Teda povím vám upřímně...Vy teda máte starosti!!!!
Jako už dávno nezúčastněnou mě napadla následující otázka:
Když jste v sobě objevily transsexualitu a rozhodli se to aktivně řešit, tak co očekáváte jako výsledné řešení??
Nechci odpověď typu, že chcete změnu! Alůe konkrétně, co je to, co vás uvede do klidu z nevyhovujícího stavu TS??
Příkladně já sama chtěla prostě být skutečně sebou, tedy plnoprávnou ženou. A jsem! Nechtěla jsem dál hrát ve společnosti roli muže - stalo se, nechtěla jsem být tak identifikovávána ani oslovována - stalo se, chtěla jsem uvést do souladu s tím vším i pohlavní orgány a samozřejmě je bez problémů moci používat - stalo se, samozřejmě jsem chtěla tomu "tělesnu" chtěla přizpůsobit i úřední identitu - stalo se, chtěla jsem se odpoutat od své minulosti, udělat čáru a nepřipomínat si, ani nikomu nedat možnost připomínat si svoji minulou existenci - stalo se (ale to bylo nejtěžší).
No a pak jen být atraktivní pro ty co se mi líbí - stalo se!
Prostě si užívat ten správný život na plný pecky a ne jen filosofovat "co by - kdyby", trumfovat se lékařskými preparáty a zákroky, nebo nedej bůch si stěžovat a nadávat na to, jak mě někdo ubližuje, jak diskriminuje a tak!!
prostě transsexualita u mě byla a už odešla. Dnes bych se tak nedokázala nazvat, také TS nejsem a brala bych jako urážku, kdyby mi tak měl někdo říkat!
Co teda přesně je pro vás tady ta správná změna, kterou si tak přejete??
(moji odpověď už víte)
