Transsexualita a sexuologie

Transsexualita dává nám sexuologům možnost ji poznat a pochopit proto, že se na nás část klientů a klientek obrací s žádostí o pomoc v řešení jejich problému. Pak jistě existuje i ta část, která nikdy lékařskou pomoc nevyhledá. O této skupině nemáme takřka žádné informace.
Já osobně tedy mohu mluvit především o tom, s čím s setkávám v poradně, o tom, co vidím, co slyším ve vyprávění klientů, co mohu pozorovat, co mohu spočítat či změřit, mohu opakovat to, co jsem si někde přečetla a s velikou opatrností mohu mluvit o tom, co si myslím nebo se dohaduji. Víme toho málo na to, abychom transsexualitě beze zbytku porozuměli, ale dost k tomu, abychom mohli přinejmenším diskutovat.

Pojmosloví

Nejdříve bych měla vysvětlit, proč nepoužívám pojem transsexuál, transsexuálka či dokonce mužský či ženský transsexuál nebo transsexuálka. Setkávám se ve své praxi totiž především s lidmi - lidmi, kteří mají problém, zvaný transsexualita. Kromě toho, že mají tento problém, mají ještě mnoho dalších charakteristik a nevím, proč bychom jim měli dávat nálepku na čelo tak, že jednu z mnoha charakteristik povýšíme nad ostatní. Neděláme to s jinými klienty, neříkáme návštěvníkům našich poraden erektivní selhávači, předčasní ejakulátoři, anorgastičky či frigidky, že? Ostatně, mnohem přiléhavější termín než transsexualita je transgender. Transsexualita v mnoha lidech navozuje jaksi automaticky asociaci na sex ve smyslu sexuální život (a nikoli sexus ve smyslu rodu či pohlaví). Transsexualita je totiž především o rodu, o identitě, o vztazích z toho vyplývajících včetně těch sexuálních.

Terapeutický proces

Klienti, přicházející s problémem rodové identity, se nejdříve podrobují diagnostickému procesu. Hovořil o něm už Petr Weiss, základní kriteria jsou popsána v HBIGDA. Tento proces bývá někdy velice krátký a bezproblémový, jindy nastává pravý opak a je potřeba mnoho měsíců či let, než jsme si spolu s klientem jisti. Je pravdou, že dramaticky vyšší nejasnosti nacházím u transsexuality MtF. Mnohé klientky přicházejí původně s problémem, který by se dal zvenčí popsat spíše jako transvestitismus. Uvědomění si transsexuality přichází pozvolna. Dle mého názoru tento nepochybný rozdíl mezi transsexualitou FtM a MtF patří do skupiny rozdílů, kterým ještě zcela přesně nerozumíme a které můžeme jen zčásti vysvětlit přetrvávajícími promužskými tendencemi současné společnosti. Nejen v naší zemi je stále ještě těžší měnit se z muže v ženu než naopak. Zmíněné rozdíly nacházíme dále ve schopnosti adaptace na biologické pohlaví včetně schopnosti žít sexuální život adekvátní tomuto pohlaví, po konversi pak ve výrazně vyšším počtu homosexuálních vztahů než je tomu u transsexuality FtM a obecné populace.

Po potvrzení diagnosy má klient a klientka možnost, a to časově neomezenou, rozhodnout se pro další postup (tato svoboda je relativní tehdy, pokud existuje nějaká absolutní překážka pro cestu přeměny pohlaví). Přičemž hlavní možnosti jsou adaptace na biologické pohlaví, proces přeměny pohlaví a odložení rozhodování (sebevražda). Patřím k těm terapeutům, kteří se snaží o vytvoření maximálně svobodných podmínek pro toto rozhodování a minimalizaci svého vlivu. Snažím se klienty neovlivňovat svým postojem. Moji klienti a klientky mají k dispozici maximum informací o výhodách a nevýhodách výše uvedených kroků, jde o informace z mnoha různých zdrojů.

Rozhodne-li se klient pro cestu adaptace, má možnost dlouhodobě docházet ke mně do poradny a já se mu snažím poskytnout adekvátní terapii, především formou podpůrné psychoterapie. V některých případech využíváme spolupráci psychoterapeutů mimo naše oddělení. Pro tento krok se rozhodují především rodiče dětí.

Pokud se klient rozhodne pro proces přeměny pohlaví, následuje několik etap. V té první si klient mění jméno a příjmení na tvary neutrální (např. Míla Nováků), pod tímto jménem začíná žít (pokud tak neučinil již dříve) v roli, se kterou se cítí být ztotožněn, postupně ve všech oblastech svého života. Seznamuje se svou situací všechny, kterých se to týká (členy rodiny, bližší příbuzné, kolegy v práci, spolužáky ve škole, sousedy apod.). Mnozí klienti přicházejí s představou, že operativní přeměna je něco, co ze dne na den změní jejich životy. Součástí této představy je i plán o pálení mostů, přestěhování se přinejmenším na druhou stranu země, zpřetrhání vztahů a zahájení zcela a úplně nového života. Jsem ráda, když se nám povede společně něco opačného - klient zůstává v původním prostředí, nemění práci ani bydliště, využívá podpory svých blízkých. S narůstající informovaností společnosti se toto daří stále více a více (doporučení zaměstnavatele - Wilczákovi, opak).

Teprve tehdy, když jsou vyřešeny vztahy s okolím a klient žije ve všech oblastech svého života v roli, která je mu vlastní, zahajujeme po pečlivém tělesném vyšetření (interní a endokrinologické) hormonální terapii. Tato terapie mění druhotné pohlavní znaky. O povolení operativní přeměny pohlaví pak žádá klient u příslušné komise. Operativní zákroky jsou rozsáhlou kapitolou, do které se zde na tomto foru nebudu pouštět. Jako určitou zajímavost bych uvedla fakt, že o chirurgickou rekonstrukci penisu, která je nadstavbovou operací, věcí volby, má zájem asi polovina klientů s TS FtM. Ti, kteří zájem nemají, žijí často již dlouho před přeměnou v spokojeném (a to i sexuálně) partnerském vztahu, partnerky je v jejich rozhodnutí podporují.

Po absolvování operativní přeměny pohlaví docházejí na naše oddělení klienti i nadále. Hormonální terapie za pečlivé laboratorní kontroly je celoživotní období. Klienti si zde také řeší některé problémy, které jsou typické pro pooperační období. Zvu je na společná sezení, ve kterých mají příležitost hovořit s lidmi, kteří si svůj problém teprve řešit začínají.

Psychoterapie

Základem práce na našem oddělení je psychoterapie. Je možné ji dělit dle několika kritérií:
1. Dle psychoterapeutické školy, kterou využíváme
2. Dle formy sezení
3. Dle období terapie, ve kterém probíhá
4. V neposlední řadě je pak třeba brát v úvahu osobnost klienta, jeho potřeby a dispozice a psychoterapeutickou spolupráci šít vskutku na míru

Dle psychoterapeutické školy:
a) Racionální psychoterapie - využívá výklad, objasnění, vysvětlení, poskytnutí informací, korekci postojů,uklidnění, podporu a radu.
b) Dynamická psychoterapie- objasňování příčin a hledání souvislostí, např. při řešení neuroticismu, úzkostnosti, depresivity, ale i při práci na vztazích s blízkým okolím.
c) Nácviky asertivity
d) Prvky rogeriánské psychoterapie pak tvoří základ veškeré spolupráce - ze strany terapeuta jde především o autenticitu, akceptaci(pozitivní přijímání) a empatii.

Dle formy můžeme sezení rozdělit na individuální, skupinovou, párovou a rodinnou. Individuální sezení tvoří základ, ostatní formy jsou využívány individuálně, podle potřeb a možností. Skupiny se sestavují podle určitých kritérii, z nichž hlavním je doba docházení. V současné době pracuje 5 a 2, dobře se také rozvíjí společná sezení určená lidem s transsexualitou, kteří jsou zároveň rodiči dětí (zde spolupracujeme s dr Riegrem) či skupina, ve které se scházejí partnerské dvojice a hovoří se především o partnerské problematice. Pravidelně též pořádáme informativní semináře, kterých se účastní široký tým odborníků s oddělením spolupracujících (Weiss, Weiss, Rieger, Rajchlová, Jarolím, Veselý, Ondrejka, Marešová), veliká poptávka je ale i po besedách s kosmetičkou či trenérem kulturistů. Nově se teď připravuje spolupráce s dr. Skoblíkem, jehož tématem je TS a víra.

Dle období je pak možné rozdělit psychoterapii na předoperační a pooperační. Psychoterapie je důležitou formou terapie ve všech fázích procesu. Kvalitně probíhající psychoterapeutická spolupráce pomáhá klientovi poznat svůj problém, dovolit si ho přijmout, rozhodnout se a řešit jednotlivé kroky, z daného rozhodnutí vyplývající. Je zřejmé, že práce musí být nejvíce soustředěna na posílení sebejistoty, zvýšení sebehodnocení, s tím související odstranění pocitů viny, pocitů špatnosti, nenormality. Skupinová práce pak umožní identifikaci se s ostatními, prožití pocitu sounáležitosti, zlepšení komunikačních dovedností.

Dobrá psychoterapie je prevencí problémů pooperačního typu. Pokud se vyskytnou, jde především o ztrátu motivace, problémy s převzetím zodpovědnosti za svůj život či problémy partnerské.

Spolupráci s lidmi řešícími si transsexuální problém vnímám nejen jako možnost získat další informace o transsexualitě. Je to zároveň zdroj poznatků, týkajících se biologických, psychogenních, výchovných a sociálně společenských determinant rodu. Například zmiňované rozdíly v procesu diagnostiky a terapie mezi skupinou TS FtM a MtF mohou možná více napovědět o tom, co to vlastně znamená být ženou a být mužem.