Zodpovězené dotazy

holka nebo kluk?  |   boy  |  26.04.4131 v 11:53   |   MtF

Všechny vás zdravím je mi 16 let a normálně žiju a oblíkám se jako kluk, ale v hluboko v duši vím že to nejsem já, je to tak půl na půl chvilku mám deprese, že nejsem holka a potom jdu s klukama ven jako kluk... Je to asi tak, že když jsem byl ve škole tak jsem záviděl holkám a ještě závidím, že jsou ženy a já kluk. Vždycky sem se kamarádil a kamárádím spíš s holkama než s klukama (mezi holkama mám hodně kamarádek než u kluků), ale přece jsme teenageři a holky si začínají povídat o těch "holčičích" věcech a kluci "klučičí", a v tom je kámen úrazu-přece jenom když si holky povídají o klukách a o líčení je to trochu v tomhle věku divné že mezi nima je kluk (já) a on jim přitakává. No a brzy už to některé holky začali pociťovat, a i když se mnou pořád kamarádili, tak se přece v tomhle začali ke mě chovat trochu chladně no a já to vycítil a začal sem si povídat (no spíš poslouchat) s klukama, ale to nebylo ono jak s holkama s nima sem si měl co říct, ale kluci měli na mě, až trochu trapný poznámky-furt se smáli nějaké holce, která jenom prošla v mini sukni, povídali si kdo má větší prsa, a tak, no a to nebylo nic pro mě.

Taky hodiny tělocviku pro mě byli hrozný, když jsme byli rozdělený na holky a kluky vždycky jsem záviděl holkám, který šli cvičit aerobic a já sem chtěl jít cvičit s nima jako holka a povídat si snima a tak a místo toho jsem šel s klukama hrát fotbal, kterej mě vůbec nebavil.

Jednou mi moje kámoška řekla (a nejen ona), že mám ženský rysy (a taky, že mám)-plné rty, husté krásné vlasy a krásná víčka s dlouhýma řasama, což mě hrozně potěšilo, akorát jsem furt kluk.

No a nakonec chci říct, že sem fakt obyčejnej kluk, kterej má po těle chlupy a normálně mutuju a nenosím žennské šaty a nejsem takovej ten zženštilej typ co se snaží mluvit v ženském paďe jako holka a tak. Snažím se tak s tím smířit-příroda to tak udělala tak jsem kluk, i když jednou bych chtěl být žena s velkým Ž...

P.S. Možná, že si říkáte, že to je spíš nějakej životopis než dotaz, ale chtěl jsem do toho vypsat všechny mé pocity, které nemám komu říct (nikdo to o mě neví) a chci jen, aby mi nikdo poradil jak takhle dál žít a tak... Moc vám děkuju