomůže vyřešit poslední problémy týkající se především dokladů. Po vyřízení všech náležitostí je člověku oficiálně uznáno oblíbené jméno a zbývá už jen natrénovat podpis. Kromě toho je konečně možné vysvléct se do půli těla nebo si jít zaplavat. Zůstává jeden jediný úkol – žít.

Obecně lze říct, že přeměna přinese zlepšení vztahů s okolím, skončí neustálé deprese ze sebe sama, umožní navázat plnohodnotný partnerský vztah, ale v žádném případě ji nelze chápat jako stoprocentní recept na všechny budoucí problémy. A co bych tedy doporučil především? Přijmout sám sebe, protože každý muž (žena) bude plnohodnotný(á) tehdy, pokud se tak bude cítit on (ona) sám(a).