Podávání androgenů transsexuálkám - vliv na somatometrické změny

Souhrn

Vybrané skupině šesti transsexuálek jsme podávali po dobu tří měsíců testosteron undekanoát (Andriol, Organon) v dávce 160 mg denně p.o. Hodnotili jsme změny tělesné stavby v závislosti na podané dávce hormonálního preparátu. Porovnáním somatometrických znaků před léčbou, v průběhu a po vysazení léčby jsme zjistili zvětšování některých hodnot antropometrických znaků v závislosti na době podávání androgenů a posun k mužské polaritě, nebo stagnaci těchto změn po vysazení. Z klinického hlediska jsme sledovali somatické virilní znaky: ochlupení, hlasovou kvalitu, menstruační cyklus, a trvale jsme kontrolovali jaterní testy. Paralelně jsme hodnotili změny plazmatického testosteronu.

Úvod

Rozdíly tělesné stavby mezi oběma pohlavími stejně jako ostatní intersexuální diference jsou závislé především na množství produkovaných hormonů gonádami. Tuto skutečnost potvrzuje i tělesná stavba jedinců, postižených některými morfologickými nebo metabolickými vrozenými vadami způsobenými nízkou produkcí příslušného gonadálního hormonu.

Naším cílem bylo posouzení nastupujících změn tělesné stavby u transsexuálních žen pod vlivem androgenů. Touto problematikou se zabývali někteří autoři převážně z jiných hledisek než jsou změny somatotypu. Vedle změny somatotypu jsme z klinického hlediska hodnotili nastupující androgenizaci, jejímž korelátem je zvýšený růst ochlupení a vousů, mírné prohlubování hlasu, růst klitoris. Dotazem jsme kontrolovali změny menstruačního cyklu u této skupiny. Laboratorně jsme průběžně hodnotili jaterní testy, paralelně jsme sledovali hladiny některých plazmatických hormonálních ukazatelů a kapacitu vazebného globulínu pro gonadální steroidy. Modifikaci chování transsexuálek při postupném zvětšování podané dávky androgenů jsem hodnotili současným psychologickým vyšetřením. Výsledky této studie budou předmětem dalšího sdělení.

Soubor a metoda

Zkoumaný soubor tvořilo šest transsexuálek vybraných v Sexuologickém ústavu v Praze. Věk žen se pohyboval od 21 roku do 34 let. Pouze u jedné ženy již proběhla léčba androgeny, v minulosti přerušená. U ostatních dosud hormonální léčba nebyla zahájena. Podávali jsme preparát Andriol firmy Organon (testosteron undekanoát) v dávce 4 krát denně 40 mg p.o. Celková doba podávání byla tři měsíce. Vedlejší příznaky během léčby jsme nepozorovali. Hodnoty jaterních testů byly v referenčních mezích a během léčby se neměnily. Antropometrické vyšetření transsexuálek jsme provedli celkem třikrát během půl roku: vstupní vyšetření před zahájením léčby, druhé po třech měsících po podání testosteronu undekanoátu a naposledy tři měsíce po vysazení léku. Každá ze zmíněných transsexuálek byla při všech třech příležitostech vyšetřena antropometricky tak, že vedle základních tělesných znaků, jako je výška, hmotnost těla a obvod hrudníku, jsme vždy sledovali ještě 35 dalších metrických znaků. Pozornost jsme zaměřili na všechny běžné délkové, šířkové i předozadní dimenze trupu s pánví i končetin a na obvodové znaky.

Při porovnání individuálních vstupních hodnot s údaji, které považujeme za normu pražské a české populace žen se ukazuje, že zkoumané údaje se v podstatě neliší. Nicméně, zejména transverzální průměr hrudníku a obvod břicha jeví skoro u všech zkoumaných žen statisticky nevýznamné tendence k hodnotám poněkud vyšším, než jsou hodnoty kontrolní souborů. Opačný stav je patrný u biakromiální šířky ramen.

Vypočítali jsme průměrné hodnoty jednotlivých zkoumaných znaků a omezili se na vzájemné srovnání prvního a druhého a prvního a třetího měření. Toto srovnání jsme testovali párovým t-testem. Při výzkumu znaků jsme použili měrné techniky a instrumentáře podle Martina.

Výsledky

Vybrali jsme 11 somatometrických znaků, které se při srovnání výsledků jednotlivých individuálních měření v závislosti na dávce androgenů navzájem nejvíce liší. Sledovali jsme: hmotnost těla, normální obvod hrudníku (mst), normální obvod hrudníku (xiph), transverzální průměr hrudníku, obvod krku, obvod pasu, obvod břicha, obvod gluteální, distantia biakromialis (ic-ic) a bitrochanterica (tro-tro).

Porovnáním individuálních hodnot tělesné hmotnosti při všech třech vyšetřeních jsme zjistili, že znak se zřetelně zvyšuje při podávání farmaka, zatímco po vysazení se snižuje. Míra zmenšení je sice různá, ale je potvrzena vypočítanými průměrnými hodnotami obou časových vyšetření (tab. 2).

Posouzení časových změn obou obvodů hrudníku a jeho transverzálního průměru v mezostrenální rovině je nutno vzhledem k zjištěným individuálním ………………………………………………. ..trend ukazuje, že zatímco u některých transsexuálek se tyto znaky mezi jednotlivými měřeními příliš nemění, u jiných došlo při podávání androgenů k patrnějšímu zvětšení obvodů hrudníku a jeho transverzálního průměru. Porovnání průměrných hodnot zmíněných tří znaků udává tab.2. Za zajímavé je nutno považovat zjištěné změny obvodu krku, a to jak v individuálních hodnotách, tak v průměrech. Je patrné jejich soustavné zvětšování v průběhu podávání androgenů, pravděpodobně podmíněné zvětšením tukové vrstvy a svalové hmoty šíjového svalstva. Obvod pasu a břicha pod vlivem použitých androgenů vykazuje opět během krátké doby význačnější změny. Po přerušení jejich podávání obvod pasu však ve svém vývoji buď stagnuje, anebo se dokonce poněkud zmenšuje, obvod břicha vykazuje významné zvětšení. V závislosti na dávce androgenů je také statisticky významné zvětšení gluteálního obvodu.

Distantia biacromialis (a-a) – výrazně se lišící znak mezi oběma pohlavími – je zřetelně závislý na hladině androgenních hormonů. Tuto skutečnost jednoznačně potvrzují naše pozorování. Zatímco po dobu podávání hormonů, tj. mezi 1. a2. vyšetřením pozorujeme výrazné zvětšení dimenze, po jejich vysazení se vzdálenost nemění.

Dosud ne zcela jasný obraz vývoje během krátkodobého podávání pohlavních hormonů vykazuje distantia bicristalis (ic-ic) a rovněž přímá vzdálenost obou trochanterion (tro-tro). Těmto znakům bude během dalšího výzkumu věnována zvýšená pozornost.

Projevem androgenizace u všech vyšetřovaných žen (souhrnné zhodnocení v tab.3) byl růst ochlupení v obličeji (vousy), růst ochlupení DK a růst pubického ochlupení s mužskou hranicí vybíhající k pupku. Pozorovali jsme změnu kvality a zvýšené vylučování kožního mazu, tvorbu akné. U všech transsexuálek se prohluboval hlas, menstruační cyklus byl pravidelný s menší intenzitou krvácení. V závislosti na podané dávce se zvětšovala sexuální dráždivost a agresivita. Laboratorně jsme neprokázali žádné změny v běžném biochemickém skríninkovém vyšetření – jaterní testy byly v mezích normy, glykemická křivka rovněž. Hormonální vyšetření, která budou předmětem dalšího sdělení, ukázala, že hladina androgenů před léčbou se pohybuje v rozmezí normálních ženských hodnot.

Po linii sociopsychosexuální byla před podáváním preparátů vyšetřena baterií psychologických testů osobnost transsexuálních žen a úroveň jejich psychosexuálního vývoje. Při kontrolních vyšetřeních byly sledovány změny jejich psychiky, postojů, chování i sexuálních projevů. Nejnápadněji se jevila změna nálady k životnímu optimismu u většiny vyšetřených (5 osob) a průbojnější sociální i sexuální chování. Optimistické ladění se udrželo i po vysazení androgenů.

* p < 0.05
** p < 0.01

Diskuse

Z předběžného posouzení změn tělesné hmotnosti a 10 somatometrických znaků trupu šesti transsexuálek při tříměsíčním vyšetření vyplývá: Část znaků se během aplikace hormonů významně zvětšuje (tj. v rámci variability pozorujeme posun k mužské polaritě). Po přerušení aplikace následuje stagnace ve změnách.

Jiné znaky nejeví jednoznačně vysvětlitelné změny (distantia bicristalis a přímá vzdálenost obou bodů trochanterion) a budou sledovány během dalšího výzkumu.

U klinického hlediska jsme pozorovali při aplikaci testosteronem undekanoátu (Andriol, Organon) poměrně pomalý nástup virilizačních somatických změn. Zvyšoval se růst androgen-dependentního ochlupení v obličeji a na trupu, jeho intenzita jevila úzký vztah k podané dávce. Dalším projevem androgenizace je zvýšené vylučování kožního mazu a tvorba akné. U některých žen se již po malých dávkách prohluboval hlas. Menstruační cyklus se zkracoval, i když cyklické změny dlouho udržovaly pravidelný biologický rytmus. Během krátkodobého podávání jsme nepozorovali výraznější růst klitoris, pacientky udávaly subjektivně zvětšení dráždivosti. Rovněž jsme nezjistili výraznější atrofii prsů. Orientace k mužské polaritě byla u některých žen vyjádřena větší agresivitou ve sféře sociální a sexuální. Celkově byla léčba perorálními androgeny dobře snášena, hodnoty jaterních testů po dobu podávání léků byly v referenčních mezích.