inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
24.8.2019 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

Další pohled na seminář

Ahoj Terezo,
chci Vám moc poděkovat za seminář v sociologickém ústavu, kterého jsem se osobně účastnila, byť na první pohled v roli mladého (možná pohledného), jednoznačného kluka. Bohužel jsem musela z pracovních důvodů odejít už po tom famózním a neuvěřitelném vystoupení doktorky z Brna (jméno mi bohužel nebo raději vypadlo z hlavy). O diskusi, která musela byt jistě značně ostrá, jsem tedy bohužel přišla.

Jsem v období hledání sebe sama a hledání odpovědí na spousty otázek. Na většinu začínám tušit odpovědi, ale teď nevím, jak s tím naložím v praktickém životě.

Už od 13 let jsem věděla, že až mi bude kolem 25 let, něco se se mnou stane, tušila jsem to, a ono se to naplňuje. Jedno už vím jistě - co nejsem: nejsem úchyl, nejsem transvestit dosahující z oblečení sex. vzrušení (kde ty loňské sněhy jsou..., masturbace byla stejně jen únik). Seminář byl v mnoha směrech zajímavý, a to ne jen z hlediska transgender. Ukázal, jak někteří lékaři dokáží být fanatičtí, vlastně nebezpeční a až úchylní!

Rozdíl mezi medicínským pojetím, které nejraději pitvá mrtvé a psychologem naslouchajícím živému, aby poznal, byl zde naprosto markantní. Nechci se dotknout tzv. vědeckých, lékařských postupů, ale běhal mi z té doktorky z Brna stale více mráz po zádech. Ona je úplně fanatická do toho, rozpitvávat biologickou chemii (termínům jsem nerozuměla), stavbu kostí, stavbu mozku a chromozomů. Je nadšením bez sebe, když může porovnávat, srovnávat, z kazuistik dělat analýzy, rozbory, vyhodnocovat a dělat z nich zevšeobecňující závěry.

Opravdu mi z ni běhal mráz po zádech. Ona musela vidět, že vzbuzuje mezi posluchači šok, ale neviděla, neslyšela, nadšeně, fanaticky si mlela svou. Děsné je její pojetí světa a vzbuzuje údiv i u lidi, kteří jsou se svým pohlavím a se svojí rolí zcela spokojeni... Bože, už se fakt těším až umřu, zetleji, zbydou jen kosti a nějaká zapálená doktorka (která se prekecává a říká, že když začínala jako mladý doktor..) mne vykope a bude mudrcovat nad mojí pánví a zbytky chromozomů, či jakých ještě chemických potvor...K čemu asi dojde? Že jsem byl mladým mužem, ve věku mezi 20 až 30 lety, jenž byl zřejmě perspektivní, neboť u něho bylo nalezeno torzo mobilního telefonu a elektronický diář s jeho plány na kariéru, které se mu začínaly dařit, ale z dosud neznámých příčin se oběsil před 500 lety na stromě, o čemž svědčí zlomený vaz a kupodivu zachovalá zlomená jazylka.

Nejde o to stále srovnávat, hledat mikrorozdíly chemického složení mozku, ale o to naslouchat živým, polemizovat, ptá se, i se třeba hádat, prostě hledat. Jenže tahle paní doktorka je typ lékaře, který muškám trhá křidélka, aby se dozvěděl co má pod nimi a je nejšťastnější, když udělá krysám šok, aby zjistila, že z nich lze udělat homosexuály! Brrrrrr.

Terezo, mám takový laický, nevědecký pocit, že takovýto bývalý dětský psychiatr je cvok, jenž by zasloužil vyšetřit. Nechci nikomu brát jeho zkušenosti a praxi, nechci to znevažovat, ale já z té paní, která stále o někom říkala, že před léčbou nebo po ni měl úspěšnou a krásnou pleš, měla panický strach. Snažila jsem se ji rozumět a chápat, ale já z ní minutu od minuty měla větší a větší hrůzu.

Začínal mi běhat mráz po zádech a vzpomněla jsem si na to, co jsme se učili o Mengeleovi či o soudním procesu ve Velké Británii „Pulpeny“, kdy se lékař hájil, že v koncentrákách dělal zvěrstva při pokusech na pohlaví. Také jsem si vzpomněla na film, kdy lékař, ve snaze pomoci všem vozíčkářům na světě, nechal unášet na svoji tajnou kliniku bezdomovce a dělal na nich pokusy, po nichž umírali. V závěru filmu se hájil tím, že přece bezdomovci jsou nepotřební, zbyteční a že jsou přítěží společnosti a že jejich těla mohla naopak posloužit k tomu, aby se tisíce lidí na vozíku mohlo postavit na nohy!

Tak někdy přistupují ke všemu nepoznanému někteří lékaři - čistě vědecky, ke člověku stejně jako ke krysám, a já, aniž tuto paní osobně znám, jsem si při jejím vystoupení na to vzpomněla.

Prostě před ní sedí biologický materiál (v učebnici píší, že je to člověk) a teď si ho hezky rozmontujeme, rozpitváme a učiníme závěry. Brrrrrrrrrr. Na jaké klinice že to pracuje? Pryč odtamtud! Ona za to nemůže, ale je svým způsobem úchylná (bez urážky, tak to cítím), takto se k věcem a otázkám lidského bytí staví řada lékařů. Ta paní je nemístně sebevědomá, strašně ráda poslouchá sebe samu a zcela určitě má ve svém nitru jakési problémy či touhy být hvězdou. Ve velkém kontrastu pak působila paní Fifková, kterou jsem osobně viděla poprvé v životě. Ona nepitvá, ale naslouchá, nechává zjevně v dané věci otevřené dveře, nezavírá se do závěrů a teorií, nesnaží se teorii vytvořit a pak ji dokazovat, jak to dělá medicína. Ona se zjevně snaží sbírat poznatky, utvářet si obraz postupně a závěry nechat otevřené pro možnost dalšího, hlubšího poznání.

Nejde přece o to, jaké chemické prvky v mozku převažují, zda máme pánev smaltovou nebo teflonovou, ale co je v našem egu, v naší duši, co nám dává život, co nás dělá osobností.

Nejde přece o to vždy poznat nejprve jaké kostičky a fyzikální či chemické prvky se v hlavě hejbou, ale poznat člověka v jeho projevech, v jeho životě.

Paní doktorka z Brna je typ lékaře, které obrazně řečeno vzrušuje myšlenka rozpitvat dementního člověka a udělat z něho univerzálního vojáka, nadčlověka a dostat za to Nobelovu cenu. Ona je úplně posedlá (třeba jak mluvila o tom, že do někoho cpali hormony horem dolem …ta rozmáchlá, nadšená gesta, kdy poslouchala jen sebe samu, kdy se úplně rozvášněně rozhovořila o těch nejrůznějších dioxinech, hexinech, či co to vlastně bylo, jak ovlivňují mozek...).

Weiss říkal, že umíme změnit hormonálně a chirurgicky pohlaví, ale že lékaři zatím neumí změnit psychiku (tedy že když by jsi se cítila ženou, i když jsi biologickým mužem, tak by ti tedy narovnali mozek..) Se mi ulevilo, že to ještě neumí...To by v zájmu vědy a lékařských objevů dělali z lidí co se jim zamane. Vždyť psychické ego je to nejcennější, co člověk má! Promiň mi to, ale penisy a vagíny jsou v podstatě všechny dost stejné, navíc obvykle schované pod oblečením, ale čím se lidi od sebe hlavně liší, je to, co nosí v hlavě! Takže ještě, že nás neumí narovnat psychicky! To by bylo hodně špatně a hlavně hodně zneužitelné. Třeba by z chytrého člověka udělali sice správného muže, ale třeba na způsob lobotomie, že...

Po vystoupení „MUDr. úspěšné pleši“ z Brna jsem si uvědomila několik věcí:
1. Jak říkáš ty: mezi transgendery jsou chytří, hloupí, špatní, dobří, věrní, promiskuitní, bojácní, nebojácní, upřímní, křiváci, svobodomyslní, útlakáři (ve stylu chápejte nás bez výhrad a buďte všichni trans, kdo není trans jde proti nám), prostě celé spektrum povah.
2. Stále se o nás hovoří jako o medicínském, neprozkoumaném problému. Co když je to ale skutečně nemoc, porucha, ale ne jedinců, nýbrž současné společnosti? Co když není problém v Tvé či mé psychice, ale v otázce kuturně-sociálního vývoje? Jistě, že je. Já jsem normální, ty jsi normální, nejsme žádní schizofrenici, to z nás dělá společnost založená na převážně církevních, tmářských symbolech, které převzali, aniž si to uvědomují, i ateisté. Symbolech, jejichž smyslem si bylo pod rouškou pokání, bezmezné víry a „pomáhání si druhým“ podrobit společnost, aby cpala do kasičky peníze na pozlacené svícny a tučné večeře hodnostářů viry, která je v praxi tak pokrytecká. (V tomto mi dost pomohli Pohlavní štvanci). Upalování čarodějnic bylo přece správné- z principu- neboť se upalovaly děvky a promiskuitní homo, řekl mi nedávno jeden prý vzdělaný známý na vysokém postu, který je hluboce věřící. Jak pohodlný život má, jak zjednodušeně fašistické teze zastává, co ale asi skrývá pod svojí sutanou svatouška? Malý penis? Parohy? Temno! Brrrr.

A schizofrenie je přece rozštěpení osobnosti, ale moje osobnost se neštěpí. Vím, kdo jsem, co dělám, vím, že ta doktorka z Brna není bohužel virtuální, ale zcela reálná. Je ale možné, že se jednou z toho všeho zcvoknu, že nemůžu být svá, to jo, to se mi pak opravdu může zdát, že se mi ta doktorka snad jen zda....
3. Zajímavé je takovéto srovnání, z něhož vyplývá, jak je tento svět hnutý: přitažlivý muž balí jednu ženu za druhou, žádná mu neodolá, je to lamač srdcí, užívá si sexuálních rozkoší se ženami do sytosti a bez hranic…Vnímání společnosti jako celku: borec, sukničkář, no měl by to omezit, ale proč ne, hajzl, ale je fakt dobrej, ten to teda s ženskejma umí (závistiví kolegové)
-- žena, která má stejně jako ten muž ráda sex a střídá partnery: děvka, kurva, běhna, štětka, také bych si dal říct (samci)...
-- stejně „aktivní“ homosexuální muž či žena: reakce společnosti: úchylové, pozor ať od nich něco nechytneš...
-- transgender: stejně je to buzna, a vůbec, co vlastně chce, je to bezpohlavní, mrtvá vývojová větev... BRRR
Jak říkám, v mnohém nemám ještě vůbec jasno a nevím, jak si vlastně život zařídím, takže se můžu v mnohém třeba mýlit. Jinak jsem ráda, že jsem se dnes od doktora Weisse dozvěděla možnost, že jsem třeba „TV dvojí role“…(že by jeden televizní kanál s dvěma obrazovkami?) No problém je v tom, že já bych v té druhé (nebo první?) roli byla nejraději pořád, aniž bych si ho nechala uříznout... To bych nechtěla, ale stále citelněji toužím žít jako žena -- v práci, doma, při chození do divadla....

Zatím se loučí

Kristina Andersonová, která není v žádné evidenci obyvatelstva, ale přesto existuje.

(Možná, že antropologicky mám pánev jako správný, mladý, dříve perspektivní muž, takže by se řeklo, že trpím sebeklamem o své transidentitě, ale důležité je to, co se na takové pánvi smaží, a to z rozboru chemického ani antropologického těžko někdo pozná....)

Shlédnuto: 2786x    |    Komentáře: 0    |    Tipů: 1    |   
Translidé 2003-2019 | MAPA | on-line: 0 |        Creative Commons License