Reakce Terezy na Uzlův komentář

Vážený pane doktore,
upřímně mě potěšila Vaše snaha poukázat na mé "vadné" názory ohledně toho, kým mám správně být, jak se mám správně cítit, jak se mám správně chovat, co mám správně říkat, s kým mám správně spát, jak mám správně hovořit o svých tělesných partiích a bez zajímavosti určitě není ani rada, abych se vyhýbala záměně translidí za tranzistoráky.

Bohužel, vypovídá to spíš o povaze Vaší činnosti v komisi před třiceti lety než o mé transsexualitě.

Méně už mě potěšila vaše snaha podsouvat mi některá expresivní a zevšeobecňující vyjádření, která v uveřejněném rozhovoru nejsou, což lze snadno zjistit prostým porovnáním obou textů. A co mě nepotěšilo vůbec, je Vaše nepochopení rozdílu "mezi opatrným zkoumáním" a "týráním". Zřejmě je to jen důsledek životních zkušeností - byl jste vždy na straně, která o osudech lidí rozhodovala (určitě jste zasedal i v interrupční komisi, že se nepletu?), a ne mezi těmi, kteří o sobě museli nechat rozhodovat jiné. A věřte mi, znám tranďáků víc než Vy, a mohu proto zodpovědně prohlásit, že Vámi prosazované "opatrné zkoumání", které v některých případech trvá pět i více let a hraničí s pošlapáváním lidské důstojnosti, přivádí mnohé z nás do těžkých depresí hraničících se sebevraždou. (Mimochodem, mezi mou parafrází docenta Zvěřiny a Vaší citací nevidím obsahově ani významově žádný rozdíl.)

A na závěr. Překvapila mě intenzita emocí, s nimiž jste svůj příspěvek napsal - některé pasáže alespoň z mého hlediska hraničí s vulgaritou. Sám přitom zdůrazňujete chvályhodnost odstraňování různých tabuizovaných témat. Znamená to snad, že Vám vadí, když za translidi budou mluvit oni sami a nenechají to dál na padesát let starých sexuologických definicích, případně přímo na bedrech Vašich?

S pozdravem

"Těším se na Vás v další televizní estrádě",

T. Spencerová

PS. zarazilo mě, že o mě píšete jako o Tereze. Drahý Radime, pro Vás budu vždycky paní Spencerová!