inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
23.2.2019 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

Svlékaní z kůže

Jaroslava Brokešová se narodila jako Jiří Brokeš. Prošla vojnou, oženila se, má dvě děti. Před 2 lety si nechala změnit pohlaví. Nikde ji nechtěli zaměstnat. Dostala se do dluhů. Ty chtěla řešit vstupem do armády. Ani tam ji nechtěli. Jak žije dnes?

Netrpělivě poposedávám v pražské kavárně Slavia. Čekám na snad nejznámější českou transsexuálku. Ke známosti jí paradoxně pomohl dlouhý boj s armádou. Ten možná Jaroslava Brokešová prohrála, ale u mě vyhrává na plné čáře, sotva vstoupí. I se svými téměř 190 centimetry si to vykračuje ladně. Sem tam nevědomky mile a naprosto žensky zatřepe hnědočervenými vlasy. Obličej má jemný. Není skoro nalíčená. Její největší ozdoba jsou kromě dlouhých štíhlých nohou velké zelené oči.

Muži se za ní otáčejí. Nikdo z nich by neřekl, že ještě před třemi lety by si vedle mě na židli sedal právě rozvedený Jiří Brokeš. I když, některý z pokukujících pánů by tehdy možná v Jiřím poznal slečnu Vivian z travesti pořadu, se kterým měla úspěch po celé České republice.

"Od dětství jsem toužila po tom stát se ženou. Ted jí jsem a ničeho nelituju," říká dnes 40letá Jarka. Lžičkou nabírá šlehačku v kávě takovým způsobem, že nevím kam s očima. Podobně možná kdysi zapůsobila ještě jako muž na svou bývalou manželku Alenu. Po vojně se vzali. "Tehdy jsem to nebyla já. Byl to úplně jiný člověk," nechápavě kroutí hlavou.

Že byla kdysi mužem, byste nepoznali ani podle hlasu. Ten je sice hlubší, ale je melodický a svým způsobem sexy. Tři roky po svatbě se manželům Brokešovým narodil syn Martin. Ve stejném roce se Jiří manželce přiznal, že se cítí být ženou.

Manželka mě líčila na návštěvy

"Alena to tehdy brala jako srandu - že jsem komik. Dokonce mě malovala na návštěvy a podobně," líčí. Pak ovšem nastala krize. Jiří si nevěděl se svým mužským tělem rady. "Stal se ze mě vyloženě nepříjemný člověk. Rozbíjela a nakupovala jsem pořád dokola talířky. Došlo to tak daleko, že jsem si trhala kůži z těla. Bylo mi líto dětí - dva roky po Martinovi se nám narodila dcera Denisa - ale nemohla jsem jinak." Psycholog nakonec předepsal Jiřímu antidepresiva. Ani ta nepomohla. Začal navštěvovat sexuologa. V roce 2000 si přiznal, že je žena uvězněná v cizím těle. Pochopily to i manželka a děti. S Jiřím neboli slečnou Vivian tehdy dokonce občas jezdily na představení travesti show. "Vše se uklidnilo. Se ženou jsme si žili každý svůj život," popisuje snad své nejklidnější období. Manželka si ale časem našla přítele a rozvedli se. "Zrovna jsem tehdy začala s hormonální léčbou. Ta trvala deset měsíců. To už jsem cítila, že mi rostou prsa, a připravovala se na finále." Změnu pohlaví u nás platí stát na základě rozhodnutí komise - u Jarky to bylo jednoznačné. Dne 17. června 2003 se stala ženou.

Partneři nic nepoznají

Začala si konečně užívat svého pravého já. "Tak třeba orgasmus. Dřív jsem nevěděla, o co přicházím. Nejde jen o to, že u chlapa je to rychlé a u ženy delší. Takhle je to zkrátka romantičtější a lepší," svěřuje se. Po operaci měla několik krátkých známostí. Její partneři nepoznali, že prošla změnou pohlaví. "Vždycky jsem jim řekla, že jsem měla úraz při paintballu a bylo to." Nyní touží po trvalém vztahu zda to bude s mužem, či ženou, neví; je totiž bisexuální.

Na nic nespěchá. V současné době má úplně jiné problémy. K práci řidiče a fotografa reklamní agentury se po operaci vrátit nemohla. Oficiální změna identity trvala skoro půl roku. Tím se dostala do velkých problémů s neplacením alimentů na své děti, které jsou v péči manželky. Bezvýchodnou situaci se na začátku roku 2004 snažila vyřešit vstupem do armády. Jako voják byla kdysi specialista protivzdušné obrany.

Sbohem, armádo!

"Vojna pro mě byla utrpení, ale to, co jsem se naučila, jsem nikdy nezapomněla. Myslela jsem, že bych toho mohla znovu využít a mít konečně nějaké sociální jistoty." Náborové oddělení od počátku vědělo o její pohlavní přeměně. Transsexualitu proto uvedlo jako diagnózu známou pod označením F 64.0. Přes půl roku však nechali Jaroslavu Brokešovou podstupovat psychotesty a jednu zdravotní prohlídku za druhou. Komise v Hradci Králové nakonec původní diagnózu překvapivě zrušila a nahradila ji jinou: špatnou funkci žláz. Peníze si Jaroslava žádné nevydělala, přesto sporem s vojáky vstoupila do povědomí veřejnosti.

"Celá naše budova vám tehdy držela palce a bránila vás. Nezkusíte ještě hradní stráž? Teď tam dvě ženy přijali," naklání se k nám tmavovlasá decentní žena od vedlejšího stolu, která pracuje pro Ministerstvo obrany.

Jarka se s ní hned pouští do debaty a taky do řady vtípků, které nezapomene na ulehčení hovoru dodat za každou druhou větou. "Stát se známou přes armádu se snad ještě nikomu nepodařilo," směje se. Po chvíli však zvážní. To si vzpomněla, jak za ní do jednoho obchodu v Praze, kde pracovala jako prodavačka, před měsícem přišli exekutoři. "Ve čtyřiceti letech mi už o dobrou pověst nejde, ale takovou scénu, jakou mi udělali tehdy v práci, bych nikomu nepřála," dodává. Nyní bydlí u rodičů v Úvalech. Exekutoři jsou u nich jako doma.

Děti mi mami neříkají

Dluhy na alimentech jí narostly minulý rok téměř na 30 000 korun. "Měsíčně mám na děti platit pět tisíc korun, což pro mě bez práce jen s brigádami nebylo nijak jednoduché. Nakonec jsem loni v srpnu manželce přes třicet tisíc zaplatila, ale to už mi narostl čtrnáctitisícový poplatek exekutora. Než si najdu solidní práci, je pro mě jediné řešení zažádat si o zpětné snížení alimentů."

Svými problémy není Jaroslava Brokešová známá jen v České republice. Azyl kvůli diskriminaci u nás už jí nabízeli i zástupci některých zemí. "Já tady ale mám děti, které nechci opustit, a taky neutíkám před problémy. Vím, že Alena vychovává děti dobře. Jde mi jen o to, aby mi neznepříjemňovala najít uplatnění, abych mohla začít dluhy splácet," vysvětluje.

Se svými dětmi, Martinem (15) a Denisou (13), má prý přátelský vztah. A jak jí říkají?

"Rozhodně ne táti ani mami. Oslovují mě prostě Jarko. Na svou změnu pohlaví jsem je dopředu připravila. Dnes vidí, že jsem naprosto v pohodě, a to je důležité. Minulý víkend jsem je zrovna měla u sebe."

Když se nakonec se mnou loučí, jen krčí rameny. "Abych řekla pravdu, takového chlapa, jakým jsem byla já, bych asi nikdy nechtěla. Tenhle život musím zkrátka přežít, nestěžovat si a možná si ho konečně i začít vychutnávat!"


Lesbická máma otcem

Rodiče čtyřleté Hannah z Massachusetts na první pohled vypadají jako naprosto obyčejný manželský pár. Otec Chris se ale narodil jako žena jménem Christina. Myslela si, že ji přitahují ženy. Našla si tedy přítelkyni, která se nechala uměle oplodnit. Pak začala Christina pociťovat, že něco není v pořádku. Když byly Hannah 2 roky, nechala si změnit pohlaví. Debbie s pohlavní přeměnou nejmilovanější osoby stále bojuje. Přes to všechno dnes už Chrise, který ji jako "normální partner" (v jeho dokladech stojí: pohlaví mužské) mohl požádat o ruku, prý miluje.

Tři maminky

Luisa (11) z Velké Británie má tři maminky! Jak je to možné? Po rozvodu rodičů zůstala u otce. Ten se záhy zamiloval do homosexuálního řidiče. A aby toho nebylo málo, oba tatínci zjistili, že se cítí být ženami, a podstoupili změnu pohlaví. Luisa o víkendech navštěvuje svou biologickou matku, která proti novým maminkám nic nemá; dokonce jim fandí! Všichni jsou prý spokojení, dobře spolu vycházejí a mají se rádi.

Ženou proti své vůli

David Reimer z kanadského Winnipegu se narodil jako muž. Známý americký sexuolog John Money ale po nezdařené obřízce přemluvil jeho rodiče, aby mu nechali operativně změnit pohlaví. Zákrok se podařil. David se téměř ve dvou letech úředně změnil v Brendu, aniž by znal své původní pohlaví. Pravdu se dozvěděl až o svých 14. narozeninách. Zlomilo ho to. Po dosažení zletilosti si nechal odstranit poprsí a dal si vymodelovat náhražku penisu. Oženil se s rozvedenou matkou tří dětí a ty adoptoval. Po čase se mu ale začaly vracet noční můry a psychicky se zhroutil. Manželka ho opustila a přišel o práci. Bezvýchodnou situaci řešil pokusy o sebevraždu. Napočtvrté to loni v květnu vyšlo. Bylo mu 38 let.

Pohlaví na přání

V různých zemích Evropy se narodily první čtyři děti s takzvaným předvoleným pohlavím. O tom, zda budou chlapečkem, nebo holčičkou, rozhodli jejich rodiče ještě před narozením! Metodu vyvinuli vědci v USA. Spočívá v selekci chromozomů ve spermiích a vyjde zhruba na 200 000 korun. Psychologové i právníci se proti tomu bouří, ale američtí vědci se hájí, že provádějí selekci chromozomů ve spermiích dávno předtím, než se vůbec embryo vytvoří.

Shlédnuto: 2459x    |    Komentáře: 0    |    Tipů: 0    |   
Translidé 2003-2019 | MAPA | on-line: 0 |        Creative Commons License