Kateřina Dolnoveská - básnická sbírka Transgender

Čas umírání

Čas rozmáchl se širočinou
a vyčerpaný poutník kles.
Tělo pak našli za dědinou
však žádnou ze zpráv, které nes.

Na cestách zprávy často hynou,
a mlčením osudy oddělí
tak přesně jak hlavu gilotinou
těm, co se poddat nechtěli.

Čas rozmáchl se širočinou
a bezdomovec bez peněz
v kasinu světa prohrál milou
a pak svůj život, právě dnes.

Snad nebylo to ničí vinou,
že život svůj dál neunes.
Bezdomovci tak občas hynou,
zrak obrácený do nebes.

Čas rozkročil se s širočinou
a poraněný koník kles.
Popravčímu se slzy řinou,
pohled těch očí neunes.

Je třeba na spoušť srdce vložit,
když se kůň k hlavni nakloní.
Kdekdo nás učí, jak život prožít,
učme se umřít od koní.