Transsexuálové vyzývají veřejnost k většímu pochopení své situace

Malé pochopení veřejnosti ztěžuje podle Miluše Šubrtové z občanského sdružení Transfórum život lidem, kteří se narodili v jiném těle, než se cítí. "Muži v ženské podobě a ženy s pohlavím mužů mohou dosáhnout operativní přeměny, ne vždy je ale pak okolí přijme," řekla ČTK Šubrtová.

Transfórum na to upozorňuje ve výzvě Transsexualita, změna pohlaví - věc veřejná. "Apelujeme na lidská práva transsexuálů. Chceme právo na život a rovnoprávné nároky. Často je to právě zaměstnání, rodina a společnost, kde máme problémy," uvedla. Podle aktivistky Transfóra Terezy Spencerové je v Česku až 30.000 lidí, které lze mít do té či oné míry za transsexuály, asi tisíc chce změnu pohlaví. Jejich problémy se zabývá šest sexuologických středisek, největší v Praze a Brně.

Hana Fifková z pražského střediska ČTK řekla, že zákony problematiku transsexuality řeší, v nepořádku jsou spíše věci, které právně nelze postihnout. "Náš klient, učitel, dostal výpověď pro nadbytečnost, když řediteli školy řekl, že podstoupí operativní proměnu," upřesnila.

Podle Spencerové nemohou transsexuálové sehnat zaměstnání podle své kvalifikace; v tom není Česko výjimkou, v Německu nemá práci 80 procent transsexuálů. Donedávna část sexuologů podmiňovala změnu pohlaví tím, že se člověk zřekne rodičovských práv, aby dítě nebylo ohroženo v pohlavní či sexuální orientaci. "Nejsou rody častěji zatížené. Jde asi o kombinaci vrozených dispozic s hormonálními nerovnostmi v počátku těhotenství, kdy se formují centra v mozku pro pohlavní identitu. K transsexualitě nelze vychovat a nelze ji ani léčit," řekla Fifková.

Potvrdila, že schválení přeměny je složitější, když o ni žádá člověk, který je rodičem, ale rozhodně se dětí kvůli tomu nemusí vzdát. Rodičovská práva přecházejí na člověka nové úřední identity.