Boj o pohlaví se někdy může odehrávat i v jediném lidském těle. U ing. Miluše Šubrtové (33) zvítězila žena. V mužském těle si prošla znásilněním na vojně, následoval pokus o sebevraždu a nakonec operace. Už jako žena začala pracovat ve veřejnoprávní televizi. Má partnera a do budoucna nevylučuje adopci dítěte.
Miluše Šubrtová v nezvykle otevřeném rozhovoru pro deník Super přiznává, že ještě jako muž byla několikrát zamilovaná do žen. "Ale šlo o platonické vztahy. Žádný sex, " zdůrazňuje. Tehdy ovšem cítila také náklonnost k mužům! Ani tam však podle ní nebyla fyzická potřeba. Nejprve s ní hovoříme o době, kdy ještě byla mužem, a proto ji tak i oslovujeme, teprve ve druhé části rozhovoru se pro nás stává nově zrozenou ženou.
Kdy vlastně člověk zjistí, že žije v těle opačného pohlaví?
To se pozná až při vývoji osobnosti. Když jsem si se sestrou hrála s
panenkami, tak jsem jí je záviděla. Neznala jsem však důvod té závisti.
Nicméně, přijde doba X, kdy se člověk rozhodne, že jeho biologické
pohlaví nesouhlasí s jeho osobností.
Doba X... Tehdy jste si uvědomil, že jste žena? Kolik vám bylo let?
U mě to bylo v jedenácti. Tehdy jsem poznávala i fyzické změny -
narostla mi prsa a tak. Tutlala jsem to, protože jsem se bála. Až ve 23
letech jsem přestala mít strach.
Žena je však ve společnosti, bráno z historického hlediska, podřízenou bytostí.
Přemýšlel jste i o tomhle?
Máte pravdu, společnost je tak psychologicky nastartovaná. Muž je pán
tvorstva, žena má podřízenou roli. Toho jsem se bála také. Jako muž jsem
třeba vydělávala víc, než jako žena.
Prošel jste základní vojenskou službou?
Na vojnu jsem narukovala do Plně na Slovany. Myslela jsem, že to
nepřežiju! Nátlaky byly obrovské. Musela jsem se třeba převlékat před
šedesáti muži. Každý si tam se mnou pohrával. Došlo to až do krajností...
A myslíte, že ke znásilnění došlo proto, že jste už měl ženské rysy?
Podle mě ano. Nedokázala jsem se s tím vyrovnat. a chtěla jsem spáchat
sebevraždu! Vzala jsem si prášky. Chtěla jsem tím také naznačit, že vše
není v pořádku. vyznělo to ale naprázdno s tím, že ztráty jsou v armádě
povoleny.
Ve třiadvaceti jste tedy přestal mít strach. Jak se to projevilo?
Uvědomila jsem si, že nemohu nosit flanelové košile ve 30 stupních vedra
donekonečna. Svěřila jsem se rodině. Maminka se zachovala úžasně -
řekla, že to není problém.
Jaké jste musel prodělat operace?
Počet operací po nezbytné hormonální léčbě je individuální. Z ženy na
muže jde o více zásahů. Znám člověka, jenž má za sebou 17 operací!
Opačně se prý nejčestěji provádějí dvě. Tolik jsme jich měla i já. Při
první se penis použije na novou konstrukci vagíny, která je schopna
sexuálního styku. Měla jsem však špatnou pooperační reakci a proto jsem
po týdnu prodělala ještě druhý zákrok. Konečný.
......operace, ........ nejsložitější, ale bylo lítání po
úřadech. Změna rodného listu, občanky a podobně...
To jste řekl přesně. Na matriku jsem si přinesla žádost od sexuologa o
přepsání zápisu. Muselo se změnit i rodné číslo a vše ostatní. Rodný
list je určující pro všechny doklady. Na policii se na mě kapitán díval
jako na bytost z jiné galaxie! Dlouho také trvalo, než mi přiznali
vysokoškolský titul.
Jak vás dnes přijímají spolužáci na abiturientských večírcích?
To je v pohodě. U známých se všeobecně setkávám s podporou. U ostatních
lidí spíše s mlčením nebo s nepochopením. Někdy ovšem až s fyzickou
agresí...
Takže transsexualismus stále straší českou společnost?
Ale je to kvůli neinformovanosti. Už ten fakt, že jste mě nazval
transsexuálem... Tohle mě už vážně štve! Jde totiž hlavně o lidskou
duši. - sex je až na posledním místě. Já používám jen pojem transgender,
tedy podle doslovného překladu z angličtiny - člověk, který změnil
identitu a pohlaví.
Co děláte pro lepší informovanost veřejnosti?
Jsem aktivistkou sdružení Transfórum i nově se utvářejícího sdružení
Transgender. Jde hlavně o osvětu, ale navíc bojujeme i proti
diskriminaci, s níž se transgenderové setkávají na každém kroku.
Vezměme tedy osvětu. Podle otázek, které nedávno dostával na
internetu generální ředitel Jiří Balvín, jste větší hvězda, než
třeba Jolana Voldánová. Co stránka, to dvě otázky ohledně vás!
Balvín třeba odpověděl, že problémům transgenderů, homosexuálů a
transsexuálů se věnují pořady fakta, Na hraně, Bez imunity, Tady a
teď. Souhlasíte s tím?
To není úplná pravda. Věnují se tomu sice v rozšířeném měřítku, ale
žádný osvětový pořed zaměřený na sexuální menšiny - například
transgenderové s lesbickými či gay vztahy. Jsem sice zaměstnankyní České
televize, ale v tomhle nehodlám být loajální. To, že jsem dnes ženou, je
pro mě důležitější, než být zaměstnancem!
Takže rozpoutáte další revoluci v ČT, tentokráte transgenderskou?
No, to je slovo do pranice! Jednou jsem zde dokonce chodila s
transparentem na zádech, který byl proti diskriminaci.
Jaké znáte konkrétní příklady diskriminace?
Například učitele vyhodili za to, že místo učitele přišla jednou do
školy učitelka. Ve škole mu napsali, že je to kvůli neodbornosti, ale
jakápak neodbornost, když tam pracoval několik let bez problémů? Mojí
kamarádce Tereze Spencerové zlomili skinheadi ruku jen za to, že se jim
nelíbil její hlas. Moje kolegyně z ČT po operaci z muže na ženu
nedostala podmínky k práci - třeba šatnu, přístup na ženské WC a tak.
Poslala jsem proto otevřený dopis - dostala vlastní kancelář - osm lidí,
s nimiž léta pracovala, sedí vedle. Jediné řešení, na které přišli, byla
izolace! Není to divné?
Je! Hnal to už někdo do krajnosti, myslím k soudu?
Myslím, že žádný případ diskriminace transgenderů u soudu ještě nebyl.
Všechno raději řešíme domluvou a nic neženeme do extrémů. podle důkazů
jsme to ale měli udělat už dávno. V budoucnu k tomu tedy asi dojde.
Nemůže se ale stát, že byste se jednou zase chtěla vrátit do
mužského těla? Nepociťujete někdy návaly mužství, které je ve vás
také zakódováno?
Proč pořád rozlišujete na muže a ženy?! Modely společenského chování by
se měly zrušit! Umím upéct buchty i spravit motor škodovky. Jsem člověk!
Ber nebo nech být.
Máte partnera?
Měla jsem jich více. teď žiju s přítelem a náš vztah můžu označit za
souznění duší i srdcí. V budoucnu možná adoptujeme dítě. Seznámili jsme
se v komparsu při natáčení.