Estrogeny zlepšují stav kardiovaskulárního aparátu transsexuálů

Již delší dobu víme, že ženy mají nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění, než muži. Po menopause se rozdíly mezi pohlavími vyrovnávají. Popsaný jev souvisí zejména s deficitem estrogenů u žen po menopause. Dlouhodobá substituční estrogenní terapie snižuje také u pastmenopausálních žen riziko kardiovaskulárních onemocnění v porovnání s těmi ženami, které HRT nedostávají. Ještě zřetelnější je protektivní účinek estrogenů u žen, které mají klinické známky kardiovaskulárního postižení.

Mechanismus protektivního účinku estrogenů je pravděpodobně multifaktoriální. Některé práce zdůrazňují změny hladin plasmatických lipidů, jiné prokazují příznivý vliv estrogenů na vaskulární endotel a na pružnost a reaktivitu hladké svaloviny cévních stěn.

Estrogeny, podávané mužům, vykazují také příznivý vliv na kardiovaskulární onemocnění, avšak jejich klinické aplikaci dosud bránily především obavy z tromboembolického onemocnění a samozřejmě také z účinků feminizačních. Jedním z mála stavů, kdy mužům jsou dlouhodobě podávány estrogeny jsou případy transsexuality M-F. Transsexuálové dostávají poměrně vysoké dávky estrogenů dlouhodobě, aby bylo dosaženo žádoucích tělesných změn (zvětšení prsů, změna distribuce tuku, řídnutí vousů).

Mc Crohonová (1997) popsala vliv estrogenní terapie na kardiovaskulární systém 15 transsexuálů M-F, které porovnala s 15 muži, kteří estrogenní léčbu nedostávali. Trvání terapie bylo od půl do 21 let (x = 6 roků). Léčebné subjekty dostávaly 1,25 - 5 mg konjugovaných estrogenů denně. Dilatace arterií byla vyšetřována metodou EDD (endothelium- dependent dilatation) za použití sonografické techniky. Hodnocena byla také dilatace SMD (smooth muscle dilatation), a to po podání nitroglycerinu (nitroglycerin je vazodilatační prostředek na endotelu nezávislý). Transsexuálové, kteří dostávali estrogeny, byli v obou testech lepší, než muži bez estrogenní terapie.

New a spol. (1997) hodnotili 14 transsexuálů na estrogenní terapii a porovnali svůj soubor se zdravými muži bez estrogenní terapie a se souborem 15 zdravých premenopausálních žen. Výsledky testu EDD u transsexuálů s estrogenní terapií byly stejné jako u premenopausálních žen a byly významně vyšší, než u mužů bez estrogenní terapie. Podobné výsledky byly u testu SMD.

Výsledky těchto dvou nezávislých studií ukazují, že účinky estrogenů na kardiovaskulární aparát nejsou pohlavně specifické. Nicméně ani tyto výsledky nepovedou pravděpodobně k tomu, že bychom muže s koronární nemocí léčili estrogeny. Problém je především v tom, že kýžený “kardioprotektivní účinek” estrogenů se nijak neprojeví při dávkování, které nepůsobí klinicky manifestní feminizaci.

Literatura

Geurts, P.: Orgyn 3, 1998, 34-35
Mc Crohon, J. (Sydney): J. Am Coll. Cardiol. 29, 1997, 1432-1436
New, G. a spol. (Melbourne): J. Am. Coll. Cardiol. 29, 1997, 1437-1444