Do práce oblečený v ženských šatech? Proč ne?

Zaměstnavatelé již dávno nejsou neomezenými vládci nad dušemi svých zaměstnanců. Málokde má totiž člověk takovou ochranu zákonem, jako právě v pracovním právu. Například výpověď může zaměstnavatel dát jen ze zákonných důvodů. A nošení neobvyklých šatů tím důvodem určitě není. A aby byla ochrana menšin ještě větší, přinesla lednová novela zákoníku práce nový pojem: zákaz diskriminace.

Podle internetového sociologického průzkumu, jehož autorem je Vernon Coleman, bylo 16% transvestitů vyhozeno z práce jen pro to, že nosili ženské šaty. A nemuselo to být ani v pracovní době.

Coleman udává výpověď anonymního transvestity : "Ztratil jsem práci, když někdo řekl mému šéfovi, že mne viděl v baru na krásno. Zavolal mne do kanceláře a řekl, že mne propouští. Zeptal jsem se ho, jestli je nespokojen s mou prací. Řekl že ne, ale že pro sebe nemůže nechat pracovat lidi, jako jsem já."

U nás by něco takového možné nebylo a případná soudní dohra by vyzněla jednoznačně pro zaměstnance.

Zákaz diskriminace

Lednovou novelou bylo do zákoníku práce včleněno ustanovení o zákazu diskriminace. Zákaz diskriminace stanovuje, že "je zakázána jakákoliv diskriminace z důvodů (…) pohlaví, sexuální orientace, politického nebo jiného smýšlení (…)"

Toto ustanovení vylučuje jakýkoliv postih zaměstnance za to, v jakých šatech chodí do práce. Týká se tedy nejen transvestitů, ale třeba i žen, které nosí muslimský šátek, nebo chodí zahaleny třeba do britské vlajky. Rozhodně nejde o "závažné porušení pracovní kázně" nebo "porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem", což jsou jediné výpovědní důvody, které by přicházely v úvahu.

Jiná situace ovšem nastává v případě, má-li zaměstnavatel v interních směrnicích nebo v pracovním řádu upraven způsob oblékání svých zaměstnanců. Musí-li například muži nosit firemní oblek, těžko ho můžou nahradit kostýmkem.

V tomto případě záleží na zaměstnavatelově toleranci míře zaměstnancovy nenahraditelnosti.

Transvestité jsou i v armádě

Transvestité bývají často překvapivě zástupci ryze "chlapských" povolání. Pracují například v armádě. Coleman udává výpověď dalšího anonymního transvestity :

"Jako voják mám reálný strach z toho, že se prozradím. Říká se, že transvestismus je u armády běžný. Viděl jsem hodně lidí převlečených za ženu jen pro legraci, ale musím se setkat s někým, kdo to bere vážně jako já."