Kastrace sama o sobě přicházela dosud, jako lékařský úkon, v úvahu jako nejradikálnější léčebné opatření u nejtěžších kriminálních deliktů sexuálních a jest v některých zemích zákonem připuštěna. Sexuologové však ani tu nejsou jednoznačnými přívrženci kastrace. Z ryze lékařského hlediska jsou ovšem kastrace, případně semikastrace prováděny z vitální indikace zejména u maligních blastomů, ať již za účelem odstranění primárního novotvaru, nebo za účelem dosažení nebo potlačení určitého hormonálního účinku jako therapie kausální či podpůrná. Kastrace při transsexualismu a její případné posouzení z různých hledisek jest však problematika v naší zemi zcela nová. Dovolím si stručně referovat o takovém případu.

U 31letého cizince, mužského transsexuála, byla podle dostupných anamnestických údajů prováděna, mimo území našeho státu, po dobu jednoho měsíce intensivní hormonální therapie estrogeny a progesteronem, podávanými injekčně v nám nezjistitelných dávkách. Když se dostavila haematurie, byla therapie přerušena. Přibližně za jeden rok poté byla zmíněnému transsexuálovi provedena na našem území tzv. „sex reassignment operation", při níž mimo jiné byla provedena amputace penisu a oboustranná amputace varlat.

Při vyšetření po provedené orchidectomii vykazovala obě varlata atrofii, jedno z nich jen atrofii mírného stupně podle kritérií Hynieho a Rabocha. Rozměry menšího byly 28 x 18 mm, objem 8 ccm, většího 32 x 24 mm, objem 12 ccm. Histologickým vyšetřením provedeným po fixaci formolem a zalití do parafinu obvyklou histologickou technikou s použitím barvení HE, dle Van Geisona, metodou PAS v McManus-Hotchkissové modifikaci a Malloryho haematoxylinem zjištěn prakticky stejný nález vykazující fibrosní atrofii tubulů s hyalinisací membrán a přítomností dystrofických Sertoliho buněk. V interstitiu, které neobsahuje zřejmých Leydigových buněk, jsou místy intracellulárně uložené hrudky PAS pozitivního pigmentu. Některé z tubulů jsou zcela obliterovány. Spermiogenesa a spermatocytogenesa nebyla prokázána. Histologický obraz se nejvíce přibližuje skupině AS podle Nelsonovy klasifikace, jak ji uvádí Záhoř.

Jakým způsobem se může chirurgická kastrace u transsexualismu promítnout do soudně lékařské praxe? Jednak jde o stanovisko soudně lékařského oboru resp. jeho čelních představitelů k „sex conversion" či „sex reassignment operation" vůbec a ke kastraci v rámci této operace zejména. Tuto část problému, o níž jsme zde již slyšeli, ponechávám stanou. Druhým možným problémem jest expertisa. Říkám možným, jelikož mi není známo, že by u nás doposud již lékař jako znalec vystupoval.