Základní gynekologická vyšetření
1. Vyšetření v zrcadlech
Použití vyšetřovacích gynekologických zrcadel, která se zavádí do pochvy, umožňuje lékaři prohlédnout zraku jinak nepřístupná místa vnitřního genitálu - poševní stěny a děložní čípek. Může tak diagnostikovat poševní a cervikální (= týkající se děložního čípku) záněty, nádory, poranění, jizvy, hodnotit vzhled sekretu, intenzitu krvácení apod. Speciální zrcadla pak lékaři umožňují provést kolposkopické vyšetření děložního čípku, odebírat vzorky pro cytologické, bakteriologické či histologické vyšetření.
2. Palpační vyšetření
Lékař prohmatává orgány malé pánve mezi prsty jedné ruky, zavedenými do pochvy pacienta, a prsty druhé ruky, prohmatává jeho podbřišek. Lze tak získat představu o vnitřních rodidlech (děloha, vejcovody, vaječníky), zjistit jejich tvar, velikost, uložení, případně diagnostikovat jejich patologické (= nenormální, neobvyklé) změny, bolestivost, či zjistit patologické útvary v malé pánvi. Bimanuálním vyšetřením (= prováděným oběma rukama) se tak diagnostikuje například těhotenství, děložní myomy, vaječníkové cysty, zánětlivé tumory apod.
Ztížené až prakticky nemožné je vyšetření u obézních pacientů, při napínání břišní stěny u akutních zánětů, při psychických zábranách pacienta nebo při nádorovém ztluštění břišní stěny. Vyšetření se neprovádí u panen, nahrazuje se vyšetřením rektálním. Jde o základní vyšetření, které je při abnormálních nálezech nutno doplnit o další, nejlépe ultrazvukové, vyšetření, upřesňující diagnosu.
3. Vyšetření per rectum
(= rektální = prováděné přes konečník) - nahrazuje či doplňuje vyšetření bimanuální. Samostatně se používá v dětské gynekologii a u panen, na doplnění bimanuálního vyšetření pak pro lepší posouzení patologických procesů na děložním hrdle, děložních vazech a zadní děložní stěně, která má ke konečníku úzký vztah.
4. Rektovaginální vyšetření
Doplňuje bimanuální vyšetření k upřesnění rozsahu a lokalizace některých patologických procesů. Provádí se ukazovákem a prostředníkem jedné ruky, současně zasunutými do pochvy a rekta.
5. Ultrazvukové vyšetření
Mezi všemi zobrazovacími metodami má UZ v gynekologii výsadní postavení. Jde o metodu, která využívá zvukových vln o vysoké frekvenci (řádově MHz). Vlny jsou vysílány sondou přiloženou na tělo pacienta, prostupují tkání a od různých struktur v těle se odrážejí různou měrou. Odražené vlny sonda přijímá a na základě množství přijatých vln je vytvářen na monitoru obraz. V současnosti se běžně užívá dvourozměrný obraz, zachycující řez tělem v rovině vyslaných vln. Existují i přístroje, které jsou schopny vytvořit i trojrozměrný tzv. 3 D obraz (=trojdimenzionální). Jejich užití je zatím ojedinělé.
Ultrazvukové vyšetření slouží k přehlédnutí vnitřních pohlavních orgánů a ev. dalších struktur v malé pánvi, zhodnotit jejich tvar, určit velikost, vzájemné vztahy. Diagnostikuje se tak počínající těhotenství, děložní myomy, cysty a jiné tumory, zánětlivá ložiska v oblasti děložních přívěsků, výpotek popř. krev v dutině břišní aj.
Podle tvaru a způsobu vysílání zvuku se rozlišuje celá řada sond. V gynekologii se používá především transabdominální (TAS) a transvaginální (TVS) sondy. Při vyšetření transabdominální sondou leží pacient na zádech, na podbřišek se nanese gel, zajišťující kontakt sondy a těla pacienta, a přejíždí se sondou nad vyšetřovanou oblastí. Vyšetření je tedy prováděno přes (přes, skrz = trans) stěnu břišní (břicho = abdomen), tj. transabdominálně. Vyšetření je proto značně ztíženo u obézních pacientů. Pro lepší zobrazitelnost je nutné, aby měl pacient při vyšetření plný močový měchýř (proto doporučujeme alespoň hodinu před vyšetřením vypít minimálně jeden litr tekutiny).
Řadu gynekologických indikací transabdominálního vyšetření převzalo transvaginální vyšetření, výsadní postavení zůstalo TAS v porodnictví a u vyšetřování útvarů větších rozměrů, které již nejsou v dosahu vaginální sondy. Při vyšetření transvaginálním (trans = skrz, přes, vagina = pochva, tj. transvaginální = prováděný přes pochvu) leží pacient v gynekologické vyšetřovací poloze, tj. na zádech s pokrčenýma, mírně roztaženýma nohama, a s podloženou pánví. Do pochvy je zasunuta sonda, které se tak dostává do blízkého kontaktu s vnitřními pohlavními orgány. Odpadá tu stínění břišní stěnou, a proto je transvaginální vyšetření přesnější. Nevýhodou je malý dosah transvaginálních sond, tzn. že umožňují přehlédnout jen cca 13 cm od sondy.
6. Cytologie
Při cytologickém vyšetření jsou hodnoceny pod mikroskopem buňky, setřené z povrchu děložního čípku, pochvy, zevních rodidel apod. a přenesené na sklíčko. Gynekolog provádí pouze odběr vzorků, hodnocení provádí patolog. Běžně se provádí stěr z povrchu děložního čípku a z kanálu děložního hrdla (viz obr.), stěry z jiných míst jsou spíše výjimečné. Cílem cytologického vyšetření je odhalení nádorových a přednádorových změn. Spolu s gynekologickým vyšetřením a kolposkopií je základem gynekologické preventivní prohlídky.
