Zodpovězené dotazy
Lečba | ZZZZ | 21.02.2005 v 18:43 | MtF
Může mi medicína nějak pomoci zbavit se podobných pocitů jaké popisují někteří lide na těchto stránkách.CHtěl bych to všechno potlačit-mám na mysli přesně opačnou cestu něž tu,která je zde propagována,ale nepočítam v to psychoterapii s její poradní funkcí.PŘÍJDE MI DIVNÉ,ŽE BY TO NIKDO NEZKOUŠEL?(Cestou nějakého "coming outu" nebo jiné podobné ostudy jít nechci,a povídání s psychiatrem asi nic nevyřeší.Navic jsem proti velmi proti tomu co zde propagujete.)Existuje nějaká taková možnost(na vašich stránkách mi tak trochu chybí),nebo se budu muset i nadále spoléhat jen na sílu své vůle.Klidně by to mohla byt i metoda třeba méně účiná apod.
Johanka | 21.05.8110 v 11:09
Zdravím Vás,
nejprve se musím vyjádřit k otázce naší "propagace" přeměny pohlaví.
Na tento web nejčastěji přispívají lidé, kteří sami změnu svého tělesného pohlaví podstoupili nebo se na ni chystají. Takto může vzniknout mylný dojem, že tato cesta je zde propagována jako jediná možná. Tak to ale v žádném případě není, vítány jsou všechny názory a všechny polohy transgenderové škály...
Musím zde ale poznamenat, že podle většiny zkušeností, se kterými jsem se setkala, má cesta přizpůsobení se nemálo negativních důsledků. Řada z nás se o to nějaký čas pokoušela a máme tuto etapu stále v živé paměti.
Budu-li mluvit za sebe, nebylo to období života, ale živoření, kdy se člověk zvolna mění v automatického robota, obávajícího se jakéhokoli osobitého projevu a snažícího se do puntíku plnit společenská očekávání ohledně své pohlavní role. O negativním prožívání vlastní původní tělesnosti ani nemluvě.
Bylo to peklo a jsem ráda, že jsem z něj venku a podobný pohled má myslím i řada dalších translidí. Osobně jsem se nesetkala s nikým, kdo by byl ze svého rozhodnutí ke změně posléze nešťastný a měl pocit, že ve starém těle bylo líp.
To ale rozhodně neznamená, že by cesta přeměny musela být ideální pro každého, a je jistě mnoho lidí, kteří si tuto cestu z nejrůznějších důvodů nevyberou. Je to jejich výsostné právo a mohu snad říci, že na těchto stránkách jim to nikdo nerozmlouvá.
Z hlediska poradny chci jen dodat, že strach z přeměny bývá někdy živen nepřesnými argumenty až mýty, tedy důvody, které nejsou zcela racionální, a které se ve svých odpovědích snažím relativizovat, či přímo uvádět na pravou míru..
Jeden příklad z Vašeho dotazu - otázka ostudy při coming outu.
Zásluhou mediální a jiné osvěty je dnes informovanost naší společnosti v této věci velmi dobrá a tomu odpovídají i stále se lepšící reakce okolí translidí na jejich přihlášení ke své identitě. Samozřejmě záleží na konkrétních okolnostech, ale obecně lze skutečně říci, že dnes již výrazně převažují kladné reakce, ač s určitou mírou ignorantství se přesto setkává každý znás...
Ambicí této poradny tedy je poskytnout tazatelům pokud možno reálný obraz transsexuální situace a konečné rozhodnutí o nejlepší cestě již ponechat na nich.
Nikdo zde nikoho k ničemu nepřemlouvá.
Pokud jde tedy o potlačení, tato cesta je samozřejmě možná, ale může někdy vyústit v řadu obtíží psychosomatického rázu, neurotických poruch, atd. Samozřejmě i za tuto cenu může být tato volba pro někoho nejschůdnějším řešením...
Lékař sexuolog může v tomto směru nabídnout tzv. behaviorální terapii čili zjednodušeně pomoc s přizpůsobením stávající roli a tělu. Sama jsem takovou nabídku kdysi od jednoho lékaře obdržela, ale s díky odmítla :)
V zásadě je ale nejdůležitějším faktorem u takto nastoupené cesty opravdu silná vůle, musím ovšem opět dodat, že usilovné potlačovaní tak silné složky lidské osobnosti, jakou je pohlavní identita, může často člověku odčerpávat nečekaně velké množství životní energie, kterou by jinak bylo možno napřít jiným, radostnějším směrem...
Pokud se ale takto rozhodnete, přeji Vám na Vaší cestě hodně štěstí.
Všem translidem pak přeji, aby naše společnost dosáhla brzy takové úrovně tolerance, ve které by už žádné potlačování nebylo nutné.
Johanka
