|
Významným teoretikem v této oblasti byl Robert Stoller, který viděl příčinu transsexuality v příliš uzavřené symbióze s matkou, která je příliš intenzivní a intimní, aby umožnila zdravý psychický vývoj (Docter 1988, s.66; Money 1988, s.83). Weiss a Fifková (2002, s.22) o něm referují takto: "Psychoanalytik Stoller předpokládal, že transsexualita vzniká u mužů, které jejich matka podporuje v ženském chování, zatímco jejich otcové se výchovy neúčastní. Tito muži si pak vytvoří ženskou vnitřní identitu. Podle Stollera jsou faktory způsobujícími transsexualitu u žen tyto: dítě se po narození nezdá svým rodičům dostatečně hezké nebo feminní, a protože není dost roztomilé, matka je k dítěti emočně chladná, byť sama je feminní dostatečně, a otec, byť maskulinní, dítě v jeho ženskosti nepodporuje. Dívka pak přebírá otcovu ochranitelskou roli a vytváří si mužské vzorce chování." Na rozdíl od jiných analytiků však Stoller předpokládal existenci jádrové pohlavní identity, která je po dovršení třetího roku trvalá (Docter 1988, s.66). Mimo transsexuality se zabýval také intersexuály, u kterých zjistil jistou nezávislost pohlavní identity na výchově a v důsledku toho připouštěl vliv biologických faktorů alespoň u některých transsexuálů.
|