TS nebo TV ?

Následující příběh zaznamenal a nám do redakce poslal (se souhlasem svého kolegy) Petr (intersexuální muž). Je to čtení velice poutavé a zajímavé a my doufáme, že se vám bude líbit stejně jako nám. :)

Pokusím se zprostředkovaně a nepřekrucovaně vypovědět (říkal, že můžu, ale on sám se zatím nechce moc ukazovat), co jsem vyslechl a viděl na vlastní oči - i když asi celkem po sedmi pivech:

Jeho život byl úplně normální, narodil se jako kluk a nikdy netoužil mít doklady znějící na ženské jméno. V pubertě měl různé zájmy (klučičí) a samozřejmě ho zajímaly holky. Kluci ne. Ale tenkrát si začal uvědomovat, že ho dívky nepřitahují především jako sexuální objekt, ale že ho zajímá (až příliš) hlavně jak jsou stavěné a z čeho jsou udělané. Především se zaměřoval na prsa.

Pozn.1: podle mě se u něho začala hezky rozvíjet jedna psychická porucha zvaná fetišismus.

Pozn.2: Taky k tomu nemám daleko :))).

Nechodil prostě s holkama proto, aby se s nimi miloval, ale aby je zkoumal. Svoje "výzkumy" si pak přehrával později v hlavě, když sám onanoval. Prý se mu s holkou téměř nikdy nepodařilo (až na pár vyjímek) dojít k orgasmu. Zato však když to dělal sám, tak vždycky.

Postupně došel tak daleko, že se při svých domácích hrátkách převlíkal do ženského spodního prádla (nejdřív ho kradl svým milenkám, pak si ho i kupoval) a takto oděný sám masturboval.

Pořád nad sebou přemýšlel a zkoušel různé možnosti, jak si obohatit sex s holkama, ale nakonec přišel na to, že vlastně netouží až tak po dívce cizí, jako po tom, aby on sám měl s dívkami něco podobného.

Pozn.3: To však pořád prý u něho není transsexualita, ale pouze transvestitismus.

Takže se rozhodl, že začne dělat maximum pro to, aby se jeho tělo přizpůsobilo jeho představám o dokonalosti. Styděl se svěřit se doktorům, a tak začal jít "svou" cestou proměny. Studoval všechnu dostupnou literaturu, která mluvila o vyvolávajících příčinách gynekomastie, studoval i na internetu možnosti a způsoby léčby transsexuálů MTF. Podle těchto informací si pak stanovil plán postupné přeměny k "sebezdokonalení", jak sám říkal.

Sehnal si pod rukou nějaké hormonální preparáty.

Pozn.4: Já jsem vždycky věděl, že je blázen...

No a pak je začal užívat. Když jsem s ním mluvil v sobotu, byl už na hormonech šestý měsíc (prý 4 mg Estrofemu a progesteron). Studoval hodně příběhů TS a zjistil, že riziko při perorálním užívání (na játra )je vysoké, ale přesto potřeboval zvýšit dávku z těch 4 mg na 6, protože se mu nezdálo, že u něj neprobíhají účinky podle harmonogramu, který si stanovil a nastudoval z ostatních případů HRT léčby u TS. Jenže měl strach zvýšit dávku, a tak přemýšlel, jak to dostat do oběhu, aniž by to prošlo žaludkem a tím by se vyhnul "First Pass" průchodu v játrech. Po několika různých pokusech zjistil, že nejlepší je tabletky nechat volně rozpouštět pod jazykem tak, aby se co nejvíce preparátu vstřebalo do sliznice a tím do krve.

Pozn.5: Netuším, jestli to může pomoct zvýšit nějaké titrační hodnoty účinné látky na kg hmotnosti, ale logické to je. Ovšem za předpokladu, jestli se daný chemický preparát dokáže takto vstřebat, aniž by se nepřeměnil na něco jiného třeba díky působení peptinu ve slinách. Nejsem chemik, tak nemůžu sloužit.

No a dneska tedy po asi šesti měsících této samoléčby má prsa relativně vyrýsovaná (takové jedničky ale asi se už tak nedají lehce přehlédnout). Líčil mi se zaujetím celý průběh růstu koz a vůbec všech účinků na jeho organizmus. Tvrdil, že působení hormonů na jeho tělo a mysl mělo úžasný účinek a že popisy ve všech příbalových letácích o kauzalitách léčby jsou velmi strohé a jen málo vypovídají o veškerých okolnostech léčby.

Pozn.6: Něco na tom asi je, ale já jsem to tak asi neprožíval. Ale když to obrátím na svůj případ, tak třeba je pravda, že jsem se radoval z každého chlupu, který mi vyrašil na tváři...

No a tak popisoval a srovnával účinky:

Předtím nemohl projít kolem ženské, aby jí nezáviděl, že ona "má" a on "nemá" to, co on tak strašně chce. Tato situace (obzvlášť, když potkal velmi krásnou ženu - rozumněj vyvinutou) u něj povětšinou vedla k neuvěřitelně smutným náladám až depresím (trvající několik týdnů).

Uvažoval prý i o plastické operaci. No a teď, podporován myšlenkou na svůj vlastní viditelný "rozvoj v této oblasti" už nebere ženy jako své soupeřky, nebo jako cizí bytosti z jiného světa, kterým bylo štědře podarováno z hůry a jemu ne. Už je schopen vnímat i jiné věci, které mu předtím unikaly. Jeho organismus už prý není ovládán zaplavujícími vlnami erosexínu - rozumněj testosteronu, který u něj způsoboval pocity bezmocnosti nebo zuřivosti z daného stavu věci.

Není prostě už tak nadržený jak býval, ale přesto je schopen (když chce) pořád erekce i orgasmu. Množství semenné tekutiny se prý během těch šesti měsíců zredukovalo asi na polovinu.

Před tím hltal veškerou erotickou literaturu a video, které bylo k sehnání, investoval nemalé částky do patřičného vybavení (video, DVD, počítač, internet) a vůbec, celý jeho dosavadní život byl ovládán sexem.

Dneska prý je schopen opravdu vnímat svět i jinak než pohledem samce, který vyhlíží svou kořist a vše, co dělá, dělá za účelem přenesených a dochovaných patriarchálních atavismů ve schematu chování muže jako samce lidského druhu. Je úplně jedno, jestli v době prvobytně pospolné měl větší šanci ten, kdo měl lépe vyrobené kopí, dnes se každý snaží mít například lepší auto. To svědčí o lepším postavení v komunitě a tedy o lepších vyhlídkách na založení rodu s případnou partnerkou.

Další změny, které zažil, byly ty spojené s růstem prsů. Každou dovolenou chodíval po pláži a hledal obnažené náctileté dívenky za účelem shlédnutí různých stupňů vývoje prsou, tak aby si mohl dát dohromady celý vývoj jejich růstu, o který byl jako muž ochuzen. Vyžadoval od svých partnerek, aby mu vyprávěly zážitky z dětství, které se týkaly příhod s jejich prsy a tyto opět pečlivě zaznamenával do své nejhlubší paměti.

Dneska už má tedy ten prvotní vývoj za sebou a je šťastný, že si mohl prožít všechno, co s tím souviselo (všelijaké citlivosti bradavek a jejich věčné "ztopoření", bolestivé bulky pod nimi, napětí a svědění kůže...)

Je šťastný a hrdě nese veškeré negativní jevy své nové tělesné podoby.

Na moji otázku, co na to veřejnost (mám s tím jisté zkušenosti :)) že), tak pronesl, že se nestará o jejich názory. Ale na druhé straně, že se nesnaží nikoho provokovat - nebo dráždit svým zjevem. Chce si v klidu a tichosti užívat svých nových "kamarádek".

Na internetu má prý několik přátel (na YAHOO), kde je mnoho diskuzních skupin věnovaných obdivovatelům mužů s ženskými prsy. Je tam prý hromada obrázků, kde se naparují všichni se svou gynekomastií (ať už přirozenou, nebo uměle vyvolanou). Dokonce je tam mnoho dopisů od žen, které po shlédnutí tohoto pozitivně reagují a hledají si partnery právě jen z řad těchto takto obdařených mužů.

Pozn.7: Netušil, jsem, že je tolik chlapů, co by byli ochotni podstoupit riziko hormonální terapie, neplodnosti atd., kvůli tomu, aby měli to, co chtějí na hraní, pořád u sebe. Nicméně zdá se, že i já jsem tak trochu jeden z nich. I když mě snad má situace omlouvá... Jsem ale rád, že přítomnost mých vnad není v mé mysli příčinou odporu k vlastnímu tělu a tedy i příčinou vzniku některých psychických poruch. A nakonec jsem i rád, že mě berou lidi fakt normálně a ne jako nějakého úchyla nebo zase na druhé straně jako nějaký exponát.

Pak jsme ještě probírali jeho nynější úspěchy u žen a na to mi moc neodpovídal, na svou postavu je už balit ani moc nemůže, spíše po internetu, ale to je zatím ve fázi rozpracovanosti.

Pozn.8: Pro vaši představu. On váží zhruba okolo stovky a je o půl hlavy vyšší než já. Není ale tlustý, měl vždy sportovní svalnatou postavu.

Ptal jsem se ho ještě na průběh jeho vlastního boje zda vzít či nevzít.Říkal, že měl prášky doma několik měsíců a každý den s krabičkou v ruce se snažil najít způsob, jak to neudělat. Nakonec si řekl, že začne pomalu a bude velmi pečlivě sledovat, co se s ním děje. Když pak zjistil, že se organizmu nic zvlášť špatného neděje (jeho subjektivní názor), přesvědčoval se o tom, že volba je správná, a tak to vlastně pokračuje dodnes. S každým práškem je blíže vytouženému cíli (velikost 2-3 to ale nevím, zdali se mu ve čtyřiceti povede). Dokázal mluvit tak poutavě až eroticky o tom jak vnímá každý pohyb na svém hrudníku při každém kroku, že jsem se málem vzrušil. Kór já, který je na ty kozy taky jak divej :)). Shodli jsme se na tom, že kdyby rostly třeba v lese na stromech jako choroše, určitě by se stal hajným. No a pravděpodobně by asi netoužil je mít sám na svém těle. Stačilo by mu, kdyby mohl kdykoliv přijít ke stromu a hrát si s nimi, nikým nesledován, od nikoho nic neočekáván a hlavně bez nutnosti mít stále na mysli, že partnerka je také člověk a že je potřeba se podle toho chovat. Prostě jinými slovy asi žádná ženská by nevydržela, kdyby jí padesát pět minut z hodiny neustále lezl do podprsenky a mačkal a mačkal a tahal a tahal...

Je to asi dost drsný, ale fakt ho neskutečně dobře chápu, a momentálně se zříkám psychologického posudku na tento případ. On však je člověk dosti inteligentní, mnohokrát zvažoval, proč to všechno dělá, co je pro něj dobré a co asi určitě nebude. Než se rozhodl, velice dlouho zvažoval možné důsledky a porovnával je s původním stavem. Když dnes bilancuje, má pocit, že jeho život je přinejmenším příjemnější a alespoň v současnosti plnější (samozřejmě, že se bojí komplikací v budoucnosti) prostě má pocit, že udělal dobře. Myslí si, že tím nikomu z okolí neuškodí, když si své tělo ve vší střízlivé mysli upraví podle vlastních představ.

Taky jsme mluvili o jeho varlatech a s lítostí přiznal, že se za tuto šestiměsíční dobu o mnoho zmenšily (tvrdil, že na čtvrtinu) a vyjádřil obavy, že asi je již ve fázi ireverzibilní chemické kastrace. Předpokládá, že kůru povede ještě několik měsíců a když se nebude již nic podstatného s jeho prsy dít, přestane s tím. Doufá, že se stav může po čase opět upravit, a prsy zůstanou (nebo se jen o málo zmenší). Vychází z některých studií FTM, kdy hormonální kůra nemá příliš velký vliv na tuto tkáň. No nevím, já jsem zpozoroval, že se nezmenší celkově, ale že ochabnou a splasknou. Ztratí na svém pěkném dívčím vzhledu. Asi jak kdo, ale přirovnal bych to stavu těsně před krámama a po nich.

Když jsem ho tak poslouchal, zapomněl jsem úplně na sebe a bylo mi ho líto. Ale postupně jsem se utvrzoval v myšlence, že to co udělal, je pro něj správný (vynechávám slovo rozumný kvůli tomu, že není pod dohledem endokrinologů a že tedy asi dost riskuje). Pokud se mu však povede bez ztráty toto přežít (asi doslova i do písmene), tak ho musím obdivovat. Strašně mě zajímal ten jeho výklad vnitřního boje s celou věcí, jak to analyzoval a zkoušel a hledal, co by bylo nejlepší.

.....Přemýšlel jsem o tom, jestli on je nebo není TS a nedokážu to odhadnout. Vím, že málokterý transvestita dotáhne věc tak daleko, aby si změnil napořád svůj tělesný vzhled. Touží třeba po tom mít nějaké nafukovací implantáty v prsech, které by se podle potřeby daly nafouknout a zase pro normální" život by se vyfoukly. Takový názor jsem kdesi zaregistroval. Ale napořád, to asi minimálně. Navíc on netouží běhat na ulici jako žena a balit kluky. Kluci ho nezajímají. On chce mít pořád u sebe to, co má nejraději a doufá, že najde spřízněnou dívčí duši, která ho bude pořád brát jako kluka. Možná, že by chtěl být v sexu lesbička, ale to si jen domýšlím, přímo to neřekl.