Transsexuálové nejen na vysokých školách

Je muž ženou nebo žena mužem? (ilustrační foto)

Učí na vysoké škole, jmenuje se Andrea. Nosí krátké sukně a nehty nalakované na růžovo. Nic výstředního. Až na to, že za ženským půvabem se skrývá hluboký mužský hlas. Jak se žije transsexuálům? Těžko - s ženským mužstvím a mužským ženstvím se jejich okolí těžko vyrovnává. Vězni v těle opačného pohlaví nejsou výstřední kreatury, ale inteligentní lidské bytosti.

Nejsem tím, čím se zdám být

Transsexualita - tedy pocit, že nejsem ženou, i když mé tělo je ženské, a naopak, se v poslední době čím dál tím víc vynořuje z hlubin utajení. Možná je to zvýšenou tolerancí společnosti, možná menším strachem z odlišnosti, každopádně pokud zabrousíme do statistik, odhaduje se jen v ČR počet takto nemocných lidí kolem 10 000.

K tomu musíme připočíst ještě nezanedbatelné procento, u něhož jsou představy o změně pohlaví jen mlhavé a zřejmě kvůli strachu z reakce okolí a možná i z jiných příčin svoji nemoc skrývají.

Vyměnili si pohlaví

Andrea s Jirkou jsou na první pohled pár jako každý jiný. Bydlí ve společné domácnosti, studují vysokou školu a mají podobné zájmy. Kdybyste ale měli možnost spatřit jejich fotografie z dětství, uvědomili byste si, že Andrea a Jirka nejsou tak docela pár jako každý jiný.

Roztomilá holčička u dortu totiž není Andrea, ale Jirka před 24 lety a rozesmátý chlapec v lavici je ve skutečnosti Andrea v první třídě.

Oba mají vrozenou poruchu sexuální identity, jsou transsexuálové, tedy lidé, kteří jsou od narození uvězněni v těle opačného pohlaví. Jirka se narodil jako dívka, Andrea jako chlapec.

Oba působí na plzeňské univerzitě, kde se zvěsti o jejich minulosti rychle rozšířily, možná i proto, že nemají strach o svém vztahu a přístupu k životu otevřeně hovořit.

Konzultace u učitele - učitelky?

Před stisknutím zvonku jsem pořád ještě bojovala se strachem, jak se bude slečna Andrea chovat, jak se bude tvářit na to, že k ní jdu na konzultaci i přesto, že jsem ji neměla na cvičení, a nechtěla jsem, aby se zdálo, že jsem zvědavá na to, jak vypadá, možná jsem bojovala i s vlastním ostychem, nevím, zkrátka po odzvonění bzučáku otevírajícího dveře ve mně byla malá dušička.

Viděla jsem ji tehdy vlastně podruhé v životě, poprvé zblízka a nikdy předtím jsem neměla šanci se s podobným člověkem setkat. Když jsem se dostala k místnosti, kde měla kancelář, byly pootevřené dveře.

Růžové nehty a zmutovaný hlas

Za nimi z profilu seděla dlouhovlasá holčina, která mě s usměvavým gestem zvala dovnitř. Rozpačitě jsem vešla a sedla si na nabízenou židli. Netušila jsem, co se vyklube z těch modrých stínů, krátké sukně, perfektně sladěného make-upu a dlouhých růžových nehtů.

Když na mě promluvila, byl to docela šok, drsný hlas k subtilnímu stvoření vůbec neseděl. Přesto jsem tehdy asi po dvou hodinách vysilujícího vysvětlování odcházela ohromená její osobou a zbavená jakéhokoli strachu nebo předsudků - no prostě mě dostala.

Od mého prvního setkání s Andreou, mezi sebou už jí jinak neřekneme, uteklo hodně času, ale můj názor na ni se nezměnil. Skvělá osoba, která se nám vždycky snaží vyjít ve všem vstříc a která nežije jako většina univerzitních zaměstnanců jen svou prací, ale má normální starosti jako každá obyčejná ženská.

Přeoperovaný mutant

Ve vztahu k Andree mi přišla zajímavá jedna věc. Když jsme s klukama propírali její minulost a její identitu vůbec, snažili se k tomu postavit tak nějak nadneseně, jako by nechtěli brát chlapa v sukních.

Možná se jakoby vžili do situace, kdy by se oni měli změnit na ženu. Zkrátka, pořád ji chápali jako přeoperovaného zšenštilého chlapa.

Naopak s kamarádkami jsme se shodly na tom, že je skvělá a že si zaslouží, aby ji lidé brali takovou, jakou být chce. Možná, že se v nás rozvinula nějaká ženská solidárnost, nevím, ale každopádně jsme ji přijímaly s menšími předsudky než naši kolegové.

Změnu pohlaví chtějí děti i starci

K nevyléčitelné poruše, kdy se biologicky normální muž cítí být ženou a žena mužem, dochází podle lékařů během 4. - 5. měsíce těhotenství, kdy se formuje centrální nervová soustava. Věk, kdy člověk dospěje k přesvědčení, že jeho pohlavní identita nesedí s jeho vnímáním života, je ale velmi různý.

Jsou tací, kteří přijdou ve 14, 15, 16 letech, ale jsou i takoví, kteří přijdou ve 40 nebo 50 letech, je to velice individuální. K extrémům patří 9letá holčička, která si vynutila změnu pohlaví, či 60letý Číňan, s nímž se díky jeho transsexualitě rozvedla manželka.

I doba realizace přeměny pohlaví je individuální. Někdo si jasně uvědomuje svou odlišnost a má i pevnou představu, co se sebou chce dělat. U jiného může jen mlhavé tušení a pochybnosti způsobit, že se k získání své pravé identity může prokousávat několik let.

Z penisu poštěváček

Fyzická změna probíhá v několika fázích. Jelikož změna pohlaví představuje dost významný zásah do vnímání identity člověka, předchází fyzické změně důkladné psychologické vyšetření.

Teprve když je jasné, že to není jen rozmar a člověk si opravdu přeje změnit své pohlaví, může se přistoupit k podávání hormonů opačného pohlaví. Teprve po těchto procedurách, které mohou trvat několik let, je možné přistoupit k operativnímu zákroku, který učiní zadost zákonu pravícímu, že změna pohlaví je definována odebráním varlat nebo dělohy.

Chirurgický zákrok však nespočívá jen v odebrání nežádoucích orgánů, zároveň se vyvíjí snaha o vytvoření funkčních orgánů náhradních. U MtF (male to female) je kůže penisu využita k vytvoření ženské pochvy a z části citlivého žaludu se vytvoří normálně vzrušivý pošťěváček.

Mastné chirurgické hrátky

Problémem u této skupiny transsexuálů je nemožnost úplného zastavení růstu vousů, čemuž se musí zamezit pomocí laseru, což je zákrok za desítky tisíc korun, který nehradí pojišťovna.

U FtM (female to male) je jedním z hlavních cílů kromě zachování erotogenní citlivosti i možnost močení ve stoje. Dalšími zákroky může být přeměna štítné chrupavky, redukce ženských prsů do mužské podoby. Operativní přeměnu, která u nás může vyjít bez započítání ceny hormonů kolem 300 000 Kč, což je světový unikát, hradí pojišťovna.

Po fyzické změně pohlaví dochází i ke změně zápisu v matrice, změně rodného čísla a rodného listu a definitivní změně jména. Konečná suma takovéhoto zákroku se se vším všudy může vyšplhat na sumu kolem 1 milionu korun, vezmeme-li v úvahu doživotní užívání léků i doživotní lékařské prohlídky.

Opovržení? Nebo obdiv??

Změna pohlaví představuje významný zásah do integrity člověka, do jeho duševního života i do vnímání jeho osoby okolím. Právě okolí může svým přístupem mnohé ulehčit, ale na druhé straně také mnohé pořádně ztrpčit.

Na závěr bych chtěla alespoň trochu apelovat na ty, kdo trpí předsudky a xenofobií, aby zbytečně neubližovali lidem, kteří za svoji nemoc nemohou a kteří se rozhodli přestat živořit, proto otevřeně vyslovili svoji touhu kvalitně žít v těle, které jim opravdu vyhovuje. Patří jim za to veliký obdiv.

Autorka studuje Západočeskou univerzitu