inzerce · kontakty · galerie · archiv · odkazy
20.9.2019 rozcestník novinky přeměna náš svět o nás komunita web

Jsem žena

Transsexuál je člověk, který za svou odchylku nemůže. Je hříčkou přírody. Pro mnohé nepochopitelnou.
Transsexualismus je porucha, při níž se pohlavní ústrojí vyvinulo jedním směrem, zatímco mozková centra řídící sexuální pochody směrem druhým. Navenek se projevuje přáním být opačným pohlavím.

Pan Míra je muž, jeho tělo se však už mnoho let chová jako ženské. Rostou mu prsa, tvrdí, že má laktaci, v obchodech si vybírá ženské oblečení, chodí na kosmetiku, ke kadeřníkovi. Je mu 56 let. Oženil se a vychoval čtyři děti. Teprve před nedávnem už svou odchylku neunesl. Prozradil lékařům, že se cítí být ženou. Vyprávěl o tom i v TABU. Transsexuál Míra, nebo spíš Mirka, se pro Ano nechal exkluzivně fotografovat. S plným vědomím toho, že rodina nebude nadšena a že ho v bydlišti lidé poznají.



Proč jste v TABU na konci pořadu doslova vyběhl z budky a teď se necháte fotografovat, když předtím jste o něčem podobném ani neuvažoval?
Potřeboval jsem všechno ze sebe setřást, a když už jsem se vymluvil v budce, nebyl důvod dál se skrývat. Přiznávám, že jsem byl sám zvědavý i na to, jak budou reagovat diváci. A z fotek mám velkou radost. Nikdy jsem nebyl tak pěkně oblečen. Doma jsem si vypůjčil dámské šaty, ale tajně, nemohl jsem v tom vyjít na ulici. Pózováním v ateliéru se mi splnil jeden z mých snů. Jenom se mi v té úzké sukni špatně nastupovalo do auta, to bylo legrační.

Co povíte doma, až vás takhle uvidí žena a děti?
Nevím, bude to těžké pro ně i pro mě. Nedoufám, že mně pochopí. I když starší dcera mou situaci komentovala docela vtipně: "Tak se nám, tati, nakonec ještě vdáš. Nejsi na to starej?"

Rozvedete se po tolika letech?
Mám svou rodinu velmi rád a cítím za ně velkou zodpovědnost. Nevím v tomhle směru, kudy kam. Protože pokud bych trval na operaci v ženu, musel bych se rozvést. Ale to vlastně nechci. Doktor mi poradil jisté řešení. Navrhl mi užívat ženské hormony, abych se cítil psychicky i fyzicky jako ženská, ale nemusel přitom na operaci. Možná by tohle bylo řešení. Opravdu nevím.

Proč jste celý život trápil a lhal svému okolí i sám sobě?
Šel jsem na vysokou školu a bavilo mne to. Byl jsem zapřažen, zatížen a můj vlastní problém šel do pozadí. Potom přišla vojna, nějak jsem ji zvládl. Pak se všichni ženili, udělal jsem to taky. A přišly děti. Těch spoustu dalších let jsem čekal, až vyrostou. Teď už jsou samostatné. Velkou roli hrály také konvence. Nechtěl jsem přivést rodinu do potíží. Cítil jsem se hnán k onomu rozhodnutí a mé schovávání a intrikování mne velmi unavovalo, ale v té době jsem byl bez informací a společnost byla daleko méně tolerantní.

Vzpomenete si na okamžik, kdy vám došlo, že si s vámi příroda pohrála?
Nebylo to v jedné chvíli. Ale nedokázal jsem třeba nabalit děvče. Líbilo se mi ženské oblečení, nepral jsem se s klukama. Byl jsem uzavřený. V pubertě mě pronásledoval pocit, že nikam nepatřím. Takže jsem sám v sobě pátral až do dvaapadesáti. Teprve tehdy jsem narazil na pár článků o transsexuálech a nechal se vyšetřit.

Vaše manželství do té doby probíhalo spořádaně?
No, žena si samozřejmě myslela, že si vzala normálního chlapa a také po mně chtěla, abych jako správný chlap fungoval. Sex byl ze začátku v pořádku. Manželka však chtěla dominantního mužskýho, ale já jsem byl naopak pasivní. Většinou jsem z milování nic neměl. Přesto jsme spolu měli čtyři děti a budili dojem obyčejné rodiny.

Dovolil jste někdy svému skrytému ženství provit se navenek?
Například k našim dětem jsem byl až příliš tolerantní, což mi manželka vyčítala. Nemluvím sprostě a technické, takzvaně mužské práce nemám v oblibě. To je ta těžko postřehnutelná část mého ženství. Projevit se jako žena i navenek jsem si z ohledu na mou rodinu netroufl, pouze o samotě jsem se převlékal do ženských šatů. Na veřejnosti jsem chodil oblečen na hranici toho, co jsem si mohl dovolit, abych nevzbuzoval moc údivu. V partiovce jsem si třeba koupil ženské sandály, měl jsem i dámskou kabelku.

Myslíte si, že si vás lidé pletou se ženou?
Mám několik typicky ženských zážitků. Během jednoho koupání, měl jsem na sobě krajkovou podprsenku a spodní díl od plavek, jsem potkal muže, který při pohledu na mne onanoval. Nebo za mnou přišly děti a ptaly se: Paní, kolik je hodin?

Líčíte se ?
Líčení v oblibě nemám – láká mne to zkusit, nějaké šminky jsem si i koupil a dostal, ale jinak jsem spíše přírodní typ. Během focení pro tento časopis mi ale pudrování i ostatní procedury byly velmi příjemné. Hodinku v maskérně bych si rád dopřál každý týden.

Dopřáváte si jiná typicky ženská privilegia?
Holím si nohy, chodím cvičit aerobic, kde jsou samé dívky a cvičitelka nás povzbuzuje: Holky, holky, cvičte pořádně. Tam se také cítím jako žena. Chodím na kosmetiku – v našem městě působím jako rarita. Rád dostávám květiny a mou oblíbenou barvou je růžová a nachově zelená. Nosím dámské spodní prádlo. Mám rád šperky, náramky a náušnice. V dopisech se někdy prezentuji jako žena.

Jako Mirka?
Ano. Koneckonců mám docela pěkná prsa. I má manželka o nich říkala, že by mi je mohla závidět leckterá ženská.

Takže vám nepřekážejí? Nestydíte se za ně?
Ne, naopak jsou moje potěšení, akorát vzhledem k laktaci někdy bolí a mám zanícené bradavky.

Vadí vám vaše mužství?
Je mi to nepříjemné, cejchuje mně to jako někoho, kým nejsem. Nemám ho rád.

Dovolíte intimní otázku? Myslíte někdy na sex s muži?
Momentálně mě nevzrušují ani ženy, ani muži. A být s mužem by mi teď přišlo jako homosexuální vztah. To by ve mně vzbudilo odpor. Nejsem homosexuál, i když mě za něj často považují. Jsem přesvědčen, že jako žena bych dokázal milovat silné, energické a odvážné muže, které tajně obdivuji i nyní.

Nemáte pocit viny vůči své manželce? Najednou se ocitla téměř v roli lesbické partnerky?
Bál jsem se momentu, kdy se všechno dozví. Ale nemám vůči ní pocity viny. Chápal bych, kdybychom se rozešli. O mé přeměně spolu nemluvíme, ale již několik let spolu intimně nežijeme.

Představte si tu situaci, kdy jste po operaci, v občanském průkazu máte ženské jméno a na prahu šedesátky začínáte znovu. Co když se budete chtít vrátit zpátky do mužského těla?
To je hloupost. Má touha být ženou je spontánní a stále silnější. Nepřipouštím si, že bych jako kompletní žena byla nespokojená a chtěla být zase mužem. Ne.

Shlédnuto: 4113x    |    Komentáře: 0    |    Tipů: 1    |   
Translidé 2003-2019 | MAPA | on-line: 0 |        Creative Commons License