V té době také dostala nabídku pracovat jako „New Half" (shemale) a poprvé začala užívat ženské hormony. Po 1,5 roce je vysadila a s prací prostituta přestala kvůli ženě, do níž se zamilovala. Navzdory okolí, které je tlačilo do sňatku, si obě včas uvědomily, že je zde nějaký problém a že svatba není vůbec to, co by chtěly – byly spíše kamarádky a nikdy spolu neměly sex.

Ve 23 letech se u Akiko objevily psychické problémy, kdy se cítila rozštěpená na tři různé osoby – dvě mužské a jednu ženskou. Po pobytu na klinice se potíže upravily do přijatelného stavu a ona se rozhodla žít jako muž. Navzdory velké snaze zapadnout mezi muže se jí to ale nepodařilo.

Od 26 let začala opět s užíváním ženských hormonů a až do 29 let pracovala v nočním klubu, tentokráte již jako „shemale". Ve 27 letech se rozhodla podstoupit operativní přeměnu pohlaví. Absolvovala plastiku prsou, ale před dalším zákrokem, kdy dostala injekci ničící testikulární tkáň, „dostala strach a na poslední chvíli utekla". Před odjezdem se oženila s lesbickou ženou, ale strávily spolu jen 1,5 měsíce. Po roce se rozvedly. Krátce před tím se na mě obrátila s žádostí o pomoc, neboť se „rozhodla stát transsexuálem", tedy podstoupit konečně rekonstrukci genitálu.

Kvůli průtahům se zdravotním pojištěním a tříměsíční stáži v USA bohužel ke konzultaci jejího stavu s odborníky ani následným operacím nedošlo, protože stipendium skončilo a musela se vrátit do Japonska. Před odletem pociťovala beznaděj a obavu z budoucnosti, protože „doma" bude pro okolí, navzdory dokonale ženskému vzhledu, opět jen podivným mužem, který budí ne právě příjemnou pozornost okolí.

Ke svému sňatku i rozvodu mi Akiko podala několik vysvětlení. „Každý, kdo žije mimo manželství, je výrazně sociálně znevýhodňován. Velká část homosexuálů a transgenderů proto zakládá manželství…" „…ztratila jsem svou ženu, dnes jsme se rozvedly. Jsem konečně volná, ale nemůžu zadržet slzy.. cítím se prázdná. Právě kvůli této ženě jsem ještě nešla na operaci.