inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
24.8.2019 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

Rozhovor se Swankovou 2

Pro herečku je šance zahrát si muže vždy vítanou výzvou. Když však Hilary Swank získala roli Brandona Teeny v pozoruhodném filmu natočeném podle skutečné události - Kluci nepláčou, bylo to hořkosladké vítězství.

Pro zvládnutí takové role si musela sáhnout až na dno svých hereckých schopností, ale to, co prožila, změnilo její život navždy. Brandon Teena byl záhadný ale okouzlující hoch, který si získal srdce dívek ve svém rodném Lincolnu v Nebrasce. Když dorazil do venkovského zapadákova Falls City, zamiloval se do místní dívky jménem Lana. Když však dva Lanini kamarádi odhalí, že Brandon je ve skutečnosti dívka Teena Brandonová, musí čelit brutálnímu násilí než vše vyústí v tragický konec. Naskytla se mi příležitost vyzpovídat Hilary o její roli, jak se na ni připravovala a co se naučila z těžce nabytých zkušeností.


Gratulace k vašemu ohromujícímu portrétu Brandona. Jak jste se proboha na takovou roli vůbec připravovala?
Jakmile mi byla po zkouškách nabídnuta, bylo pro mě velice důležité, abych byla brána ve městě jako hoch, takže jsem po čtyři týdny žila „stahovaná a napakovaná". Stahovaná, to znamená, že jsem si stahovala prsa a napakovaná, že jsem si pakovala ponožku do kalhot. Pak přišla totální fyzická transformace, která byla způsobena ostříháním vlasů - byly původně dlouhé až po ramena. Šli jsme do kadeřnictví a ta žena protestovala, nemohla je ostříhat. Říkala stále: „Jste si jistá? Máte tak nádherné vlasy." Nakonec se do toho přece jen pustila, ale neudělala mi klukovský účes, proto to jinde museli dodělat. Takže to byla ta první věc. Potom jsem zapracovala na svém hlase, aby byl hlubší a abych mluvila se správným přízvukem. Pak jsem se podívala do zrcadla, abych zjistila, co je na mé tváři nejvíce mužné. Byly to kosti, takže jsem je nechala vystoupit tím, že jsem shodila tuk. Nato jsem přečetla všechny články a informace, které jsem jen o Teeně Brandonové sehnat mohla, když se celá věc udála v roce 1993. Opravdu jsem potřebovala vědět, jestli tohle všechno funguje. Když jsem jako kluk chodila po městě, chtěla jsem vědět, jestli tomu lidé věří nebo nevěří. Je toho prostě hodně, jak jsem se začala připravovat na roli.

Opravdu se to vyplatilo. Jste absolutně úžasná.
Děkuji.

Nejste homosexuální, neměla jste proto nějaké zábrany v hraní tohoto typu role?
Ne. Neměla jsem vůbec žádné obavy. Jakmile jsem si přečetla scénář, pomyslela jsem si: „jaká vzrušující role pro herečku, proto, abych se mohla umělecky vyjádřit", a napadlo mě, že je důležité, aby se svět s tímto příběhem seznámil. Opravdu jsem se chtěla stát jeho součástí, nějak. Později mě to vylekalo, protože jsem doufala, že jako kluk projdu, a protože to není pouze film. Je to něčí reálný život jeho rodina je stále naživu... to bylo odstrašující.

Co se dělo během těch čtyř týdnů, co jste si hrála na kluka?
Myslela jsem si, že v L.A. se na mě nebude tolik lidí dívat jako na idiota a bude to jakž takž akceptovat, ale abych byla upřímná, někdy jsem cítila beznaděj, samotu a velký smutek. Spousta lidí nevěděla, kam mě má zařadit, a jelikož jsem nepasovala do jejich stereotypní definice muže či ženy, nechtěli se mnou nic mít. Občas jsem přišla domů a celý den proplakala, protože jsem já jsem přece jenom herečka. Ale co všichni lidé tam venku - jak smutné místo. Byla jsem stále tentýž člověk, jako když jsem měla dlouhé vlasy. Vždyť jsem se jen ostříhala, svázala a napakovala a najednou se na mě všichni dívali jinak - přesto jsem byla stále stejný člověk se stejnými sny a potřebami.

A váš manžel (Chad Lowe) vám tehdy pomáhal?
Musím říct, že bych tenhle film bez něj natočit nedokázala. Je také herec, takže dobře rozuměl tomu, co jsem musela udělat, abych se dostala tam, kam jsem potřebovala. Když jsme vyšli ven, představoval mě jako bratra Hilary Swankové. On byl má jediná záchrana. Mohla jsem za ním přijít, aby mi pomohl s mým fyzickým zjevem. Těžké to se mnou měli také mí nejbližší přátelé.

Jak jste se z toho všeho poučila?
Brandon mě hodně inspiroval. Změnil celý můj život. Naučila jsem se také proměňovat své sny ve skutečnost, být sama sebou a prožívat každý moment života. Ve společnosti vám všichni diktují, kým máte být, a každý z nás se snaží zjistit, kým je ve skutečnosti. Žiji teď každým momentem naplno. Brandon prožil za jedenadvacet let plnější život než většina těch, co se dožijí padesáti. Takže jsem měla štěstí.

Ještě nějaké další podobnosti mezi vámi a Brandonem?
Je to opravdu zvláštní, ale já jsem také z Lincolnu v Nebrasce. Narodila jsem se dokonce ve stejné nemocnici jako on.

Víte, lidé říkají, že jste si za svůj výkon Oscara zasloužila.
Ačkoli je to pěkné, že lidé oceňují vaši práci, nedělala jsem to proto, abych vyhrála Oscara. Je to jen taková třešnička na dortu, ale opravdu to není ten důvod, proč jsem to všechno dělala. Snažím se vybírat si role, které mě inspirují a oslovují.

Díky tomu, že jste hrála Brandona tak přesvědčivě, jste se stala jakousi ikonou v gay a lesbické komunitě.
Opravdu mě těší, že to říkáte. Cítím, že jsme všichni stejní, nezáleží na tom, koho milujeme. (Objevily se jí v očích slzy.) Znamená pro mě hodně, že se na mě někdo dívá jako na vzor nebo na někoho, koho mají lidé v úctě. To mě velice těší.

Fakt si zasloužíte všechnu chválu. Dík za rozhovor a doufám, že ještě uvidíme více Hilary Swankové na plátně a rovněž na Oscarech!

Shlédnuto: 2665x    |    Komentáře: 0    |    Tipů: 0    |   
Translidé 2003-2019 | MAPA | on-line: 1 |        Creative Commons License