3. Klinické aspekty
Existuje velmi málo textů, věnujících se otázkám terapie GID u dětí. Vzhledem k tomu jsem se rozhodla nedělit tuto kapitolu na další subkapitoly. Domnívám se, že tento postup narušující symetrii textu je ospravedlněn faktem, že snahy o změnu chování spojeného s GID vycházely především z teorie učení, jakkoliv psychodynamické teorie k vývoji těchto snah také přispěly.

Na počátku představování historie snah o ovlivnění GID u dětí bych ráda popsala kazuistiku publikovanou Richardem Greenem a jeho spolupracovníkem Rekersem, známou jako případ Kyle. Green tuto kazuistiku publikoval ve své knize "Sexual conflicts in children and adults" (1974) a mělo jít o ukázkový příklad behaviorálního ovlivňování GID u dětí.

Rodiče šestiletého Kyle vyhledali Greena po zhlédnutí televizního pořadu, kde mluvil o možnosti ovlivnění GID u dětí. Kyle vykazoval výrazné feminní chování, které se Green rozhodl spolu s rodiči změnit. Kyle začal dostávat modré žetony za vykazování maskulinního chování, za které pak dostával zmrzlinu, sladkosti a jiné výhody. Naopak za feminní chování dostával červené žetony, za které mu byly odebírány modré žetony nebo byl jiným způsobem trestán. Posléze byli do udělování těchto žetonů zapojeni i učitelé a spolužáci.

Zdálo se, že terapie měla naprostý úspěch, neboť ve věku osmi let už Kyle nevykazoval žádné feminní rysy. Ve své následné studii Rekers tvrdil, že v patnácti letech byl Kyle po psychické stránce k nerozeznání od jiného chlapce jeho věku. Ve věku Kylových osmnácti let, kdy se chtěl Green přesvědčit o svém úspěchu, však zjistil zcela jinou situaci.