"Manžel nosí moje šaty!"

Byl to pro ni šok, když jednoho dne zjistila, že se její muž tajně obléká do ženských šatů. "Dá se s tím žít," říká po letech žena, jejíž manžel vyznává jeden z druhů transvestie - crossdressing.

Byli pěkný manželský pár, zamilovaní jeden do druhého až po uši. Jejich známí jim záviděli: ti dva se našli - taková láska, to se jen tak nevidí. A když se rozneslo, že očekávají narození potomka, rodinná idylka byla téměř dokonalá. Jenomže pak to přišlo a zaslíbenou zemí jejich manželské lásky otřáslo ničivé zemětřesení.

"Přišla jsem domů a těšila se, jak si uděláme pěkný večer. Přijdu do obýváku a něco se mi nezdálo na koberci - mám totiž ráda pořádek. Ležely tam vlasy z paruky," říká žena, jejíž jméno na její prosbu nezveřejňujeme. Říkejme jí třeba Veronika.

"Ještě štěstí, že máme opravdu mimořádně krásný vztah. Byli jsme zvyklí mluvit o všem upřímně a nemít před sebou tajemství. Se vším se mi svěřil během jediného večera. Ten večer jsme oba probrečeli."

"Ona je hrozně pořádná, nic jí neunikne. Já jí neumím lhát. Pro mě bylo nepřípustný, aby si myslela, že mám milenku, nebo že si tam vodím ženský. Protože já bych ženu nikdy nepodvedl," dodává muž, jehož sexuální úchylka byla příčinou jejich rodinného skandálu.

"Věděl jsem, že jediná šance je jí to říct. Bylo to těžký. Byl to šok pro nás pro oba. Potřeboval jsem to rychle vyřešit, protože jsem ji nechtěl ztratit. Měli jsme vždy krásný vztah a máme se rádi dodnes. Pan K. - říkejme mu Tomáš - začal okamžitě hledat pomoc u sexuologů a manželce všechny nové informace sděloval. Často dlouho do noci diskutovali o tom, co pro jejich rodinné soužití jeho úchylka znamená, jestli se musejí rozejít, nebo jestli mohou žít i nadále spolu.

Sexuoložka, k níž Tomáš přišel, mu vysvětlila, že jeho nemoc není nemocí v tom pravém slova smyslu, nicméně že se nedá vyléčit. Jediné, co se s crossdressingem dá dělat, je naučit se s ním žít.

Nejdříve si hrál na princezny

První zážitek, kdy se u Tomáše projevila touha oblékat se do ženských šatů, přišel, když mu bylo pět let. Se sestrou a s jejími kamarádkami si hráli na princezny. On byl jediný kluk. "Oblékly mě do nadýchaných šatiček, nalíčily mě líčidly od maminky. A mně vám bylo fakt dobře. A tak to mám celej život, že se mezi ženami cítím fajn. Je to asi tím, že mužská společnost je založena na soupeření, kdežto ta ženská spíš na spolupráci. A to mě je bližší," říká Tomáš.

Jeho úchylka o sobě dávala vědět jen čas od času. Intenzivně se projevila v období kolem maturity. Během "svatého týdne" měl nutkání chodit pryč z domova, utíkal do lesa, kde se převlékl do ženských šatů a - ulevilo se mu od stresu a učil se dál. V době, kdy si ženu bral, nepociťoval úchylku vůbec. Asi rok po svatbě se ale vrátila.

"Tenkrát jsem ještě nic netušila a paradoxně jsem to byla já, kdo úchylku v manželovi oživil. Začalo to tak, že jsme byli na nějakém večírku a všichni jsme se jen tak z hecu dohodli, že se změníme k nepoznání. Vymyslela jsem, že se Tomáš převlékne za ženu. Když jsem ho nalíčila, tak jsem se lekla, protože přede mnou místo mého muže stála opravdová žena. Muži se to vrátilo a od té doby to nezmizelo," svěřuje se Veronika. "Věci na převlečení si schovával ve sklepě, protože se mě to bál říct, bál se, že to skončí rozchodem. Jen když jsem nebyla doma, tak si to vytáhl ze sklepa a byl doma jako žena."

Zlepšil se mu vkus

Veronika je silná žena. V souladu se rčením, že všechno špatné je k něčemu dobré, začala hledat výhody, které jí úchylka muže přináší. "Tak především o sebe začal více dbát. Zdravě jí, každý den cvičí a pečuje o svou pleť. To jsou věci, které normálně muži zanedbávají. Taky se zlepšil v oblékání. Máme výhodu, že máme podobné postavy. Občas se stane, že si ode mě mé šaty půjčí," usmívá se Veronika, ale hned dodává, že se s mužem dohodli, že před ní a před dítětem se jako žena ukazovat v žádném případě nebude.

Vzájemnými kompromisy spojenými s Tomášovým crossdressingem se podle ní po překonané krizi zlepšila i jejich komunikace v manželství. "Nejdříve jsem mu dovolila, aby si přinesl domů své ženské oblečení schované v garáži v krabici, aby se mu to tam dole nemačkalo. Další krok byl, když jsme pro něj koupili komodu na prádlo. Akceptuji postupně věci, které mi nepřipadají zvrhlé. Chtěl si například nechat propíchnout uši, že je to pro něj důležité. Ačkoli jsem se bála, co to s ním udělá, nakonec jsem zjistila, že se tím nic nezměnilo. Jiní chlapi chodí třeba na ryby, proč by si ten můj nemohl chvíli zahrát na ženu," říká s obdivuhodným smyslem pro humor Veronika.

Je to jen obdiv k ženě

Experti z americké CIA zpracovali studii, kde posuzovali transvestity a transsexuály z hlediska bezpečnostních rizik. Nejdřív ale tento fenomén důkladně zmapovali. Transvestie podle nich vznikla jako činnost vedoucí k redukci koncentrovaného stresu. Hodně mužů, kteří mají chuť vypadat, oblékat se a chovat se jako my ženy, jsou manažeři a úspěšní lidé, kteří vedou velké firmy, zastávají vysoké pos-ty, mají velkou odpovědnost a vydělávají hodně peněz.

Proč to tak je? Američtí experti se domnívají, že tito lidé jsou neustále pod tlakem, který málokdo z nich dlouhodobě překoná bez následků. Každý den, často deset a více hodin, je od nich vyžadovaná klasická mužská role, kdy musí být tvrdí k podřízeným, výkonní, úspěšní a agresivní ke konkurenci. S jazykem na vestě naplňují umělý model, který si pro ně společnost vytvořila. A když jim tato nepřirozená role přestane vyhovovat, zažívají ohromný stres. V té chvíli někteří z nich podlehnou alternativě - transvestii.

Fyzicky zůstávají muži, ale vizuálně se mění v ženu se vším, co k tomu patří. Převlékání je pro ně prostředek k odbourání stresu. Alespoň na chvíli se mohou odreagovat od každodenních mužských vůdcovských problémů a starostí. Vstupují do role ženy, která se v klasickém pojetí světa stará o domácnost, o svůj vzhled a o děti. Na chvíli si oddychnou od společenského nátlaku, jenž je nutí hrát "chlapa".

Umyje nádobí a vyluxuje

Jak vlastně probíhá převtělení muže v ženu? "Mně by vyhovovalo jeden den týdně strávit jako žena. Ale ten prostor tady není především proto, že do toho nechci tahat děti," říká Tomáš. Jejich sexuální život v manželství jinak funguje úplně normálně a k oboustranné spokojenosti. Důkazem je, že se jim narodilo druhé dítě. "O sexu to není, je to o identitě," potvrzuje Veronika. Když tedy Veronika s dětmi odejde například na koupaliště, Tomáš si doma "hraje na ženu".

"Funguje to tak, že dřív, než se převlíknu, tak si vyberu věci. Ty vybírám dlouho, je to většinou něco praktického. Pak se musím nalíčit. Pokuď chci jít někam ven, musím použít make-up, abych zakryl kořínky vousů - musím být v tom líčení mnohem preciznější, než když jsem jen doma. Už mám vyzkoušeno, že na to potřebuju hodinu. Hodina je minimální čas, abych všechno stihl, abych aspoň trochu vypadal. Výhoda je, že já nikdy nekritizuju ženu, když potřebuje chvíli strávit v koupelně, protože vím, co to dá za práci."

Pak to podle Tomáše probíhá "úplně normálně". Dělá stejné věci jako "ostatní ženy": vyluxuje, vypere, umyje nádobí... "Je fakt, že já jsem bordelář, a žena mi jednou řekla: ,když se chceš chovat jako ženská, tak bys mohl být taky jako ženská pořádnej'. Tak si říkám, něco na tom je. A myslím si, že od tý doby se to zlepšilo. Víc dbám na pořádek a rovnám po sobě věci. A musím říct, že v tom oblečení jsou mi bližší i ty ženský role a ty ženský práce. Je to pro mě přechod někam jinam, asi to souvisí s tím odreagováním."

Transvestité jsou lidé různí

Těch, kdo spadají pod lékařský pojem "transvestita", je hodně. Jsou mezi nimi lidé různí a také jejich neovladatelná touha převlékat se do šatů opačného pohlaví má nejrůznější podoby. Jednou z nich je "transvestie dvojí role" - ta se projevuje tím, že se lidé cítí trochu jako muž a trochu jako žena. Takový člověk se nechce za každou cenu a nastálo změnit v osobu opačného pohlaví. Je rád v jedné i v druhé roli. A crossdressing spadá právě sem.

Crossdressing je poměrně módní termín. Vyvtvořili jej nedávno Američané z toho důvodu, že se nechtěli označovat za transvestity. Obecně proto, že crossdressing je převlékání bez sexuálních motivů.

"Když bych měl za sebe upřímně říct, tak já, když jsem oblečený jako žena, tak nepociťuji žádné sexuální vzrušení. Na druhou stranu musím říct, že určitý citový vliv to na mě má," přiznává Tomáš, ale zdůrazňuje: "Model klasického fetišistického transvestity je, že si vezme část oblečení, třeba podprsenku, oblékne si to, nebo si to jenom vezme do ruky a masturbuje u toho. To nemá s crossdressingem nic společného.

Byl jsem jednou na srazu, který pořádala skupina trasvestitů za Prahou, a tam se mi to hodně nelíbilo. Lidi tam byli šíleně zmalovaní, ve vyzývavém oblečení jako prostitutky. Já dávám přednost decentnímu zjevu. Takže jsem raději hned odešel. Později jsem se dozvěděl, že se tam scházejí různé skupiny založené sadomasochisticky. Od té doby už mě tam nikdo nedostane. Já se spíš sejdu s lidmi, kteří mají manželku, děti, a povídáme si úplně o všem, co se normálně probírá, ale spíš z ženského pohledu - o oblečení a kde se dá něco hezkého koupit.

KOMENTÁŘE