inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
23.2.2019 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

Prošla testy, do armády ale nemůže

PRAHA - Jaroslava Brokešová se chce bránit proti rozhodnutí, že nemůže být v armádě kvůli změně pohlaví


Jaroslava Brokešová ukazuje obrázek protiletadlového
raketového systému země-vzduch, u kterého sloužila
v osmdesátých letech ještě jako Jiří Brokeš. Loni si
změnila pohlaví na ženské a armáda ji kvůli tomu
odmítá přijmout do svých řad.

Je to diskriminace, soudí sexuolog Radim Uzel. Podle něj není Jaroslava Brokešová transsexuál, ale jelikož dosáhla matričně změny pohlaví, tak je ženou.

"Vzhledem k tomu, že jsem před 20 lety absolvovala základní vojenskou službu, tak vojenské prostředí znám. Řekla jsem si, že s novým životem má začít nová kariéra, a proto jsem se chtěla ucházet o vstup do Armády České republiky. Učinila jsem první kroky, navštívila rekrutační středisko, kde mi byla přidělena profesní poradkyně," vysvětluje Jaroslava Brokešová, proč se rozhodla být vojačkou. To se stalo 17. května letošního roku a ona netušila, co ji čeká. Půl roku prohlídek, aby se nakonec dozvěděla, že ji do armády nevezmou.

Problémy jí způsobila jedna věc. Vroce 2003 jí bylo operačně změněno pohlaví z mužského na ženské. Z Jiřího Brokeše se stala Jaroslava Brokešová. To bylo potvrzeno v září, kdy jí byl vystaven nový rodný list, z něhož vyplývá, že se narodila jako žena.

Před vojáky nic netajila. "Řekla jsem, že jsem svobodník v záloze a že jsem sloužila v Kroměříži. Poradkyně si tyto údaje opisovala z mé bývalé vojenské knížky. Věděli, co jsem podstoupila," říká Brokešová. Ta má dvě děti, třináctiletou dceru a čtrnáctiletého syna, které vychovává její bývalá žena.

Brokešová procházela všemi zdravotními testy. Prošla i psychologickými testy na úrovni QL1, což je určité omezení, ale nikoli důvod pro odmítnutí. Absolvovala i zátěžové testy. Přišla před posudkovou komisi. "Byla jsem u doktora Vladimíra Koreně a on řekl: Vy jste případ, pošlu vás ještě na další psychologické testy. Zeptala jsem se ho, jestli je to standardní. Řekl, že není. Přesto jsem to absolvovala," říká Brokešová. Prošla. U posudkové komise ji však s odvoláním na vyhlášku 256/99 Sbírky, diagnózu F64 týkající se "poruchy pohlavní identity", odmítli do armády přijmout a nepustili ji ani k fyzickým testům.

"Ano, byla to tahle diagnóza, tedy transsexualismus, proč jsme ji nevzali," řekl Večerníku Praha Vladimír Koreň. Tento důvod však odmítá sexuolog Radim Uzel či stínový ministr obrany Petr Nečas. "V žádném případě nemohou říci, že důvod k nepřijetí do armády je otázka transsexuality. To by bylo potlačování základních lidských práv. Ten člověk je v opačné sexuální identitě matričně potvrzen. To by bylo diskriminující," tvrdí Uzel. Dodává, že by Brokešová mohla armádu zažalovat a zřejmě by vyhrála.

"Neznám podrobnosti případu, ale tyto důvody (transsexualita) nejsou zákonnými důvody pro odmítnutí uchazeče,"tvrdí Nečas.

"Podle mezinárodní klasifikace Světové zdravotnické organizace patří transsexualita mezi poruchy sexuální identity a vyhláška pro posuzování zdravotní způsobilosti vojáků neumožňuje osoby s poruchou sexuální identity přijmout," říká mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. "Přijetí transsexuála do činné služby je nejen právní, ale hlavně etický problém. Závisí na tom, jestli je česká společnost a armáda připravena na to, aby se i transsexuál mohl stát příslušníkem armády."

V Británii či Španělsku mohou transsexuálové či osoby, které si změní pohlaví, sloužit. V Británii mají na věc trochu odlišný pohled. "Je jasný rozdíl mezi homosexualitou a transsexualitou," řekl mluvčí ministerstva obrany v roce 1999 listu The Guardian k jednomu případu změny pohlaví u jednoho vojáka. "Transsexualita je záležitost pohlaví, nikoli sexuality." A zatímco v Británii není problém se změnou pohlaví, problém mají homosexuálové. V české armádě je to naopak.

"Homosexualitu nijak nezkoumáme. Homosexuál může být příslušníkem Armády ČR," říká Čírtek.

Případ Jaroslavy Brokešové se stal prvním svého druhu v Česku. I když všichni upozorňují, že je ojedinělý, může se v budoucnu opakovat. Příslib ministra obrany, že se touto kauzou bude zabývat, může změnit přístup armády k lidem, kteří si změnili pohlaví. Brokešové však jenom to zřejmě stačit nebude. "Chci satisfakci a omluva není dost," říká.

Shlédnuto: 4089x    |    Komentáře: 0    |    Tipů: 0    |   
Translidé 2003-2019 | MAPA | on-line: 0 |        Creative Commons License