Žena v mužském těle

Pavel je slečna Barbara a slečna Barbara je vlastně druhá Lucie Bílá, zrozená ve znamení Blíženců. Je přitažlivá, talentovaná, vtipná, milá, provokativní a také naprosto spontánní. Je jí 22 let a tvrdí, že vede v podstatě nudný život, ovšem neřekla bych. To, co je nekonvenční, nebývá nudné! Milé dámy, víte, jak je zajímavé mít kamarádku v bytosti, které byl dán přírodou do vínku omylem mužský rod?
Když vám pochválí třeba hezky upraveně nehty, nedokážete jí jen tak "suše" odpovědět obligátní: "Dík", protože se vám srdce rozbuší hlubokým nadšením. Najednou máte pocit, že vaše nehty jsou skutečně ty nejkrásnější na světě. Proč to tak je? Těžko říct. Jedno je však jisté. Pavel je homosexuální travestita a jeho ženskost je tak ryzí a vzrušující, že by mu leckterá žena mohla závidět...

Jakpak mám vyřešit oslovování?
Když jsem normálně, v civilu, tak jsem pro ostatní Pavel. Když se ale nalíčím a převléknu do dámského, tak Pavel, samozřejmě, přestane existovat. V travestie show vystupuji pod uměleckým pseudonymem Barbara, kdybych si ale mohla znovu vybrat, dnes už bych si nechala říkat Konie. Přátelé mě často oslovují i jménem mě oblíbenkyně, na Lucku slyším bez problémů.


Tedy, Barbaro, někdo má stále ještě zmatky v tom, jaký je rozdíl mezi travestitou, transvestitou a transsexuálem...
Travestita - to jsem já, prostě kluk, který se převléká do dámských šatů. Transvestita je muž, který má udělané poprsí (hormony, silikon...) a transsexuál je už kompletně přeoperovaný na ženu.


Toužíš se stát transsexuálem?
Teď odpovím jako kluk. Dost jsem o tom uvažoval, ale došel jsem k závěru, že ne. Za prvé to trvá moc dlouhotři roky bereš hormony, chodíš na různé testy atd. A za druhé mám ten pocit, že kdybych se ráno probudil a nenašel mezi nohama to, co tam mám teď, že by to mělo negativní dopad na moji psychiku. Asi bych pak byl hodně uzavřený a nedokázal bych se pohybovat v takové společnosti, v jaké se pohybuji dnes. Mám své tělo rád takové, jaké je.


Takže tvé tělo zůstává po všech stránkách zcela mužské?
Přesně tak, jen si holím vousy. Některé umělkyně si holí i hruď, ale to já nemusím, protože nejsem chlupatá.


Neláká tě vyzkoušet sex se ženou?
Ne, to mě opravdu nikdy nelákalo! Homosexualitu mám vrozenou.


Odkud jsi a jaké bylo tvé dětství?
Pocházím z malého města Příbrami a mé dětství bylo normální, žádné extrémy. Tedy pokud se nepočítá to, že jsem si mnohem raději hrávala s panenkami než s autíčky.


Kdy sis začala uvědomovat, že toužíš po travestie show?
Kolik mi mohlo být... Patnáct, šestnáct? Dá se říct, že jsem měla dost brzy jasno v tom, že chci do Prahy a do travestie show. To byl můj sen. Zabalila jsem kufry hned po učňáku (jsem vyučená kuchařka).


Jak reagovali tví rodiče na to, že se ti líbí kluci?
Tajila jsem to před nimi, ale oni se mě na to ani neptali. Dozvěděli se to teprve před rokem od mého bratra. Teď už bych jim dokázala říct pravdu, dříve jsem se ale bála, že by jim to mohlo dost ublížit. Hlavně mámě.


A jak to přijali?
Hodně dobře, což mě překvapilo.


Jaké byly začátky v Praze?
Všelijaké, ale brzy jsem se seznámila s jedním klukem, který chtěl dělat to samé, co já (dnes je mou kolegyní), takže jsme se začali líčit na diskotéky a navštěvovat určité podniky... To, přineslo známosti, které nás postupně posunovaly k našemu vysněnému cíli.


Kde a jak proběhlo tvé první vystoupeni?
Poprvé jsem vystupovala na Erotice 97 na pražském Výstavišti. 1 když se zpívá z playbacku, byla jsem děsně nervózní. Před pódiem stálo okolo tisíc lidí, takže tréma byla hrozná. Příšerně se mi třásla ruka s mikrofonem a já byla přesvědčená o tom, že to všichni vidí! Celou písničku jsem se proklepala, a přesto jsem ještě ten den dostala nabídku k hostování v kabaretu U střelce.


Jak ses dostala do pražského Aqua clubu 2000?
Umělkyně z tohoto clubu mě jeden večer požádaly, jestli bych za ně mohla zaskočit, že musí na výjezd. Já souhlasila a dnes už jsou to asi dva roky co tam působím.


Předvádíš pouze Lucii Bílou?
Zpočátku jsem vystupovala také jako Judita Ceřovská a Yveta Simonová, ale Lucie vždy převládala. Dnes ještě předvádím Hanu Hegerovou a Valerii Čižmárovou.


Proč sis vybrala zrovna Lucii Bílou?
Lucinka je můj velký idol. Obdivuji ji hlasově i v chování a hrozně si jí jako člověka vážím. Dělá hodně pro lidi a myslím si, že to není faleš, že je upřímná... Dosud jsem měla možnost vidět ji čtyřikrát (poprvé jsme se setkaly před začátkem jejího koncertu na dámské toaletě, to bylo hodně veselé seznámení!), ale ona už si mě zřejmě nepamatuje. Při vystoupení mě ještě neviděla, ovšem moc si to přeji. Předvést se jí v plné parádě na pódiu a trošku ji zaujmout - to je můj další velký sen. Kdybych měla možnost vystupovat přímo s ní, tak neváhám a okamžitě jdu do toho!


Při svých číslech si dost hraješ s diváky. Obcházíš stoly, sedáš mužským na klín, piješ jim drinky nebo naopak je přinutíš vypít pivo "na ex", uvolňuješ jim knoflíčky u krku i u kalhot a občas padají i horké polibky...
Ano, to já ráda, protože spousta lidí se přijde do clubu pobavit. Jsme přece kabaret!


Co tě v poslední době v clubu nejvíce potěšilo?
Spíše kdo. Velice mile mě překvapili Gábinka Osvaldová s Ondrou Soukupem. Zavítali k nám jako hosté a byli z mojí Lucky Bílé hrozně nadšení. Gábinka za mnou o přestávce přišla k baru a řekla mi, že se jí mé vystoupení moc líbilo, že je dělané od srdce.


Jak jsem viděla, při vystoupeních býváš v úžasné euforii. Jak se do ní dostáváš? Nepomáhají ti v tom drogy nebo alkohol?
Nepomáhají. Kdysi jsem měla možnost jednorázově drogy vyzkoušet, a od té doby mi neleze do hlavy, jak to některým lidem může dělat dobře. Navíc u nás v clubu by asi nikdo nechtěl pracovat s narkomanem. Tam by to neprošlo. Do euforické nálady se dostávám ve chvíli, kdy se nalíčím... Co se alkoholu týče, ten většinou začnu pít až při vystoupení a přiznávám bez mučení, že už jsem to párkrát hezky přepískla.

Nebojíš se konkurence?
Jako Lucie Bílá moc velkou konkurenci u nás nemám.


Při kterých písničkách se nejvíce vyřádíš?
Při Troubě a při Králi Ubu. Ale textově se mi nejvíce líbí Zpíváš mi requiem.


To je opravdu nádherná věc. Můžeš prozradit, kolik ti travestie show měsíčně vynáší? Za tuto práci si představuji astronomické sumy...
Zdání klame. Vydělávám si měsíčně tak od deseti do dvaceti tisíc korun, což bez problémů stíhám pokaždé velice rychle utratit.


Který butik tě obléká?
Zatím žádný, běhám tak různě po obchodech. Před pár minutami jsem ale dostala vizitku na jednu šikovnou dámskou krejčovou, takže už jsem zřejmě konečně našla svou dvorní švadlenku... Mimo pódium nejraději nosím dlouhé společenské šaty a kostýmy, obojí v černé barvě.


Co bys na svém životě teď nejraději změnila?
Spoustu věcí. Asi bych zkusila konzervatoř, protože jsem dříve nenašla odvahu, vrátila bych jeden svůj vztah... A pak takové ty zásadní ženské věci. Je mi hrozně líto, že nikdy nepoznám jaké to je, mít menstruaci, porodit dítě a kojit ho...


Kdy tvůj život ovládla první velká láska?
Svou první velkou lásku jsem si prožila ve dvaceti letech, ale dnes vím, že city z mé strany tehdy značně převažovaly. Vždycky, když jsem zamilovaná, jsem jako malá holka. Hodně lidem důvěřuji, což není dobře. J


aký byl tvůj první sexuální zážitek?
Poprvé to bylo ve čtrnácti, ale dobrý pocit jsem z toho neměla. Anální sex se mi nelíbil. Tak moc, že jsem si dala pětiletou pauzu. Druhý sexuální zážitek jsem pak měla opravdu až v devatenácti a ještě nějaký čas trvalo, než jsem si úplně zvykla.


Kde nejčastěji nacházíš své nové partnery?
V našich privátních klubech.


Raději svádíš nebo býváš sváděna?
Raději sama svádím - hlavně očima... Ženská musí umět být herečka. Když svádím, tak hodně hraju.


Jsi schopna udržovat i více intimních vztahů najednou?
Bohužel, ano. Bez problémů.


Momentálně jsi volná nebo již opět zadaná?
To druhé, mám přítele. Je starší než já, je dost tolerantní a zatím to vypadá na trvalejší vztah, ale nerada bych to zakřikla !


Nevadilo by ti, kdyby byl Tvůj přítel bisexuál?
Můj přítel je bisexuál. Nevadí mi to, ale na ženské žárlím.


Co děláš pro to, aby ti nebyl nevěrný se ženami?
Partnera si hýčkám (chlapi si totiž na to hodně potrpí), jinak ale nepodnikám nic, protože nevěře já stejně nezabráním. Co oči nevidí, to srdce nebolí. Když mě tajně podvede se ženou, přežiju to. Neumím dělat scény, což mě mrzí. Mnohem víc by mě bolelo, kdyby mě podvedl s jiným mužem.


Cítíš ještě v sobě typickou mužskou ješitnost?
Velice silně. Dál ve mě žije mužská duše.


Máš větší úspěch u mužů nebo u žen?
Já nevím. Dá se říct, že mé úspěchy u mužů jsou v normě. A co se žen týče... Hm, taky se najdou ženy, které se do mě při vystoupení zamilují. Jsou to třeba heterosexuálky, ale chtějí mě jako ženu.


Zbývá ti při těch prozpívaných nocích ještě nějaký čas na další zájmy?
Vzhledem k tomu, že se nikdy nedostanu do postele dříve než v šest, v sedm ráno a celý den pak prospím, tak ani ne. Volno mívám jen v neděli a to většinou vyplní můj přítel nebo oblíbená sauna.

Baví tě starat se o domácnost?
Dosud jsem žila pouze se svým prvním partnerem a ten mě hrozně rozmazloval. Vždycky mě nechal spát, dokdy jsem chtěla, a když jsem vstala, už bylo nakoupeno, připravený oběd, umyté nádobí... Proti domácím pracím ale vůbec nic nemám. Baví mě.


Byla bys ochotna pro lásku obětovat svou kariéru?
Kdybych toho muže opravdu hodně milovala, tak asi ano, i když by mi mé povolání velice scházelo. Určitě bych ale nešla dělat kuchařku! To byl můj životní omyl. Svou nynější práci bych nejspíš nahradila prodejem v butiku.


Co můžeš říci na adresu české povahy v přístupu k homosexuálům?
Česká mentalita je hrozně zaostalá. Někteří lidé si už na nás zvykli, ale vždy tu budou ti, kteří si na nás nezvyknou nikdy. Jsou zakomplexovaní, a proto nás budou dál považovat za nemocné. Takovým bych ráda připomenula, že doba, v níž nás zavírali do ústavů a cpali do nás prášky, už minula. Nejhorší na tom je, že tito lidé si ani neuvědomují, že se jim taky jednou může narodit homosexuální dítě. Ale nejsou to jen muži, mnohem agresivnější bývají někdy holky! A takovým bych to zrovna přála !


Jak vidíš budoucnost české travestie show?
Teď je to pro lidi u nás hodně oblíbená zábava a myslím si, že ještě nějakou dobu bude.


Čeho bys jednou chtěla v showbusinessu dosáhnout?
Ráda bych se seznámila s Haničkou Zagorovou, s Martou Kubišovou a s Karlem Gottem a taky bych si s chutí zahrála třeba v nějakém filmu. Chtěla bych, aby lidé v naší republice o mně věděli, aby se o mě psalo... Zkrátka, chtěla bych být slavná!


A čeho bys ráda dosáhla ve svém soukromí?
Pevného, hlubokého a šťastného vztahu, ráda bych se jednou vdala a třeba i vychovávala děti, i když jsem vnitřně smířená s tím, že asi děti mít nebudu, protože mi u nás adopci nepovolí. Je mi to hrozně líto, místo vojny jsem totiž dělala vychovatelku v dětském domově a dost jsem tam k těm dětem přilnula. Jednoho malého chlapečka bych si odtamtud vzala hned, kdyby to šlo! Díky za upřímnost