Šlechtic nebo šlechtična?

Neobyčejné osudy Chevaliera d´Eona nepřestaly být pro Evropu vzrušující ani 200 let po jeho smrti. Chevalier d´Eon byl člověk, který se mohl vykázat řadou neobyčejných činů. V době Sedmileté války byl vojenským hrdinou a dosáhl hodnosti kapitána dragounů, později působil jako špión ve prospěch francouzského krále nejprve v Rusku a později v Británii.
      Hlavní příčinou jeho proslulosti byly však debaty o tom, zda je fyzicky mužem nebo ženou, které poutaly pozornost šlechtických salónů stejně jako tehdejšího tisku.

Je pozoruhodné, jak rozdílné věci symbolizoval jeho osud v osmnáctém a v devatenáctém století. Po roce 1770 převládl názor, že Chevalier d´Eon je fyzicky žena, která již řadu let úspěšně vystupuje jako muž. Tato skutečnost vyvolávala stále větší pobouření mezi konzervativními vrstvami obyvatelstva zejména mezi katolickým duchovenstvem. Věc došla až tak daleko, že v roce 1777 dostal Chevalier d´Eon nařízení, že napříště musí vystupovat pouze jako žena a v ženském oděvu, přičemž toto nařízení zavazovala ostatní královské poddané, aby jej za ženu vždy a všude považovali.

Podle svědectví současníků bylo toto nařízení pro Chevaliera d´Eon velkou ranou, mimo jiné proto, že znamenalo přestat nosit v bitvách zaslouženou kapitánskou uniformu. Je pozoruhodné, že nikoho včetně jeho bývalých spolubojovníků nenapadlo pochybovat o tom, že je fyzicky opravdu ženou. Naopak Chevalier d´Eon byl považován za příklad toho, jak ani ženské tělo nemůže omezit velkého ducha.

Jeho další osudy byly rovněž velmi pohnuté. Nejenže upadl v nemilost nového krále a musel se stáhnout z veřejného dění, ale po francouzské revoluci musel uprchnout do Anglie, kde v bídě zemřel. Po jeho smrti v roce 1810 způsobilo obrovskou senzaci zjištění, že byl anatomicky mužem. Tímto bodem začal být Chevalier d´Eon popisován spíše jako komická figurka muže převlékajícího se za ženu. V době před první světovou válkou dal jeho osud nakonec vzniknout i termínu eonismus, který byl zaveden Havelockem Ellisem jako předchůdce a fakticky ekvivalent slov transvestitismus a transsexualismus.

Ve skutečnosti však není vůbec zřejmé, jak prožíval vlastní identitu Chevalier d´Eon, neboť po sobě nezanechal žádné záznamy a rovněž nejsou známy ani žádné vzpomínky jeho přátel, které by se věnovaly tomuto tématu. Lze se domnívat, že svou anatomii úspěšně tajil i před svými nejbližšími, neboť není nic známo ani o jeho sexuálních partnerech či partnerkách. Je možno pouze spekulovat, k jaké identitě by se hlásil v současnosti, a je tudíž jedním z příkladů toho, jak je těžké vykládat minulost pomocí dnešních pohledů a kategorií.

Zpracováno na základě eseje Garyho Katese „d´Eonovy návraty do Francie: gender a moc v roce 1777" in Body Guards: the cultural politics of gender ambiguity, Edited by Julia Epstein and Kristina Straub, Routledge, New York and London, 1991

Recenze knihy Body Guards
Posttranssexuální manifest (další recenzovaná kapitola)