inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
7.12.2019 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

Operativní zvětšení prsů - zkušenost s klinikou Riva

Před čtyřmi měsíci jsem absolvovala operativní zvětšení prsů na privátní klinice Riva v Brně. K tomuto zákroku jsem se odhodlala po téměř dvou letech hormonální terapie. Zpočátku jsem doufala, že takový zákrok snad ani nebudu potřebovat. Příliš se mi totiž nechtělo nechat do sebe ještě jednou řezat, o pro mně nemalé ceně, ani nemluvě.

Nakonec jsem však zjistila, že efekt hormonální terapie je sice i v tomto směru znatelný a příjemný, avšak přesto ne zcela uspokojující, co se týče velikosti. Přestože bych jistě dokázala vyžít i s tímto efektem, ale jelikož jsem získala dostačující finanční prostředky, rozhodla jsem se, že absolvuji tohle chirurgické vylepšení.

Nemohu zde bohužel nabídnout nějaký reprezentativní přehled služeb, které poskytují nejrůznější zařízení v celé republice, jichž je celá řada. Já jsem se poměrně rychle rozhodla pro výše zmíněnou privátní kliniku, kde operuje primářka popáleninové a rekonstrukční chirurgie ve FN Brno-Bohunice MUDr. Franců, se kterou jsem navázala dobrý kontakt již při předchozích operačních zákrocích a tudíž jsem jí dala přednost před jinými mně neznámými chirurgy. Proto se budu v následujícím popisu operačního provedení a cen tohoto zákroku řídit poměry na této klinice. Pokud jde o provedení operace, máte jako pacient-zákazník na výběr ve třech základních směrech. Jedná se v prvé řadě o otázku vedení řezu, kterým vám implantát uloží na kýžené místo.

Pokud máte dobře nebo alespoň průměrně vyvinuté prsní žlázy, potom lze provést řež v záhybu dole pod prsy a implantát vložit tudy. Výhodou tohoto typu zákroku je především menší bolestivost. Nevýhodou pak jizva na dosti exponovaném místě, byť značně maskovaná existujícím tělním záhybem. U těch pacientek, která mají prsy spíše podprůměrné velikosti, což je asi případ většiny MtF, pak je zde navíc zvýšené riziko možného pooperačního pohybu implantátu, který je krajně nežádoucí. V tomto případě se doporučuje druhá možnost, kterou jsem využila i já a to vstup z oblasti podpažní jamky. V tomto případě se lze dostat pod malý prsní sval a implantát vložit pod něj, kde je pak podstatně lépe fixován než v případě pouhého uložení pod prsní žlázu. Nevýhodou je pak větší bolestivost a celková náročnost výkonu.

Další otázkou je typ použitých implantátů. Je možno pořídit si implantáty obyčejné či takzvané anatomické, které jsou výrazněji tvarované a lépe tudíž napodobují přirozený tvar prsu, přičemž jsou ale podstatně dražší. Tato jejich odlišnost má význam především tehdy, je-li implantát umístěn blíže povrchu kůže, takže zejména v případech, kdy jsou operovány ženy s menšími prsy, zejména pokud si chtějí implantáty vložit přímo pod prsní žlázu. Vzhledem k tomu, že moje prsa nepatřila k největším, splňovala jsem tato kritéria i já. Avšak vzhledem k tomu, že mám hluboko do kapsy a implantáty jsem si tak jako tak chtěla nechat vložit pod prsní sval, rozhodla jsem se spokojit se s implantáty obyčejnými.

Posledním z trojice rozhodnutí, které vás čekají, je otázka velikosti použitých implantátů. Velikost se udává v mililitrech a pohybuje se v padesáti mililitrových rozestupech zhruba od jednoho sta mililitrů až po pět set mililitrů. Cena je přitom stejná bez ohledu na vámi vybranou velikost. Je třeba zvážit vaše současné topograficko-anatomické poměry a podle nich vybrat velikost, jejíž efekt by vám stál za vynaložené peníze a zároveň z vás neudělal příliš jednoznačně silikonovou krásku. Je totiž třeba počít s tím, že tvar a především konzistence a další fyzikální vlastnosti chirurgicky zvětšených prsů neodpovídají zcela prsům přirozeným, přičemž čím větší implantáty máte, tím je tento rozdíl patrnější.

Než přejdu k mým vlastním zkušenostem s tímto zákrokem, chtěla bych probrat ještě dosti zásadní otázku ceny. Samotná operace stojí na této klinice 23 800 Kč. Implantáty základního typu stojí 14 000 Kč za jeden bez ohledu na velikost. Anatomické implantáty jsou výrazně dražší asi 22 000 Kč za jeden. Dále se připlácí za délku narkózy – cena je 2000 Kč za první hodinu a 1000 Kč za každou další započatou půlhodinu. Pobyt vás přijde na 1800 Kč za jednu noc. Dále počítejte s dalšími 1240 Kč korunami za stahovací podprsenku a pás, které budete potom muset nějaký čas nosit. Celkově tato operace a následné služby stojí něco kolem 60 000 Kč podle délky pobytu. V případě anatomických implantátů pak o příslušnou částku víc. První předoperační vyšetření stojí 500 Kč, které vám však později odečtou od ceny operace. Pooperační kontroly jsou pak již zdarma.

Nejpozději dva týdny před zákrokem musíte poslat na účet kliniky nejméně 5000 Kč, tím potvrdíte termín operace. Podstatnou část ceny zaplatíte při nástupu, zbytek pak při opuštění kliniky. V případě nenadálého překročení nákladů vás však propustí i s prsy na dluh a zbylou částku zaplatíte při kontrole. Pro pracující, kteří se mohou vykázat dostatečnou sumou na výplatní pásce, existuje možnost absolvovat celý zákrok na úvěr a splácet už hotový produkt.

Nyní bych ráda popsala svůj vlastní prožitek tohoto zákroku a jeho efektů, přičemž stejně jako u předchozích informací se jedná o mou zkušenost, kterou jsem neměla možnost porovnávat s někým jiným, kdo by tuto operaci absolvoval v nějakém jiném zařízení. Jednou z věcí, která mně oproti státním zařízením potěšila, byl nástup až v den operace a nikoliv den předem. Tím jsem ušetřila nejen peníze, ale i jeden den vždy nepříjemného pobytu v nemocnici. S sebou jsem si ovšem musela přivést předoperační vyšetření, které jsem si nechala udělat zadarmo na základě doporučení svého obvodního lékaře. Pokud bych si jej nechala dělat na komerční bázi, potom by přišlo na dva tisíce korun. Kromě toho jsem také nesměla od půlnoci jíst, pít a kouřit, jak už se to před celkovou anestezií vyžaduje.

Na kliniku jsem přišla o půl osmé ráno, ubytovala jsem se a v devět hodin jsem už ležela na sále. Operace trvala asi hodinu a dvacet minut. Po probuzení mi kupodivu nebylo až tak zle, jak mi po anestézii většinou bývá. Převezli mně na pokoj s jednou Němkou s rozřezaným obličejem, která byla celkem milá až na svou schopnost příšerně chrápat. Bolesti nebyly zrovna nejpříjemnější, i když proti spodku mi připadly celkem rekreační. Přísun analgetik byl zpočátku intravenózní a svižný, ale již druhý den znatelně ochabl. Nutno však říci, že jsem je příliš neurgovala, neboť jsem si připadala jako stará špitálnice odolná proti všem možným strázním.

Druhý den jsem se odstěhovala na samostatný pokoj, kde jsem v pohodlí, ba téměř luxusu, strávila další dvě noci. Bolesti, byť byly ještě značně nepříjemné, v té době již slábly, avšak stále jsem měla zavedeny dva drény - v každém prsu jeden - které odváděly krev z ran doprovázených krevními podlitinami nebývalých rozměrů i barev. Vzhledem k tomu, že jsem se třetí den již cítila vcelku dobře, začala jsem se pomalu domáhat informací o možnosti propuštění. Propuštění v takové soukromé klinice je věcí především pacienta a tudíž plátce, který tak rozhoduje mimo jiné i o výši svého účtu. Přesto jsem však nechtěla trvat na propuštění proti názoru lékaře a tudíž jsem počkala až do čtvrtého dne. Vzhledem k tomu, že klinika netrvala na opuštění lůžka do předem stanovené hodiny, jak je tomu v hotelech, nýbrž si účtovala pouze strávenou noc, domluvila jsem si odvoz na čtvrtou hodinu odpoledne. Ve tři hodiny mi vytáhli drény a o hodinu později mě už přátelé nakládali zavazadla do vozu.

Vzhledem k tomu, že nejméně šest týdnů po operaci nesmíte zdvihat těžká břemena, je pro brzké opuštění kliniky nezbytně nutné zajistit si odvoz nebo alespoň nosiče zavazadel. Pokud se týká dalšího postupu rekonvalescence je třeba počítat se zhruba čtnáctidenní pracovní neschopností, přičemž sedmý až desátý den je nutné znovu navštívit kliniku za účelem vytažení stehů. Hojení mne překvapilo svou rychlostí – už po dvou týdnech jsem se cítila prakticky v pořádku, avšak omezení jsem raději dodržovala, protože riskovat nějakou nehodu a následnou reoperaci s patřičnými výdaji se mi opravdu nechtělo.

V současnosti jsem s výsledkem celé operace velmi spokojena. Žádné přetrvávající bolesti či nepříjemné pocity nemám. Druhou otázkou však je, do jaké míry se takové problémy mohou objevit v budoucnosti. Já doufám, že technologie výroby implantátů i operací již dostatečně pokročila, aby eliminovala dříve často uváděné vedlejší efekty těchto operací, ale jistotu v tomto směru samozřejmě nemám.

Jako zajímavost bych uvedla, že v dokumentech, které po operaci obdržíte, je garantovaná desetiletá záruční lhůta na implantáty, když jsem se však ptala na možné problémy, ke kterým by se měla vztahovat, bylo mi řečeno, že se zatím žádná reklamace neobjevila. Na závěr mohu říci pouze tolik, že se jedná o středně bolestivý a dosti drahý způsob, jak si zvednout sebevědomí, který však shledávám velmi účinným.

Shlédnuto: 7365x    |    Komentáře: 0    |    Tipů: 3    |   
Translidé 2003-2019 | MAPA | on-line: 0 |        Creative Commons License