Rodinné konstelace

Nemůžeme být opravdu šťastní, pokud naši předkové uvnitř nás trpí. Učiníme-li krok vědomě, svobodně a šťastně, a přitom se dotýkáme země, děláme to pro všechny generace; předchozí i budoucí. Ti všichni se pak navrátí domů ve stejný okamžik jako my. My všichni dosáhneme mír ve stejnou chvíli.
(Bert Hellinger)

Bert Hellinger

Metodu rodinných konstelací založil německý psychoterapeut Bert Hellinger. Nejedná se o systematickou psychoterapii, tak jak ji známe, ani nejde o to klasickou psychoterapii nahradit. Tato terapie ale může být výborným prostředkem k uchopení života do vlastních rukou, cestou k zlepšení vztahů s rodinou i okolím.

V rodinných konstelacích se pracuje se skrytou dynamikou rodinného systému, z něhož pocházíme a - ať se nám to líbí nebo ne - jehož součástí navždy zůstaneme. Každý rodinný systém se řídí podle Hellingera svými vlastními pravidly - tzv. řády lásky. V práci rodinných konstelací jsou tyto skryté síly, jež sahají až do třetí či čtvrté generace před námi, vyneseny na povrch a uvolněny. Takový proces nám pomáhá přejít od slepé nevědomé lásky k lásce vědomé.

V každém systému musí fungovat rovnováha, každý jeho člen zde má své jedinečné místo. Pokud je tato rovnováha jakýmkoliv způsobem narušena - předčasné úmrtí, vyloučení z rodiny, násilné ukončení života a jiné těžké osudy, přichází nemoc, bolest, strádání či samota. Hluboká věrnost systému a nevědomá touha obnovit jeho rovnováhu nás často vede k tomu, že nevědomě následujeme nebo se identifikujeme s jeho zapomenutými, vyloučenými nebo mrtvými členy, bez ohledu na to, jaký vliv to má na náš vlastní osud. Při odhalení těchto sil v konstelaci pak díky jejich uvolnění dostáváme svobodu žít svůj vlastní život.

Velmi důležitým tématem je přijetí svých rodičů; naši rodiče a předkové za nimi jsou naše "kořeny". Stojí-li rodiče za námi, posiluje nás to a dává svobodu jít vlastní cestou. Je-li však vztah s rodiči a jejich předky v nepořádku, stěžuje nám to realizaci našich možností, nedostává se nám síly ke zdravým vztahům a práci.

Samozřejmě, obzvláště u translidí je důležitým tématem také přijetí ZE strany rodičů. V konstelacích translidí se často objevují velmi složité zápletky, více zapomenutých, předčasně zemřelých členů systému a další věci, které způsobují "zablokování" lásky, jež pak nemůže proudit dál. To následně negativně ovlivňuje schopnost přijetí ze strany našich rodičů, kteří pro nás v důsledku narušení harmonie systému "nemají v srdci dost místa".

Rodinné konstelace nejsou o tom, že by se určilo, kdo to má vše na svědomí, "kdo za to může". Cílem je naopak obnovení harmonie tím, že se jde ke kořenům problémů - uzná se těžký osud dříve zemřelých, dojde k znovupřijetí zapomenutých členů systému, vrátí se vina tam, kam patří, vzdá se úcta všem v předchozích generacích a tak se postupně obnovuje cesta pro vzájemnou lásku a porozumění.

Velkou výhodou této metody je to, že k práci není nutná účast všech členů rodiny. Rodinné konstelace probíhají ve skupině, kde si klient vybere zástupce za členy svého rodinného systému i sám za sebe a postaví je v prostoru tak, aby jejich rozmístění vyjadřovalo vztahy v jeho rodině, podle toho, jak to sám cítí. Díky jedinečnému rozmístění a naladění se zúčastněných vznikne energetické pole rodiny, z něhož se přenáší přes podvědomí do vědomí pocity a myšlenky původních členů rodiny a tak dochází k postupnému zviditelnění, pochopení a uvolnění zablokovaných vztahů mezi jednotlivými členy rodiny.

První rozestavení

Finální uspořádání

Roky praxe ukazují, že tito zástupci dokáží určit pocity skutečných členů systému často velmi přesně a dokonce se stává, že se někdy v průběhu práce objeví nějaké rodinné tajemství (např.incestní vztahy). Na závěr konstelace klient do konstelace vstoupí - vymění se se svým zástupcem a procítí své místo v harmonizovaném rodinném systému.

Metoda přináší užitek všem účastníkům. Je možné se účastnit zcela pasivně, jen jako pozorovatel, kdy účastník nestaví svůj systém a odmítne i účast v cizí roli. I samovolné pozorování však může být hodně obohacující a často i emočně silné. Efekt to má i pro ty, kdo stojí v systému jako představitelé. Díky tomu mohou velmi intenzivně prožít celou řadu rolí a jejich variant. To je může velmi obohatit a pomoci při fungování v jejich skutečných rolích v reálném životě. Velmi významný bývá i prožitek role, jejíž prožití jim život neumožnil - jistě není nutné vyzdvihovat, že u translidí to platí dvojnásob..:)

Rodinu a osudy k ní patřící si vybrat nemůžeme, to vše je navždy součástí nás samotných. Zvolit si můžeme cestu slabosti či síly, to, zda se od života oddělíme a nebo se budeme cítit jeho součástí, spojeni s celkem. V tom je naše pravá svoboda. A právě o tom jsou rodinné konstelace: nalézt svou sílu a poznat, že nejsme sami. Každý z nás je součástí většího celku.